1. Za jak dlouho se kůže na slunci spálí?
Spálení nechráněné kůže po expozici slunečnímu záření závisí na vícero faktorech. Hlavním z nich je fototyp kůže: I–IV. Ke každému fototypu přísluší minimální erytémová dávka, tedy množství záření schopné vyvolat na kůži zarudnutí či vyrážku.
„Doba vlastní ochrany kůže, tedy doba, za kterou se nespálíme, je u fototypu I 5–10 minut, u fototypu II 10–20 minut, u fototypu III 20–30 minut a u fototypu IV 30–40 minut,“ upřesňuje dermatoložka Naděžda Vojáčková z pražského Laserového centra Anděl.
Spálení sluncem je reakce nechráněné kůže na působení UVB složky slunečního záření. Kůže se po spálení postupně olupuje a je nahrazována novou. Z dlouhodobého hlediska je takové poškození kůže považováno za rizikový faktor pro vznik kožních nádorů.
„Mezi nejnebezpečnější zhoubné kožní nádory řadíme maligní melanom, který se může objevit kdekoliv na kůži. Může se vyvinout z pigmentového névu či mateřského znaménka. Proto je důležité nejen dostatečně chránit pokožku vhodnou fotoprotekcí, ale i pravidelně si nechat dermatologem zkontrolovat případné změny na kůži,“ vysvětlila lékařka.
2. Kolik UV záření kůže dostane za hodinu opalování?
Dávka UV záření, která dopadá na kůži, závisí kromě denní doby a ročního období na zeměpisné šířce, nadmořské výšce, znečištění ovzduší, odrazu paprsků, množství ozónu, oblačnosti. Reakce na dávku je ovlivněna fototypem kůže, její přirozenou ochranou a fotoprotekcí krémy s faktory a oděvem. Dávka se měří v joulech – mJ/cm2 u UVB a J/cm2 u UVA.
3. Kolik slunce potřebujeme na tvorbu vitamínu D?
Kůže je u člověka hlavním a fyziologickým zdrojem pro výrobu vitamínu D. K jeho tvorbě potřebuje UVB záření. Vitamín D vzniká v kůži působením tohoto záření na prekurzor 7-dehydroxycholesterol (provitamin D3). Množství syntetizovaného vitamínu D závisí na vlnové délce a UV indexu. Optimální vlnová délka je 295–300 nm. Další faktory, které ovlivňují syntézu vitamínu D, jsou denní doba, zeměpisná šířka a roční období. „Denní dávka vitamínu D vzniká po 10–15 minutách působení slunečního záření na plochu obličeje a paží nebo rukou. Kůže přitom nesmí být chráněna fotoprotektivními prostředky,“ vysvětlila lékařka.
„Jen malé množství pro naši imunitu, kosti i zuby tolik potřebného vitamínu jsme schopni pokrýt potravou. Potraviny s nejvyšším obsahem vitamínu D jsou tučné mořské ryby, maso, vaječné žloutky a mléčné výrobky. Doplnit ho můžeme i podáváním doplňků stravy. Při jeho nedostatku se můžeme cítit unavenější, méně výkonní,“ doplňuje dermatoložka Gréta Wohlová z LCA.
4. Co způsobuje, že nám kůže na sluníčku rudne?
„Zčervenání až rudnutí kůže způsobují především účinky UVB záření, paprsky UVA vyvolávají hnědnutí kůže, za zčervenání mohou tisíckrát méně než UVB. Za zčervenání kůže jsou zodpovědné prostaglandiny a oxidy dusíku. Rychlé zarudnutí vzniká hned po oslunění působením infračervených paprsků, které pronikají do hloubky kůže a rozšiřují cévy. Po odchodu do stínu toto zarudnutí mizí, na rozdíl od toho, které se dostaví po dvou až osmi hodinách pobytu na slunci,“ uvedla dermatoložka Vojáčková s tím, že po dvanácti až čtyřiadvaceti hodinách na slunci dosahuje zarudnutí maxima a poté se kůže začne loupat a tmavnout.
„Opálení časné, které se objeví bezprostředně po expozici slunci způsobí ztmavnutí přítomného melaninu fotooxidací a jeho přesunem do keratinocytů. Pozdní typ opálení nastupuje po několika dnech opalování a je způsoben novotvorbou melaninu a jeho předáním keratinocytům,“ vysvětlila lékařka Vojáčková.
