Případů otrav léky, které se dají koupit bez receptu, přibývá. Sahají po nich například lidé při pokusu o sebevraždu, velmi často děti. Předávkují se přípravky běžně užívanými při bolestech hlavy či zvýšené teplotě, popisuje lékařka Kateřina Kotíková. Vedoucí Toxikologického informačního střediska VFN v Praze také radí, který jiný běžný prášek lze použít jako první pomoc.
Název Toxikologické informační středisko asi lidem moc neřekne. Informace jakého druhu poskytujete? Nejčastěji volají lékaři z nemocnic, praktičtí lékaři, lékaři či posádky zdravotnických záchranných služeb, veterináři, ale i soukromé osoby. Jen za minulý rok jsme poskytli 23 500 konzultací, z toho více než polovinu tvořily ty pro pacienty, rodiče malých dětí nebo volají příbuzní seniorů s tím, že dědeček nebo babička zapomněli, kolik léků a jakých si vzali, a jaké riziko to pro ně znamená.
Přibližně třetina dotazů se pak týká toxicity léků, tedy v jaké dávce se stávají nebezpečnými a jedovatými. Nejčastěji je to při předávkování. Kromě toho poskytujeme i informace o jedovatých rostlinách, houbách a část dotazů se týká také toho, co mají rodiče dělat v případě, že jejich dítě vypije nějaký čisticí přípravek. Třeba prostředek na praní nebo dezinfekci. Za den poskytneme asi sedmdesát konzultací, v letní sezoně často i víc. Jsme jediné středisko tohoto typu v republice.
Člověk si při nachlazení vezme jeden lék, přijde mu, že účinkuje málo. Tak sáhne po krabičce s jiným názvem. A předávkuje se, ani neví jak.
MUDr. Kateřina Kotíková, Ph.Dvedoucí lékařka Toxikologického informačního střediska Kliniky pracovního lékařství VFN v Praze
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
