Ona

Každodenní návyky, které mohou poškozovat váš mozek

  • 65
Lidský mozek je velmi výkonný orgán. Můžeme ho trénovat a zlepšovat jeho funkce. Není ovšem ani nijak obtížné mu škodit. Někdy tak můžete činit nevědomky a prakticky denně.
Ilustrační snímek

Mozek kromě samotného myšlení řídí a kontroluje tělesné funkce, jako je činnost srdce, trávicího traktu, schopnost pohybu, řeči či vnímání emocí.

Lidský mozek a jeho funkce fascinuje vědce od nepaměti. O mozku také koluje velká řada mýtů. Nejspíš už jste slyšeli například teorii, že využíváme pouze 10 % svého mozku. Není to však pravda. Každá část mozku má svou funkci. Odborníci už dokázali odhalit řadu zajímavých faktů o mozku a také již dovedou téměř s určitostí říci, které věci a činnosti mu mohou škodit.

A vězte, že mnohé z běžných návyků, které denně provádíte, mohou mít na mozek dokonce dlouhodobé nebo nebo i katastrofické následky.

Dobrou zprávou však je, že mnohé, ne-li každý z těchto zvyků, lze změnit a snížit tak pravděpodobnost, že bude dále negativně ovlivňovat fungování vašeho mozku. Čtěte dále, pokud se chcete dozvědět, co zabraňuje vašemu mozku udržet se ve špičkové formě.

Mobilní internet - ilustrační foto

Googlování naprosto všeho

Nač bychom se učili velké množství informací, když stačí otevřít počítač a „vygooglit“ vše, co nás zajímá a co potřebujeme? Jenže právě takovéto uvažování mozku vůbec neprospívá. 

Profesor Manfred Spitzer, uznávaný německý psycholog a psychiatr, ve své knize „Digitální demence“ uvádí řadu výzkumů, které podle něj potvrzují, že používání moderních technologií, jako jsou počítače a chytré mobilní telefony, má na naše kognitivní schopnosti převážně negativní účinky.

Další výzkumy zase ukázaly, že kvůli snadné dostupnosti informací na internetu také mnohem rychleji zapomínáme. Průzkum amerických vědců z roku 2013 například odhalil, že lidé mezi 18-34 lety (tedy generace, která je zvyklá aktivně používat moderní technologie) jsou více zapomnětliví než lidé starší 55 let.

Ilustrační foto

Nadměrné sledování seriálů a televizních reality show

Jestliže vás nervuje představa, že vynecháte další napínavý díl nekonečného seriálu, nebo byste si ani za nic nenechali ujít novou část vaší milované reality show, můžete tak nevědomky ubližovat vašemu mozku.

Podle mnohých odborníků totiž sledování seriálů zdaleka není tak neškodné, jak vypadá. Kanadská psychiatrička Marcia Sirota dokonce seriály a reality show přirovnává k nezdravému jídlu.

Dle jejích slov špatná reality show otřásá mozkem a dělá z vás tak trochu hlupáky. Japonští neurovědci názor doktorky Siroty podpořili. Prokázali totiž, že dlouhodobé sledování televize negativně mění strukturu mozku dětí. Další studie pak ukázaly, že sledování seriálů a nadměrné sledování televize vůbec snižuje verbální IQ a vede ke zvýšené agresivitě.

Ilustrační snímek

Samota a nedostatek konverzace s jinými lidmi

Pravidelným cvičením a zvedáním závaží posílíte a zvětšíte svaly. Podobný účinek má konverzace na mozek. Povídání si s ostatními lidmi patří mezi základní způsoby procvičování mozku, uspořádáte si při tom své myšlenky a pocity, které přetvoříte do slov, a zároveň dáváte smysl myšlenkám, které pocházejí od lidí, s nimiž komunikujete.

„Každý člověk se stává průměrem 5 nejbližších osob, kterými se nejvíce obklopuje, z tohoto důvodu je velmi důležité, s jakými lidmi se stýkáme. Mozek se totiž učí sám, velmi se přizpůsobuje. Od lidí, se kterými jsme v interakci, mozek přejímá myšlenky, přístupy a postoje. Mozek pro spokojený život lidi potřebuje, nejlépe ty, co ho budou zdravě vyživovat. Negativní lidé vás oddělují od štěstí, úspěchu a příležitostí, pozitivní lidé jsou zdrojem inspirace, nadhledu, pohody a kreativity. Být sám se sebou je důležité, ale stejně tak důležitá je interakce s lidmi. Jen pozor na to, kým se obklopujete. Váš mozek může jásat nebo umírat,“ vyjádřila se k tématu terapeutka a koučka Lucie Mucalová.