5. Může se spálit i ten, kdo má černou pleť?
Ve Střední Evropě si vystačíme s fototypy I–IV, černoši jsou fototyp VI a jejich kůže se spálit nemůže, protože je přirozeně chráněná před spálením. Nejsou však imunní vůči dalším účinkům působení slunečního záření, jako je úpal či úžeh.
6. Jak chránit kůži před negativními vlivy slunečního záření?
KVÍZ: Umíte se správně opalovat? |
Pokožka by si měla na sluneční paprsky postupně zvykat, začínat krátkými pobyty na slunci a dát kůži čas, aby se přizpůsobila. „U citlivé pokožky se doporučuje příprava betakarotenem v podobě potravinových doplňků, který působí blahodárně svým ochranným vlivem proti UV paprskům v pokožce. Je u něj nutné držet se přesně doporučeného množství, aby nedošlo k předávkování,“ uvedla lékařka Wohlová a dodala, že by se měl betakaroten užívat alespoň tři týdny před začátkem léta nebo plánované dovolené u moře.
„Ochranné působení betakarotenu však nelze přeceňovat. Sám o sobě nás neochrání,“ varovala Wohlová s tím, že jeho ochranné působení SPF lze ohodnotit maximálně číslem 5. Proti UVB záření nás tedy v žádném případě spolehlivě neochrání, proto je třeba používat kvalitní opalovací přípravky.
7. Jaké přípravky naši kůži spolehlivě ochrání?
Kvalitní ochranný prostředek by měl odfiltrovat UVB i UVA složku spektra. Podle typu pleti lze zvolit formu krému, lotia či gelu. Pro aknózní pleť jsou vhodnější například gely, pro sušší citlivější pokožku naopak mastnější krémy.
„UVB záření způsobuje hlavně bezprostřední reakce-spálení a zarudnutí kůže, UVA proniká hlouběji do kůže a působí dlouhodobě v podobě aktinického stárnutí, snižuje imunitní reakce v kůži. Obě tyto složky pak mají vliv na vznik zhoubných kožních nádorů,“ objasnila dermatoložka Gréta Wohlová.
Ochrana proti UVB je na krémech značena jako SPF (sun protective factor), má číselnou hodnotu 6–50, maximální možná je 50+. Ochrana proti UVA není vyjádřena číselně, je označena jako UVA v kroužku a na kvalitním ochranném prostředku byste tento údaj měli najít. Výši ochranného faktoru (SPF) volíme podle fototypu, oblasti kde se pohybujeme, ročního období. Aby dobře fungovaly, měly by se tyto prostředky nanášet 30 minut před pobytem na slunci, v dostatečném množství a průběžně domazávat.
Ačkoli ochrana před UV zářením zafunguje okamžitě, odolnost proti vodě získá na našem těle přípravek asi až po dvaceti minutách. Efekt při přiměřené dávce při vhodném chování přetrvává čtyři až šest, ale v extrémních podmínkách jako jsou velehory, moře, tropy, nadměrné pocení, plavání, vysušení pokožky, by se aplikace krému měla zopakovat, dokonce po 15 až 30 minutách.
„I přes používání krémů s ochrannými faktory není vhodné vystavovat se slunci v době největší intenzity UV záření, tedy mezi 11. a 15. hodinou,“ varovala Wohlová a dodala, že používání opalovacích krémů by nemělo sloužit k tomu, abyste mohli zůstat co nejdéle na slunci, ale abyste snížili rizika slunění.
8. Jak před slunečními paprsky ochránit děti?
Děti jsou na slunci zranitelnější než dospělí. V době mezi 11. a 15. hodinou by na přímém slunci být vůbec neměly. „U dětí i citlivé pokožky raději volíme fotoprotekci, která obsahuje fyzikální filtry, které záření odrážejí a alergické reakce většinou nezpůsobují a jsou bez parfemace a parabenů. Jejich nevýhodou je hutnější konzistence, zanechávající bělavý povlak. Často se fyzikální a chemické filtry kombinují. Obecně doporučuji tyto prostředky kupovat v lékárnách. Zde je zaručeno, že krémy deklarované ochranné faktory skutečně obsahují, že jsou foto a termostabilní, tedy že se vlivem tepla a světla nerozkládají,“ uvedla lékařka Wohlová s tím, že děti mladší jednoho roku by přímému slunci neměly být vystaveny nikdy.
„I když jsou ve stínu a pod slunečníkem, chraňte je i lehkým oblečením. Dnes jsou již na trhu také kvalitní letní oděvy vybaveny ochranným faktorem, který je označen jako UPF (ultraviolet protection factor), opět s maximální hodnotou 50+,“ vysvětila dermatoložka.
