Ostravské stopy: Drsné prostředí jsem si zamilovala, přiznává herečka

  17:55aktualizováno  17:55
Těšínské divadlo, Divadlo Petra Bezruče a současná Komorní scéna Aréna – tyto tři štace tvoří pilíře uměleckého trojúhelníku herečky Aleny Sasínové-Polarczyk. Diváci si ji pamatují z desítek rolí, tou nejvýraznější za poslední dobu se stala na tělo šitá Josefa Slánská, manželka popraveného komunisty v inscenaci S nadějí, i bez ní.

Alena Sasínová-Polarczyk má ráda Ostravu ve všech podobách. Na fotografii s bronzovým Leošem Janáčkem na Jiráskově náměstí. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Jaké ale byly počáteční kroky této rodačky z Valašska? Do Ostravy ji údajně přivedl samotný Král Šumavy, herec Miloslav Holub, který ve známém strhujícím dramatu Karla Kachyni ztvárnil titulní roli.

Holub už tehdy platil za nepřehlédnutelnou personu a ideálního mentora. „Tatínek měl v Malé Morávce v Jeseníkách práci v místní zubní ordinaci. Jednou si pan Holub, který měl letní sídlo v Jeseníkách, přišel spravit nějaký zoubek. Seznámili se a při rozhodování, kam půjdu na konzervatoř, jednoznačně zvítězila Ostrava, abych byla co nejblíž rodičovskému dozoru. Přeci nepůjdeš nikam jinam než ke Králi Šumavy, prohlásil tehdy tatínek,“ vzpomíná Alena Sasínová-Polarczyk.

Alena Sasínová-Polarczyk

Když do Ostravy holka z hor kdysi přišla, kulturní šok obrečela. Postupem času...

Známá herečka se narodila v roce 1959 v Rožnově pod Radhoštěm do rodiny lékaře. Tatínek snil o klavírní virtuosce, jenže na ostravské Státní konzervatoři vystudovala hudebně-dramatický obor.

Dnes na konzervatoři učí mladou hereckou generaci. První angažmá absolvovala v letech 1978 až 1991 v Divadle Český Těšín. Následovalo Národní divadlo moravskoslezské, posléze Divadlo Petra Bezruče a nyní účinkuje v Komorní scéně Aréna.

Opakovaně hostovala v Národním divadle moravskoslezském v činohře, operetě a také opeře.

Natočila řadu filmů a televizních pořadů, spolupracovala s osobnostmi jako Dušan Klein, Eva Sadková, František Filip, Zdeněk Zelenka a řada dalších.

Zatím poslední její velkou rolí byla kontroverzní postava Josefy Slánské v mimořádně úspěšné inscenaci S nadějí, i bez ní (podrobněji o hře). Posluchači ji zastihnou rovněž na vlnách Českého rozhlasu.

Holub vedl hudebně-dramatické oddělení a ona k němu chodila na umělecký přednes. „Mám zato, že jsem byla jeho miláčkem, ale on nás všechny miloval, své studenty, a taky za nás mnohokrát bojoval, když jsme v té tvrdě normalizační době lítali v různých průšvizích. A že jich bylo... Já s kytarou zpívávala v tehdejším divadelním klubu Karla Kryla, uměla jsem ho skoro celého a jakási ‚dobrá duše‘ mě udala a málem jsem letěla ze školy. Mistr Holub se postaral a já dostudovala.“

Šok z Ostravy

Ještě před absolutoriem ji čekala mnohá dobrodružství a zejména nutnost vyrovnat se s radikální změnou prostředí. Pro teprve šestnáctileté děvče z hor znamenala černá Ostrava pořádný štulec.

„Šok, který mi toto město způsobilo, byl ohromný! Špína, smrad, divní lidé s podmalovanýma očima, primitivní a vulgární jazyk s divným přízvukem. To jsem obrečela, ale škola a divadlo mi natolik učarovaly, že jsem se nakonec do atmosféry města ponořila až po uši a začala vše vnímat úplně z jiné strany, zamilovala jsem si toto drsné prostředí a stala jsem se ostravským patriotem,“ vzpomíná herečka.

Studentský život přinesl kromě povinností i řadu radovánek, zejména v místních občerstvovnách. „Studentský život byla jedna strhující jízda jako na horské dráze a ke ‚vzdělání‘ patřily samozřejmě také bary v centru. Studentský Alik, kde se muzicírovalo a žilo studentsky, a Waldemar, kam jsme chodili do ‚školy‘ za tehdejší hudební smetánkou a v koutku vnímali svobodné debaty v nesvobodné době. To byla škola života největší. K Radům, tam chodili herci, k nimž jsme vzhlíželi jako k bohům, do Minibaru, tam sedávali televizáci,“ líčí herečka a srovnává se současností.

„Rada je jiný, bez atmosféry, z Minibaru je jakýsi fastfood, v Aliku jsou Vietnamci, ale Waldemar trvá! Ale nebylo to jen o barech, navštěvovala jsem také výstavy v Domu umění, koncerty ve filharmonii, oba domy stále stojí,“ usmívá se Sasínová-Polarczyk.

