babicka je jenom dementni tvor ... nic jinyho .. pouzivat dite jako zbran k vyrizeni si jakychsi uctu s novou zenou sveho syna to se u mile babicky rovna iq tykve ...

Geniální příběh jako vždy:-)

Já jsem řekla, že rozhodně nebudu mít vztah se ženatým mužem, pak jsme se dlouho neviděli, pak jsme se dali dohromady a já otěhotněla, pak se rozvedl (vlastně tedy až potom, co jsem porodila). Jako vážně? Otěhotnět, když spím s ženáčem (se kterým teda já bych nikdy nenene)? Asi to bylo neplánované:-)

"Od začátku jsem věděla, že s jeho matkou nebudu vycházet. S otcem to bylo lepší, ten byl nadšený, že má konečně vnuka, jenže je dost pod pantoflem, a když jeho žena zavelí, tak ji poslechne."

Tahle část říká všechno... od začátku věděla (pygmalion efekt)... konečně vnuka (doufám, že i před dcerami nová žena dělá, jako by byli něco míň)... pod pantoflem (s ženou nejdou proti sobě)...

z clanku vyplyva, ze babicka zvolila nezajem o vnuka jako svoji zbran proti nove snase. Uvedomila si, ze tohle je zpusob jak ji co nejvic potrestat a ublizit.

Dalsi priklad jak dite muze byt zneuzito v rodinnych sporech!

Jestli to dobře chápu, ona dvě děvčátka přišla rozvodem o tátu a zřejmě se jim to babička snaží vynahradit. Váš synek rodiče má, babičku až tak nutně nepotřebuje. Vy jste zřejmě uvyklá dostávat vše co si zamanete, ale bohužel, něčí náklonnost si nevynutíte!

moje tchyne take mela sve favority, obzvlast nejstarsi vnucku, ktera byla klidne, tiche, sladke dite.

Nejmene rada ze vsech mela naseho starsiho kluka, protoze byl odjakziva aktivni a od svych 3 let velky konverzacnik a"vecny otaznik". inteligentni, zvidave dite a budouci sportovni talent.

Tak jsme se na to nakonec vykaslali, delali si vlastni program, nespolehali na jeji pomoc s hlidanim. Kdyz se odstehovala 300km dal, protoze se tam stehoval jeji syn se zminenou vnuckou, jen velmi ridke pratelsky/ zdvorilostni navstevy.

On: přivedl jsem mámě domů ženu a s ní dítě, které má jiného otce. Spolu jsme zplodili ještě jedno dítě. Našel jsem si jinou, zplodil jsem s ní další dítě. Je to fajn, hraji si na otce, všechny děti mne mají rády: Ona: otěhotněla jsem, on se rozvedl, neboť jsem mu vysvětlila, že dítě je jeho. Po čase jsem se přistěhovala k němu, ale tchýně už ten galimatyáš neskousla. Tchýně: mám jednoho syna, jednu vnučku a k ní jednu "připřátelenou" vnučku, která má svoji vlastní babičku, možná i dědu, ale co - holky jsou jak sestry a já už si tak nějak zvykla. Teď mně syn domů dovedl ženu i s dítětem, oženil se s ní a tvrdí, že její syn je i jeho. Už mně to nebaví, kolik dětí ještě budu muset zkousnout a tvářit se, že jsou to vnoučata. Tak nějak to vidím já. Tři sólisté, každý hrající si svoji partituru a očekávající empatii od zbylých dvou. Chudáci ta děcka mezi nimi. Ač sourozenci, moc šancí najít si k sobě cestu v dětství nemají.

No holt jste rozbila rodinu čekáte pochvalu?

Zvláštní, že dokázala najít vztah k adoptované vnučce a vlastního vnuka odmítá. Mám známou ta neustále tchýni upozorňuje jak se nejlépe starat co mu vařit. Babička rezignovala a stará se o vnoučata od druhého syna.

To je příběh jak z dob minulých - vyhazov z domu kvůli výběru partnera, nečekaný otěhotnění. To jako opravdu?

Jinak chápu, že paní mrzí, že se jejímu synovi nedostává tolik pozornosti jako holkám z předchozího manželství, ale tak to bohužel občas chodí, že si prarodiče vyberou oblíbený vnoucata a na další kašlou. Nic s tím nenadela a zvlášť když to manžel nevidí. Útěchou ji může být to, že dítě to takhle nevnímá, pokud vyrůstá v jinak milující rodině. Dítě potřebuje především rodiče, ne babičku, tudíž bych to nelamala přes koleno, náklonnost se nedá vynutit. K babičce si dítě jen nevypestuje žádný vztah, což by by mohlo jednou mrzet nejen ji, ale i jeho otce, ale to už je jiný příběh.

Dítě velmi potřebuje i prarodiče, nebo někoho v jejich roli. To, že stačí rodiče je omyl moderní doby. Jsou na to už i odborné poznatky. Dítě se nejlépe rozvíjí v širší rodině, s různými sociálními kontakty a vzory.

Ale to, že s tím paní nic nenadělá, je pravda.

Tu babičku upřímně nechápu, dítě nemůže za své rodiče. Naopak má šanci vytvořit si s vnukem pěkný vztah a ona tu šanci zahazuje.

Přesně takhle to mají všechny babičky, které se v naší rodině vyskytují. Vůbec rodiče neřeší. Vnoučata i pravnoučata mají rády všechny.