Laici i vědci vyhlížejí okamžik, kdy nejnovější poznatky o tomto mikrovesmíru začnou ve velkém pomáhat v léčbě nemocí. O krok blíž k tomuto okamžiku se dostal mikrobiolog Martin Schwarzer. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Zkoumá střevní bakterie. Mohly by pomoci v boji s podvýživou, věří mikrobiolog

Celý článek jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit
Od doby, kdy se vědcům otevřel pohled do světa bakterií žijících v našich střevech, plní informace o mikrobiomu pravidelně stránky časopisů. Laici i vědci vyhlížejí okamžik, kdy nejnovější poznatky o tomto mikrovesmíru začnou ve velkém pomáhat v léčbě nemocí. O krok blíž k tomuto okamžiku se dostal mikrobiolog Martin Schwarzer. Jak výzkum hodnotí?

V Laboratoři gnotobiologie Mikrobiologického ústavu AV ČR v Novém Hrádku u Náchoda se Schwarzer věnuje výzkumu, který by jednou mohl mít zcela zásadní dopad na životy milionů lidí. Zjistil, že jedna konkrétní bakterie možná může významně pomoci dětem trpícím chronickou podvýživou a špatným růstem. „Potvrdilo se nám, že mezi bakterií a organismem dochází ke komunikaci, jež napomáhá růstu,“ shrnuje mikrobiolog poznatky výzkumu o bakterii a dodává, že její účinek by byl přínosný i pro seniory, jejichž střeva už neplní správně svoji funkci. V rozhovoru mluví také o komerčně dostupných probioticích a jejich vlivu na naše zdraví.

O mikrobiomu, mixu mikroorganismů a především desítek bilionů bakterií v našich střevech, se v posledních letech mluví jako o důležitém klíči k našemu zdraví. Co vše už o něm víme?
To je krásně široká otázka. Mikrobiom můžeme přirovnat k vesmíru. Vesmír a objekty v něm poznáváme dalekohledy a mikrobiální vesmír poznáváme pomocí takzvaných sekvenačních technologií (metody čtení genetického kódu v DNA bakterií, pozn. red.). Právě díky rozvoji sekvenačních technologií jsme v posledních deseti patnácti letech získali obrovské kvantum informací o tom, kdo se v tomhle „vesmíru“ nachází. Jsme schopni popsat, jaká společenství bakterií ho tvoří i jak se u kterých nemocí změní. Dospěli jsme tak až k otázce, co bylo dřív – vejce, nebo slepice? Dosud totiž nevíme, zda změny v mikrobiomu způsobují nemoci, nebo nemoci pozměňují mikrobiom. Nyní tedy doufáme, že se výzkum posune dál a dostaneme odpovědi i na tuto otázku. U některých onemocnění se nám to již povedlo.

Když sníte probiotika, několik stovek milionů bakterií postupuje tenkým střevem a dává o sobě určitým způsobem vědět, komunikuje se svým hostitelem. Můžeme si to představit jako dav, který prochází ulicí, nic neničí, neškodí, ale zpívá, skanduje, takže si ho všichni všimnou.

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Měsíční

89
Předplatit
Můžete kdykoliv zrušit

Roční

890
Předplatit
Ušetříte 178 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Dvouleté

1 690
Předplatit
Ušetříte 446 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Připojte se ještě dnes a získejte:

  • Neomezený přístup k obsahu iDNES.cz, Lidovky.cz a Expres.cz
  • Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
  • Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
Více o iDNES Premium
Máte už předplatné? Přihlásit se
, Téma