Kolaps z horka
Určitě jste už někdy jeli přeplněnou tramvají a pokoušely se o vás mdloby, případně jste byli svědkem kolapsu některého ze spolucestujících. V takovém případě dochází ke krátkodobému bezvědomí, které bývá spojeno s pádem.
Příčinou kolapsu je kombinace dlouhého stání, vysoké teploty vzduchu a dehydratace. Projevuje se náhlou nevolností, mžitky před očima a závratí až mdlobou.
Co dělat v takové situaci? Zvedněte postiženému nohy a zkontrolujte, jestli je při vědomí a dýchá. Pokud nereaguje ani na bolestivé podněty, je třeba zahájit resuscitaci a přivolat lékaře. Ten by měl dotyčného prohlédnout i v případě, že dýchá normálně a zůstal při vědomí.
Úpal nebo úžeh
Úpal vzniká vlivem vysoké teploty a vysoké vlhkosti vzduchu. Může k němu docházet v nedostatečně větraných místnostech, kde je pohromadě velké množství lidí, ale i v autě během letního cestování. Úpalu nahrává omezený příjem tekutin a solí, které jsou zapotřebí k tvorbě potu, a nošení neprodyšných oděvů, zabraňujících odvádění tepla z organismu.
Varovnými příznaky jsou závratě, zmatenost, bolesti hlavy, zvracení, horečka a pocení. Někdy dochází k poruchám vědomí a dýchání, objevuje se zrychlený tep, krevní tlak klesá a může nastat šokový stav.
Úžeh má na svědomí přímo samotné slunce. Dochází k němu například tehdy, když strávíte celý den venku bez kšiltovky. Bývá provázen horečkou, bolestí hlavy, zvracením, poruchou vědomí, křečemi, nevolností anebo ztuhlostí šíje.
Pro úpal i úžeh platí stejné pravidlo: chladit a zase chladit. Postiženého je třeba přemístit do stínu nebo do nějaké chladné místnosti. Pomůžou i studené obklady, ventilátor a tekutiny. Pokud je stav opravdu vážný, je nezbytné zavolat sanitku, což dvojnásob platí u dětí a seniorů.
Zrádná klimatizace
Znáte to. Venku je vedro na padnutí, ale sotva vstoupíte do kanceláře, už saháte po svetru. Na teplotní rozdíl, který často činí třeba až 10 nebo 15 °C, tělo nedokáže v tak krátké chvíli přiměřeně reagovat. K narušení odolnosti přispívá i velmi suchý vzduch, který oslabuje sliznice dýchacích cest a činí je citlivější vůči nežádoucím mikroorganismům.
Není divu, že dlouhodobý pobyt v klimatizovaných prostorách s sebou nese zvýšené riziko nachlazení, bakteriálních a virových onemocnění. Stejně záludná je klimatizace v autě a dalších dopravních prostředcích. Když ji používáte, dbejte na to, aby rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou činil maximálně 5 až 7 °C.
Kvasinkové infekce
V létě si snadno můžeme přivodit nepříjemnost, jakou je vaginální mykóza. Uvnitř pochvy přežívají různé mikroorganismy včetně kvasinek, které nám nikterak neškodí. Pokud se ovšem některé z nich přemnoží, vznikne nerovnováha a ta pak způsobuje potíže.
Množení kvasinek napomáhá vlhko. Vyhněte se proto těsným džínům, spodním kalhotkám ze syntetických materiálů a nezůstávejte dlouho v mokrých plavkách. Pořiďte si i šetrné mycí prostředky určené přímo pro vaše intimní partie. Navoněná mýdla a sprchové gely by vás mohly zbytečně dráždit.
Některé ženy jsou citlivé také na parfémované vložky a tampony. Naopak vítaným pomocníkem můžou být probiotické tampony. Ty podporují vaginální mikroflóru, udržují vyváženou hodnotu pH, pomáhají zmírnit podráždění, svědění, zápach v pochvě a další projevy.
Střevní potíže
Věděli jste, že život začíná už na 4,5 °C? Při téhle teplotě ožívají mikroorganismy, co v našem trávicím traktu dokážou napáchat pořádnou paseku. Pokud se chystáte na piknik a převážíte maso v chladicím boxu, přesvědčte se tedy, že tam teplota nepřesáhla uvedenou hodnotu.
Jídlo by nemělo zůstávat venku déle než dvě hodiny (při teplotách nad 32 °C hodinu). Při grilování dbejte na řádnou tepelnou úpravu. Nejvyšší riziko je u drůbežího, které by mělo být skutečně důkladně propečené.
Mezi „riskantní potraviny“ patří i výrobky s majonézou, zákusky, pouliční fast food a vaječné pokrmy.
Infikovaná klíšťata
Dalším nebezpečím, před kterým je třeba mít se na pozoru, jsou klíšťata. Tihle nenápadní roztoči přenášejí onemocnění, jež můžou mít dlouhodobé následky a v některých případech končí i fatálně.
Nejobávanějšími jsou lymská borelióza a klíšťová encefalitida. Borelióza je bakteriálního původu, což znamená, že ji lze léčit antibiotiky, a je-li léčba zahájena včas, pacienti zůstávají bez následků.
Encefalitida je naopak způsobena virem, takže lékaři mají k dispozici pouze symptomatickou léčbu zaměřenou na zmírnění příznaků. Nemoc po sobě může zanechat hrozivé následky v podobě obrny hlavových nervů a následně i končetin, postižení sluchu, zhoršené paměti, spánkových poruch a úzkostí. V některých případech končívá smrtí. Jedinou účinnou ochranou je očkování.
Co přijde vhod na letní dovolené
Léky proti akutnímu průjmu: součástí každé cestovní lékárničky by měla být tzv. adsorbencia (např. černé uhlí), která na sebe navážou škodlivé patogeny v trávicí soustavě a vyloučí je, nebo střevní dezinficiencia, která ovšem účinkují pouze při infekčním bakteriálním průjmu. S opatrností lze užívat také antimolitika, která zpomalují pohyb střev, čímž snižují frekvenci stolice.
Probiotika: na trhu jsou dnes k mání speciální probiotika určená pro případy cest do zahraničí. Oproti běžným přípravkům obsahují větší počet probiotických kmenů a živých mikroorganismů. Nejlepší bude preventivně je nasadit alespoň týden před plánovaným odjezdem.
Očkování: vhodná očkování proti infekčním chorobám (cholera, břišní tyfus, žloutenka typu A) vám doporučí pracovníci očkovacího centra na základě bližších informací o vaší cestě do zahraničí.
