Odborníci se dostali až do vrstvy dokládající osídlení ještě před založením Ostravy, odkryli hrob dítěte nebo našli kachle s církevními motivy.
„Díky současným pracím máme opět jasnější představu o tom, co se v centru Moravské Ostravy dělo od 13. do 19. století. Na Kostelním náměstí jsme se možná dostali až do vrstvy dokládající osídlení ještě před založením Ostravy,“ uvedl archeolog Zbyněk Moravec z Ostravského muzea.
Upozornil, že veškeré artefakty nyní procházejí dalším zkoumáním a teprve poté bude moci jednoznačněji určit jejich stáří. Už nyní je ale zřejmé, že ještě před vznikem města ve druhé polovině 13. století stálo nedaleko brodu přes Ostravici několik objektů. „Pokud zde bylo nějaké osídlení, pak spíše vesnického typu,“ přiblížil Moravec.
Dva metry pod současným povrchem bylo město založeno. A ve směru vzhůru pak archeologové odhalovali dřevěné koryto, několik vrstev valounových dlažeb, hlinité uloženiny nebo velké množství keramiky, například kachlí.
Pod jednou dlažbou našli dokonce hrob s ostatky dítěte. Hrob však ležel mimo hřbitov, který v okolí kostela svatého Václava fungoval od 13. století do začátku 19. století. Původ kosterních ostatků odborníci předběžně určili do 15. století.
„Skelet dosud neprošel antropologickou analýzou, ale prozatím se vzhledem k velikosti opravdu zdá, že to bylo dítě,“ přiblížil ostravský archeolog.
Příští týden mohou vykopat další cenné nálezy
Odborníci předpokládají, že tehdejší lidé zemřelé pohřbili mimo posvěcenou půdu zřejmě z kapacitních důvodů, tedy v době, kdy ve městě zuřila epidemie nebo hladomor a mrtvých bylo mnoho. „Jestli to byl i tento případ, těžko říct,“ konstatoval Moravec.
Úlomek kachle z 15. století, který archeologové našli na Kostelním náměstí v centru Ostravy.
Stejné vyobrazení v plném rozsahu.
Archeologové se do okolí svatováclavského kostela vrátí příští týden, takže nejspíše půda vydá další cenné nálezy. Zvláště když se začne kopat v prostoru někdejšího pohřebiště. Také na staveništi rekonstruované ulice 28. října v úseku mezi Masarykovým a Smetanovým náměstím archeologové hledali památky z dřívějších časů.
Kdysi tudy vedla úzká ulička lemovaná domy, teprve v polovině 19. století byla část příbytků srovnána se zemí, čímž se komunikace rozšířila do zhruba nynější šíře.
„To se současnými vykopávkami potvrdilo. Našli jsme také keramiku, kosti nebo skleněné a kovové předměty,“ vyjmenoval archeolog Marek Kiecoň z Národního památkového ústavu. Dodal, že na ulici 28. října se archeologové dostali nejhlouběji do vrstvy ze 14. století.