Přes léto se ještě k atmosféře hornického města přidala Černá louka. „Zdejší letní kino bylo parádní. Lesanka rovněž, ale vše je pryč a z Černé louky je jakési pseudovolnočasové místo. Snad tam postaví sofistikovanou koncertní síň pro skvělou Janáčkovu filharmonii i pro nás posluchače, kteří milujeme vážnou muziku. Už dávno měla stát taky knihovna,“ zdůrazňuje herečka.

Fascinace řekou

K jejím oblíbeným ostravským trasám patří třeba Komenského sady s přilehlou řekou Ostravicí, která ale ve své době vypadala zcela jinak než jí dobře známá horská Bečva.

„Bečvou jsem doslova pokřtěna. Topila jsem se v ní a nebýt sousedovic děvčete, které mne vytáhlo, třeba bych byla na onom světě nebo postižená. Bečva je moje řeka... Často jsem chodila k Ostravici, fascinovala mne. Pohled na tekoucí mazut a v noci tekoucí asfalt byl uhrančivý a říkala jsem si, jak jí asi rozuměla a slyšela ji Maryčka Magdonova? Nedovedla jsem pochopit, že řeka žije, že vůbec teče! Její mohutnost a síla se projevila při povodních v roce 1997, to byl fičák. Dnes už je krásná, stále k ní chodím a mám tam milovanou Arénu, u řeky,“ sděluje emotivně.

Fotogalerie

Ostrava se sice změnila, nicméně ve svém jádru si podle ní uchovala i něco z minulosti, když jí připomínala Ocelové město od Julese Verna. „Stále když se vracím z Rožnova pod Radhoštěm a přijíždím po Místecké k Dolní oblasti, vše nasvíceno, jsem vzrušená tou industriální krásou a ve světě železobetonu, plechových a ocelových válců, rour, věží, skruží se opět ocitám v Ocelovém městě,“ tvrdí známá herečka.

Když se řekne Ostrava, vybaví se jí také mnoho asociací v umělecké rovině, nejlépe ji prý vystihuje hudba nebo fotografie. „Ostravu bych si nedokázala vybavit lépe než díky 8. symfonii Ostrava Jaromíra Podešvy, geniálního hlasu Věrky Špinarové, nepřekonatelného v Jednoho dne se vrátíš... Hereckého gesta – odkašlání – Norberta Lichého. Písňového cyklu Eduarda Dřízgy ‚Láska a smrt‘ pro klavír a soprán v brilantní interpretaci Evy Dřízgové. Vykreslení fotografiemi Viktora Koláře! Ostrava je mé milované město, krásné svou přímostí, syrovostí, opravdovostí, uměním, architekturou a lidmi,“ vyznává se Alena Sasínová-Polarczyk.

Nejčtenější

Iglú se šíří Českem, pro řadu bezdomovců jsou lepší než noclehárna

Někteří bezdomovci upřednostňují iglú před pobytem v noclehárně.

Bezdomovecká iglú, která před časem do Česka přivezla dvojice mladých lidí, už překročila hranice Ostravska. Zájem je o...

Autoklíče z Frenštátu dobývají celý svět, při vývoji je házejí z okna

Továrna dodavatele pro autoprůmysl Continental ve Frenštátu pod Radhoštěm

Asi ho máte v kapse kalhot, nebo pohozený někde v tašce či kabelce - klíč od auta. Najděte ho a držte při čtení v ruce,...

Pitva odhalila, že viník nehody se čtyřmi mrtvými měl v těle drogy

Tragická nehoda v Třinci si vyžádala čtyři mrtvé. (11. 11. 2018)

Ukrajinský řidič dodávky, který v listopadu minulého roku v Třinci-Neborech zavinil nehodu se čtyřmi mrtvými, byl pod...

Utrápené Pardubice zase nebodovaly, Vítkovice poskočily na čtvrté místo

Vítkovický hokejista Ondřej Roman (vpravo) v souboji s pardubickým Rhettem...

Vítkovičtí hokejisté zvítězili v předehrávce 40. kola Tipsport extraligy nad Pardubicemi 4:1 a v tabulce se posunuli na...

Sparta dala razítko na Šuralův přestup a přiblížila se k angažmá Panáka

Karvinský Filip Panák (vlevo) hlavičkuje před Ondřejem Zahustelem ze Sparty.

Do fotbalové Sparty má blízko Filip Panák z Karviné, o kterého má zájem i Baník Ostrava. Přestup mladého univerzála do...

Další z rubriky

Kofola chce v Krnově přiblížit sklady, tisícovka lidí protestuje peticí

Ilustrační snímek

Krnovská radnice obdržela petici proti plánu na centralizaci provozů společnosti Kofola. Firma chce během tří až šesti...

Iglú se šíří Českem, pro řadu bezdomovců jsou lepší než noclehárna

Někteří bezdomovci upřednostňují iglú před pobytem v noclehárně.

Bezdomovecká iglú, která před časem do Česka přivezla dvojice mladých lidí, už překročila hranice Ostravska. Zájem je o...

Moravskoslezský kraj chce letos opravit nejméně osmdesát kilometrů silnic

Na ostravské části dálnice D1 začaly provizorní opravy zvlněné vozovky. (12....

Zhruba 800 milionů korun má pro letošní rok připraveno na opravy silnic druhé a třetí třídy Moravskoslezský kraj. To by...

Najdete na iDNES.cz