Nic takového jako špatné počasí neexistuje, říkají často milovníci přírody a aktivit s přírodou spojených. Stejným mottem se řídí i mnozí fanoušci poměrně mladého a stále málo provařeného sportu, který nicméně získává na oblibě. Řeč je o severském nordic walkingu.
Obyčejná chůze s hůlkami – co na ní může být proboha tak speciálního? Tohle jistě napadne každého, kdo severskou chůzi nikdy nevyzkoušel a nic o ní neví. Popravdě i já, poměrně zdatný vysokohorský turista, jsem se na tuto sportovní aktivitu díval tak trochu svrchu. A obrazně si „ťukal na čelo“, když jsem se doslechl, jaké sumy jsou někteří lidé ochotni zaplatit za karbonové nordicwalkingové hůlky. Ale jak už to tak bývá – když se člověk podívá pod povrch a dozví se o problematice trochu víc, už tak kritický není. A dost možná si tenhle druh aktivní zábavy i zamiluje.
Při severské chůzi se díky práci s hůlkami zapojuje do procesu až 90 % svalového aparátu. Jde přibližně o 600 svalů v těle.
Petr Siváktrenér nordic walkingu
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
