Takový průzkum minoritský kostel svatého Ducha v Opavě ještě nezažil. Šlo o vůbec první archeologické bádání v podzemí opavského chrámu, během kterého památkáři ve spolupráci s odborníky z dalších institucí zjišťovali, zda a v jakém stavu se dochovalo pohřebiště opavských Přemyslovců.
„Kromě Mikuláše II. a jeho manželky Jutty byla v kostele pohřbena i řada vévodových potomků (uváděni jsou vévodové Václav II., Přemek a Arnošt - pozn. red.), jejichž památku připomínaly náhrobky,“ uvedla už dříve mluvčí Národního památkového ústavu Jana Tichá. Soupis pochovaných pořídil v roce 1790 klášterní kronikář.
V zadní části podzemí leželo několik rakví. Důkaz, že místo sloužilo pro pohřbívání.
Celý výzkum v kostele svatého Ducha v Opavě měl několik fází. „Během první fáze jsme pomocí georadaru zjišťovali, zda v podzemí předpokládané pohřební prostory vůbec jsou. Jinak jsme je identifikovat nemohli, protože naši předci kostel v 19. století předláždili a nedochovaly se v něm vůbec žádné vstupy do hrobek a dalších podzemních prostor, vyjma jednoho - v kapli svatého Antonína,“ uvedl ředitel Národního památkového ústavu v Ostravě Michal Zezula.
Během georadarového průzkumu odborníci zjistili, že v podzemí chrámu jsou dosud neznámé barokní hrobky. Jedna z nich byla pod hlavním oltářem ve východní části presbytáře.
„V další fázi průzkumu jsme proto barokní kryptu otevřeli a zjistili, že v jejím zdivu jsou zabudované kamenné architektonické články spojované s gotickou podobou kostela a zřejmě také kusy náhrobků, které by mohly souviset s pohřebištěm opavských Přemyslovců. Bližší určení náhrobků v této fázi výzkumu ale nebylo možné,“ řekl Zezula.
Sonda objevila starou pohřební místnost
Mezi další důležité nálezy patří základy raně gotického kostela, které se dochovaly pod podlahou hrobky. Podařilo se tak zjistit, že výstavba kostela svatého Ducha začala patrně v polovině 13. století, kdy pozdější český král Přemysl Otakar II., v té době ještě markrabě spravující Moravu, založil opavský minoritský klášter.
„Bylo zřejmé, že pokud je východní část presbytáře narušená barokní hrobkou, která tam vznikla zřejmě po roce 1790 po posledním požáru kostela, je nutné hledat pozůstatky vévodského pohřebiště v západní části presbytáře, kde jsme georadarem rovněž identifikovali jisté anomálie,“ přiblížil ředitel památkového ústavu.
Archeologům se poté skutečně podařilo u jedné ze dvou otevřených sond identifikovat starší středověkou pohřební místnost. „Šlo o poměrně velkou hrobku zaklenutou valenou cihelnou klenbou. Vzhledem k její poloze v centrální části kněžiště je pravděpodobné, že jde o hrobku vybudovanou vévodou Mikulášem II. Opavským,“ přiblížil Zezula.
Hrobky by se mohly v budoucnosti otevřít lidem
Hrobka byla během pozdně barokní přestavby zasypána. Poté, co archeologové zásyp částečně odebrali, se na jejím dně objevila změť rozptýlených lidských pozůstatků a pozdně renesanční rakev z roku 1635.
Jestli některý z kosterních pozůstatků náleží příslušníkovi rodiny opavských Přemyslovců, však nebylo možné potvrdit ani vyvrátit. „Zjistit by se to dalo například archeogenetickou analýzou během širšího výzkumu,“ doplnil ředitel.
Středověkou hrobku archeologové zasypali, místo pak znovu předláždili. Barokní krypta je však stále přístupná.
„Během letošní Noci kostelů byl o ni veliký zájem, ale vzhledem k tomu, že jsou v ní lidské ostatky z konce 18. a ze začátku 19. století, tak návštěvnický provoz není možný. To by vyžadovalo přesun zde uložených pozůstatků a určité stavební úpravy, nahlédnout dovnitř ale lze. I když ne běžně, spíše jen při výjimečných akcích, jako byla zmíněná Noc kostelů,“ upozornil Zezula.
Prozradil, že se uvažuje o projektu, který by v budoucnu hrobku s pozůstatky gotických fází kostela zpřístupnil lidem, což by se mohlo týkat i dalších prostor, například v podkroví.
„Součástí by mohla být i expozice, která by připomínala opavské Přemyslovce a výsledky posledních výzkumů. Díky tomu by pak bylo možné pokračovat ve výzkumných pracích,“ uzavřel Zezula.
