Atopický ekzém často trápí malé děti (ilustrační snímek)

Atopický ekzém často trápí malé děti (ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Nemocnou kůži musíte denně promazávat, radí atopikům dermatolog

Nepříjemné svědění, rozdrásaná kůže a otoky. To jsou příznaky kožního onemocnění nazývaného atopický ekzém. "Nejúčinnější léčbou je každodenní aktivní promazávání kůže promazávadly (emolienciemi) a pokud jsou na kůži aktivní projevy, pak aplikovat lokální imunomodulátory," odpověděl on-line lékař Radek Litvik.

Odpovědi dermatologa Radka Litvika najdete ZDE

V Česku trápí atopický ekzém více než půl milionu dětí i dospělých. Je to vleklé a zánětlivé kožní onemocnění, které se často objevuje v rodinách s genetickou dispozicí. 

Často je ale na vině i nevhodně zvolená strava. Atopici by se měli vyhnout citrusům, uzeninám, rajčatům, jahodám, ořechům, kakau, mořským rybám a mléku. Zánět  je u atopického ekzému neustále v podkoží a nemusí být na první pohled patrný. 

O lékaři

MUDr. Radek Litvik

MUDr. Radek Litvik pracuje na Kožním oddělení Fakultní nemocnice Ostrava. Zabývá se dermatovenerologií se zaměřením na korektivní dermatologii, problematiku atopického ekzému a problematiku sexuálně přenosných infekcí.

Je členem v České dermatovenerologické společnosti a v Evropské akademii dermatovenerologie.

"Povrch atopické, velmi suché kůže, bývá narušený, a pokožka je proto méně odolná proti průniku vnějších škodlivin," říká dermatolog Radek Litvik z kožního oddělení Fakultní nemocnice Ostrava a připomíná, že zima je pro ekzematiky vůbec nejhorším obdobím. V povrchové vrstvě kůže bývá v chladné části roku přirozeně méně ceramidů, které jsou základní součástí mezibuněčné stavební hmoty. Kůže je tak ještě zranitelnější než obvykle.

Nikdy nekončící zánět

"Když zánět vzplane a ´oprátka´ se utáhne, snažíme se ´hasit požár´, což se nám po nemalém úsilí načas podaří," vysvětluje dermatolog. Přítomnost trvalého "neviditelného" zánětu u atopického ekzému přirovnává doktor Litvik s nadsázkou k "neutažené oprátce na krku". Není-li onemocnění dobře léčeno, stadia relativního klidu často střídají prudká opětovná vzplanutí silného, aktivního zánětu. Ten je již nepřehlédnutelný, protože jej provází otok, zarudnutí, svědění, puchýřky naplněné tekutinou, později mokvající, někdy i bolestivé. 

"Mnohem lepší by bylo nenechat tuto oprátku vůbec utáhnout a snažit se chytře ovlivňovat zánět, dokud probíhá na pozadí. Léky bychom měli podávat tak, aby měl zánět tendenci se téměř vůbec nebo jen minimálně opětovně rozjet."

Každou léčbu nově vzplanuvšího zánětu je třeba bez otálení začít kortikoidy, protože pro tuto chvíli jsou zatím nenahraditelné. Obavy z hormonální léčby by měly ustoupit. Pouze včasné nasazení léku totiž může zabránit nejtěžším projevům choroby. 

Mezinárodní nezisková organizace Rotary International, pod vedením prof. MUDr. Petra Arenbergera, organizuje v příštím roce pro děti trpící atopickým ekzémem terapeutický pobyt u Mrtvého moře v Izraeli zdarma

Pro více informací se zájemci mohou obrátit na email:
george.podzimek@rotary2240.org

Medicína již má k dispozici bezpečné přípravky, používána jsou jen speciální léčebná schémata a přesné minimální dávky, které nemocným ještě dokážou ulevit, zároveň ale nemají nežádoucí účinky.

Druhý krok - imunomoduloace

Jinak je to už ale s dlouhodobou léčbou. Nekontrolované, opakované a někdy nadbytečné používání kortikoidních mastí vede ke ztenčování, neboli atrofii všech vrstev kůže, ta získává "papírovou" strukturu a ztrácí odolnost. Kožní bariéra se tak oslabuje. 

Pokud účinek kortikoidů není zpočátku dostatečný, měla by další, dlouhodobá léčba již využívat takzvané topické imunomodulátory, například látku tacrolimus. 

"Aplikuje se ve formě masti na kůži, kde dokáže potlačit zánět, ale jiným mechanismem než kortikoidy. Umí se navázat na imunitní buňky v horních vrstvách kůže a zabraňuje jim, aby vyvíjely alergickou reakci, která jinak poškozuje atopickou kůži. Navíc nemá žádné nežádoucí vedlejší účinky," dodává dermatolog.