Pane Viktore, snad si dnes přečtete celý rozhovor, je právě na stáncích. A ještě lépe, když se začtete do mých blogů o Německu, tam je vidět, že máte v něčem pravdu, všude chleba o dvou kůrkách. V Německu jsem žila jako čerstvě vdaná, nicméně bezdětná. Právě proto, že se to naskytlo jako ideální příležitost, která už v životě nemusí přijít. Startovacím momentem byla akce Děkujeme odcházíme. Nesmírně mě mrzí, že jí tolik lidí nepochopilo. I o tom se zmiňuji v rozhovoru, je to celkově na delší povídání a vysvětlovala jsem to už tolikrát, že mě v tomhle směru opustily síly. Plat českého lékaře byl jen jedním z mnoha aspektů, které k akci i odchodům vedly. Snad jen pro představu, když jste to nakousl-jako lékař v Česku jsem vydělávala 125Kč/hod. Hrubého. Na účet mi chodilo něco přes 13.000 za měsíc. Ne, nedělám si srandu. Ne, nebylo to jen v začátku. Ne, po atestaci bych si rozhodně nepolešila. A to jsem na tom z našeho fakultního kruhu byla nejlíp. Kamarádka v Praze byla zaměstnána na 0,01(!!!)úvazek. V práci samozřejmě kmitala 8-12hodin denně.Byla štastná, že se může vzdělávat. Poptejte se na oddělení,kolik takových lékařů se o vás stará. Sponzorovali jí rodiče,jinak by samozřejmě nezaplatila ani jídlo pro sebe. Ten plat okolo 30, 50 tisíc-to je za to, že lékař k té klasické pracovní době slouží. Začne v 7 ráno, je tam celý den(odpoledne sám, v noci sám), 24hod do dalšího dne a pokračuje plynule dál. Já třeba po téhle službě odcházela do ambulance, kde jsem byla dalších 8 hodin. Čili 32hod bez přestávky v práci. Ne,že bych chtěla,ale musela jsem.Když se to nasčítá (služby jsou placené lépe, ale to také nebývá zvykem), dosáhne lékař na 30.000 měsíčně,ale časově za dvě plné zaměstnání. Krátkodobě se to dá, dlouhodobě to vede k naprostému vyčerpání. A to pak vede k fatálním chybám, které pociťují právě pacienti. Ale tohle je jen zlomek toho všeho, co k akci nakonec vedlo.
naši předkové to brali jako samozřejmost, to jen nynějším generacím mnohdy připadá, že se musí moc vzdávat své svobody.
