Semeno a sperma není to samé
Spermie tvoří jen asi 5 až 10 procent z celkového objemu ejakulátu. Bílá lepkavá tekutina, tzv. semenná plazma produkovaná semennými váčky, se smíchá se spermiemi až těsně před ejakulací.
„Bílkoviny, cukry, aminokyseliny a minerální látky, které obsahuje, pak zabezpečují spermiím vhodné prostředí pro přežití a poskytují jim médium, jehož prostřednictvím se mohou pohybovat a plavat,“ vysvětluje genetička Silvie Růžičková z Medicínského centra Praha.
Každou sekundu se vytvoří 1500 spermií
Spermie se začnou tvořit v pubertě a jejich výroba se za normálních okolností nikdy nezastaví. „Každou sekundu se od té doby vytvoří okolo 1500 spermií, za den se počet vyšplhá dokonce až na několik milionů. V porovnání s omezeným počtem vajíček u žen je to velice slušné číslo,“ říká Růžičková.
Recyklace v mužském těle
Vytvořené spermie jsou během ejakulace „vypuzeny“ ze svého úložiště (koncové části nadvarlat). Když má muž delší dobu ejakulační abstinenci, spermie se hromadí a po jednom až třech týdnech se jejich aktivita a životnost snižuje. „Odumřelé buňky jsou následně vstřebány do těla a jejich obsah je recyklován,“ uvádí lékařka.
V ženském těle žijí déle, než si myslíte
Průměrná délka života spermií v ženském těle je zhruba 48 hodin. Většina z nich však v důsledku kyselejšího prostředí hyne velmi rychle. Pokud je však prostředí méně kyselé, jsou schopné se v těle ženy ukotvit a přežít i po dobu pěti až sedmi dnů. Za příznivých okolností může být spermie dokonce schopná oplodnit vajíčko i několik dní po pohlavním styku.
Dlouhá cesta k vajíčku
Na cestě k vajíčku musí spermie překonat vzdálenost zhruba 7,5 až 10 centimetrů. Nezdá se to jako velká vzdálenost, ale pro spermii, která je velká asi 0,05 mm, je to obrovská štreka. Je to jako kdyby 180 cm vysoký muž musel uplavat zhruba 2,8 kilometru.
„Doba, za kterou je spermie schopna dosáhnout svého cíle, se mění v závislosti na její šikovnosti a prostředí v ženském těle. Velmi rychlé spermie dosáhnou vajíčka už po několika hodinách, ostatním to může trvat i několik dní. Většina z nich však svou cestu nikdy nedokončí,“ popisuje Růžičková.
Pravda o velikosti
Na velikosti záleží. Tedy co se týče velikosti varlat. Ta mají dvě základní funkce: produkci spermií a sekreci testosteronu. Větší varlata znamenají větší objem, což může vést k vyšší produkci spermií. To, že jsou varlata menší, než je běžný průměr (méně než 3,5 cm) nemusí však hned znamenat menší plodnost. Na zabezpečení dostatečného množství spermií může stačit jenom jedno plně funkční varle. A teď lepší zpráva, velikost penisu nijak neovlivňuje plodnost.
Teplo nemají spermie rády
Vyhřívané sedačky v autě, notebook na klíně, těsné prádlo, ani přílišné saunování a horké koupele se spermiím nelíbí. Pokud jsou podobným vlivům vystaveny dlouhodobě, dochází ke snížení jejich kvality.
Příroda je však chytrá a proti teplotním výkyvům vymyslela ochranu. „Pro vyrovnání teplotních rozdílů je šourek vybaven svaly, které zabezpečují jeho pružnost. Svaly se v horku uvolní, zvětší svou plochu a teplo vyzařuje ven. A naopak, když je zima, svaly přitáhnout varlata blíž k tělu a tím chrání spermie před chladem. Důvodem, proč jsou varlata umístěna mimo tělo v šourku, je udržení spermatu v prostředí, které je chladnější o 2-4 °C než je průměrná teplota těla,“ vysvětluje genetička.
Zmrazení a zdravé dítě i po 20 letech
Jak uchovat kvalitu spermií? Zmrazením až na -196 °C. Tímto krokem se zastaví funkce spermií a ty dokážou „přečkat“ až do okamžiku použití, maximálně však 20 až 25 let. Po rozmrazení se kvalita spermií obnoví a jsou připravené a schopné oplodnit vajíčko.
Vlašské ořechy a ústřice zlepšují kvalitu
Bylo prokázáno, že například denní konzumace obyčejných vlašských ořechů, obsahujících omega-3 mastné kyseliny, vede k prokazatelnému zlepšení tvaru spermií, jejich pohyblivosti i vitality.
„Vyvážený jídelníček je pro kvalitu a kvantitu spermií důležitý. Strava by měla být bohatá hlavně na zeleninu a ovoce, které obsahují vitaminy, minerály a antioxidanty nezbytné pro správný vývoj spermií a jejich funkci. Selen, zinek, kyselina listová, vápník a vitamin E patří k těm nejdůležitějším. Do jídelníčku je dobré zařadit také více libového masa, luštěnin, mořských plodů (ryby, ústřice) a pramenitou vodu místo slazených a ochucených limonád,“ radí Růžičková.
Věk je a není jenom číslo
Ženy vědí, že jich biologické hodiny tikají, až se nakonec úplně zastaví. U mužů neexistuje věkový limit, kdy se můžou stát otcem. Pravdou však je, že s přibývajícím věkem se kvalita spermií snižuje, což může způsobit problémy s plodností. Jde o jejich počet, kvalitu i pohyblivost.
„Jinými slovy, starší muži jsou schopni oplodnit své partnerky, ale míra potratů a vrozených vad je vyšší, zejména v důsledku abnormalit v DNA spermií. U mužů se za pokročilý věk považuje 45 let, což je však více spojené s faktory životního stylu než se samotnou neplodností,“ dodává genetička Silvie Růžičková z Medicínského centra Praha.