- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Zatímco infarkt zná každý, o srdečním selhání ví málokdo. Povědomí o stavu, kdy srdce nestíhá přečerpávat krev tak, jak je potřeba, je malé nejen mezi laiky, ale i specialisty z jiných lékařských oborů. Často je mylně zaměňováno právě za infarkt či zástavu srdce nebo poruchy srdečního rytmu. Jedno však mají tyto diagnózy se srdečním selháním, jímž v Česku trpí na 300 tisíc pacientů, společné. „U lidí s nějakým kardiovaskulárním onemocněním je srdeční selhání prakticky nevyhnutelné,“ říká prof. MUDr. FILIP MÁLEK (56), Ph.D., vedoucí lékař ambulance srdečního selhání na Kardiologickém oddělení Nemocnice Na Homolce v Praze a předseda České asociace srdečního selhání. Do roku 2030 očekávají přitom odborníci celosvětový nárůst této diagnózy téměř o 50 %. Dá se nastupující epidemie ještě zvrátit? | foto: Jan Zátorský, MAFRA
Celý článek jen pro členy
Chcete číst prémiové texty bez omezení?
O srdečním selhání nedávno v rámci kongresu Heart Failure Association (Asociace srdečního selhání) diskutovalo přes 6 tisíc kardiologických špiček z celého světa. Poprvé v historii v Praze. Čím jsme si to zasloužili?
Je to určitá pocta české medicíně a kardiologii jako takové. Je zřejmé, že nás západní státy díky úspěchům v léčbě srdečněcévních chorob berou jako rovnocenné partnery.
Senzory jsou okamžitě schopné změřit tlak v plicnici a poslat zprávu lékaři, jenž může okamžitě zavolat pacientovi, aby si například zvýšil dávku léků.
Připojte se ještě dnes a získejte: