Na několik týdnů se anesteziologicko-resuscitační oddělení (ARO) v Nemocnici na Bulovce proměnilo na místo péče o pacienty ve vážném stavu nakažené koronavirem. Jak to změnilo život tamních zdravotních sester? „Pro některé lidi jsme se staly hrdinkami, jiní se nás naopak báli, ba dokonce štítili,“ říká vrchní sestra z ARO na Bulovce Hana Kožmínová.
Jak dlouho jste pracovaly v covid režimu? Vypuklo to v pondělí 23. března, vlastně úplně bez varování. V médiích se psalo, že intenzivní péče pro covidové pacienty bude v Motole a Na Homolce, proto jsme byli hodně dlouho v klidu. Pacienti pozitivní na koronavirus SARS-CoV-2 se středně těžkým průběhem byli ale běžně hospitalizovaní na zdejším infekčním oddělení. Jak se postupně začal jejich zdravotní stav zhoršovat, velmi rychle se naplnila jednotka intenzivní péče. A tak se dohodlo, že další pacienti se budou posílat k nám na ARO. Rozhodnutí to bylo rychlé, pro nás trochu nečekané. V pátek 20. března nás kolega z urgentního příjmu učil oblékat ochranné pomůcky, což se vyplatilo, protože už o víkendu nám přivezli prvního pacienta. S ním to byl takový třídenní zkušební provoz. A v pondělí to vypuklo naplno.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