(Ilustrační foto)

Práce v období nemoci

Ne každý si může dovolit řádně odstonat onemocnění v klidu pod peřinou, ale nutit mozek k plné výkonnosti v práci nebo ke studiu, když se tělo snaží poprat s nemocí, opravdu není dobrý nápad. Nejen že vaše pracovní schopnosti nebudou zdaleka tak kvalitní, navíc ubíráte vašemu tělu potřebnou energii, kterou nutně vyžaduje k tomu, aby se zotavilo.

Nutit se do práce nebo do studia v průběhu rekonvalescence tak může ještě více oslabit váš imunitní systém, prodloužit a znesnadnit průběh onemocnění a následně vést ke zhoršení kognitivních funkcí.

Ilustrační snímek

Spánek s hlavou pod pokrývkou

Většina lidí potřebuje k tomu, aby se dobře vyspali, zachumlat se pořádně pod peřinu. Některým jedincům se dokonce nejlépe usíná a spí s hlavou skrytou pod dekou či pod polštářem. Takové zakuklení může být samozřejmě velmi příjemné, nejenže se dokonale zahřejete, ale pomůže vám to také zmírnit účinky světla a hluku ve vašem okolí.

Bohužel tak zároveň významně snižujete přívod kyslíku, který je nezbytně důležitý pro správné fungování mozku. A čím méně čerstvého vzduchu do plic dostanete, tím více zhoršíte mozkové funkce. Spaní s hlavou pod peřinou také vede ke zvýšenému příjmu oxidu uhličitého, což znamená, že hrozí riziko poškození mozkových buněk.

(Ilustrační foto)

Příliš mnoho sladkostí a nasycených tuků

Zvýšený příjem cukru si daň vybere nejen na stavu vašich zubů a přibíráním na váze, hrozí také poškození mozku. Velké množství cukru ve stravě totiž může bránit vstřebávání živin z potravin, což může časem vést k podvýživě. A mozek pro své správné fungování vyžaduje dostatečné množství všech důležitých živin. Vědecká studie z roku 2011 prokázala silnou spojitost mezi nadbytečným příjmem cukru a zhoršením kognitivních funkcí účastníků této studie.

„Odborníci se shodují, že malé množství jednoduchých cukrů nijak zvlášť zdraví neškodí, ale bohužel spousta lidí jej konzumuje v nadměrné míře, což může mít velmi špatný dopad na celkové zdraví člověka,“ uvedl lékař Matej Kohutiar, odborník na biochemii a metabolizmus z kliniky Svět zdraví a dodal, že z nových výzkumů je stále více patrné, že nadměrná konzumace cukru negativně ovlivňuje kognitivní funkce a celkovou duševní pohodu.

Nadměrná konzumace jednoduchých cukrů vede ke zvýšení hladiny inzulinu a výkyvům hladiny krevní glukózy. To samozřejmě může vést k příznakům jako je únava, ospalost, poruchy soustředění, tedy ke snížení psychomotorických funkcí. Pravidelná nadměrná konzumace jednoduchých cukrů vede ke zvýšení produkce dopaminu, což je efekt pozorovaný také v případě návykových onemocnění.

Podle některých studií může proto vyvolat až abstinenční příznaky podobné těm, které se vyskytují při užívání drog. Některé výzkumy také ukázaly, že nadměrná konzumace cukru může zhoršovat paměť a schopnost učení, vysvětlil dále lékař Kohutiar.

Podle něj jsou tuky naopak pro mozek prospěšné, představují jedny z hlavních stavebních látek mozku. Jsou hlavní složkou membrán nervových buněk a jsou klíčové pro vedení vzruchu a vzájemnou komunikaci neuronů.

„Je ale veliký rozdíl mezi tuky, které vykazují škodlivé působení, a tuky, které jsou zdraví prospěšné. Nadměrná konzumace (všech) tuků samozřejmě přispívá ke vzniku obezity. Zvýšený příjem nekvalitních tuků a tuků s obsahem transmastných kyselin také přispívá k onemocnění srdce a cév. Konzumace nenasycených omega-3 mastných kyselin ve vhodném množství je důležitá pro zdraví a správné funkce mozku, sítnice, kostí a také imunitního systému. Významným zdrojem jsou některé druhy rostlinných olejů, ořechy, lněná semínka a tuk volně žijících mořských ryb. Omega 3 mastné kyseliny tedy ovlivňují procesy neurotransmise, a jsou proto důležité pro správné funkce mozku, jako je schopnost soustředit se, paměť a procesy myšlení,“ tvrdí doktor Kohutiar.

Ilustrační snímek

Přejídání se

Pokud vám pořekadlo „jez do polosyta“ nic neříká a zásadně neodcházíte od stolu, dokud se vám téměř nedělá špatně z přejedení, můžete ohrožovat nejen srdeční zdraví a štíhlou linii, ale také váš mozek.

Odborná studie z roku 2012 totiž naznačila, že časté přejídání vede časem ke zvýšenému riziku ztráty paměti nebo mírné kognitivní poruše později v životě. Neurolog Gad Marshall z Bostonu vysvětlil, že ve starším věku, když už i tak hrozí zvýšené riziko kognitivních poruch především kvůli Alzheimerově chorobě, může zvýšený příjem kaloríi ještě více přispívat k nárůstu tohoto rizika.

Alkohol (ilustrační foto)

Alkohol

Informace o tom, že alkohol poškozuje mozek, vás nejspíš nijak nepřekvapí. Přesto je vhodné znovu připomenout, jakým způsobem může i mírná konzumace alkoholu ovlivňovat funkce mozku. Ve studii zveřejněné v britském lékařském časopise výzkumníci z Oxfordské univerzity a University College v Londýně zkoumali vliv mírné konzumace alkoholu na kognitivní schopnosti mozku u více než 500 dospělých osob po dobu 30 let.

Výsledky nebyly nijak povzbudivé. Pijáci alkoholu byli až třikrát častěji postiženi poškozením v oblasti mozku, která se zabývá pamětí a prostorovou navigací.

Alkohol navíc dokáže poškodit mozkové buňky člověka mnohem rychleji, než se dosud předpokládalo, podle vědců z Heidelberské univerzity se tak děje už za několik minut po konzumaci. Nadměrné užívání alkoholu může navíc vést k trvalému poškození mozku. Američtí vědci zjistili, že alkoholici, kteří pili více než čtrnáct alkoholických drinků týdně, měli o 1,6 procenta menší mozek než abstinenti.

Ilustrační snímek

Nedostatek vody

Dehydratace organismu může mít závažný dopad na vaše zdraví. Bez vody totiž naše tělo nedokáže žít, závisí na ní správné fungování všech orgánových systémů. Nedostatečný příjem tekutin má tak negativní vliv na fyzickou i psychickou kondici. Mezi běžné projevy dehydratace patří bolesti hlavy, podrážděnost či únava. I mírná dlouhodobější dehydratace může zvyšovat riziko vzniku infekcí močových cest, ledvinových kamenů a mrtvice.

Několik studií navíc ukázalo, že prodloužené období dehydratace způsobuje zmenšení mozkové tkáně. Krátkodobý nedostatek tekutin v organismus zase může zpomalovat reakční činnost, způsobovat poruchy soustředění a zvyšovat riziko chybování.

Ilustrační snímek

Málo spánku

Kvalitní a dostatečně dlouhý spánek je opravdu důležitý pro všechny aspekty našeho zdraví. Špatnou zprávou je, že spíme méně než v minulosti. Ještě kolem roku 1900 lidé trávili spánkem v průměru 9 hodin za noc. V roce 1970 toto číslo kleslo na přibližně 7,5 hodiny za noc. 

Nedávné vědecké studie ukázaly, že nedostatek spánku snižuje kognitivní funkce a zabíjí mozkové buňky.

Dle slov terapeutky Mucalové spánek má být zdrojem energie a je velmi zásadní pro naše fungování.

„Život a situace v něm vyžadují energii. Čím méně energie, tím méně chuti do života. Vše pak unavuje, snažíme se dělat věci tak, aby bylo rychle hotovo. Hlavně se snižuje odolnost proti stresu. I pro jednání v klidu a životní nadhled je energie nezbytná. Může docházet k izolaci, protože i pro fungování ve skupině je nutné mít z čeho čerpat. Spánek má být důležitou složkou života, proto jakékoli spánkové obtíže řešte a neodkládejte. Jen pozor, ať se řešením nestává pravidelné polykání léku, hledejte i jiné cesty, jak spánek uzdravit,“ dodala terapeutka Lucie Mucalová.