Keprnický potok pramení pod vrcholem jedné z nejvyšších hor Jeseníků Keprníkem. Ač jde o vodu povrchovou, vyznačuje se vysokou čistotou a nezávadností.
„Po nedávné rekonstrukci úpravny se snažíme posílit přítok surové vody, což nám vyšlo i z krizového plánu připraveného kvůli hrozícímu poklesu vydatnosti vodních zdrojů,“ osvětluje čerstvý projekt ředitelka VaK Jesenicka Lenka Podhorná.
Výstavba přivaděče by měla být hotová za dva roky. Její součástí bude i vybudování nového vodojemu o kapacitě jednoho tisíce kubíků vody.
„Po zprovoznění si Vak Jesenicka významně pojistí spolehlivost dodávek pitné vody do vodovodu na trase Jeseník–Mikulovice, kde naši vodu odebírá více než 15 tisíc obyvatel,“ přidal další argument technický ředitel společnosti Robert Černý.
Dílo postupně spolkne 127 milionů korun. Ze 70 procent budou hrazeny prostřednictvím dotace Státního fondu životního prostředí, kterou ministerstvo životního prostředí již schválilo. Zbývající část financí bude pokryta úvěrem.
„Touto stavbou zajistíme na další generace dostatek pitné vody pro celý skupinový vodovod Jeseník–Mikulovice,“ doplnila Podhorná.
Na Šumpersku přibyly dva nové vrty
Zdroje vody posiluje také společnost Vodohospodářská zařízení Šumperk, která dodává pitnou vodu pro všechna velká města a řadu vesnic šumperského okresu.
„V poslední době jsme zapojili do sítě nový vrt ve Studené Loučce na Mohelnicku a od začátku roku jsme začali odebírat vodu i z vrtu na Zábřežsku. Zdroj významně zlepšuje situaci v této oblasti,“ sdělil ředitel společnosti Martin Budiš.
Olomoucko má podle technického náměstka Vodohospodářské společnosti Olomouc Jiřího Kožušníčka svou potřebu vody dobře vykrytou.
„Existují ale výjimky, málo kapacitní zdroje pitné vody máme například pro Valšův Důl či Křivou,“ sdělil Kožušníček s tím, že problémy se zdroji porostou.
„Snažíme se monitorovat, kde by bylo možné nové zdroje získat nebo jak ochránit kvalitu stávajících podzemních vod. Je ale potřeba konstatovat, že žádné nové velké zásoby této životodárné tekutiny v našem regionu nejsou,“ shrnul.
Není jasné, jak s vodou z chráněného území Litovelska
Stále taky není dořešena letitá problematika bilanční potřeby podzemní vody mezi veřejným zájmem spočívajícím v odběru podzemní vody pro potřeby obyvatelstva a vodou potřebnou pro vegetaci nacházející se v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví.
„Nyní čekáme na stanoviska dotčených organizací a budeme se snažit alespoň o prodloužení dočasného kompromisu umožňujícího odběr podzemní vody z našich důležitých pramenišť u Litovle, Pňovic a Březové, což je pro nás v této oblasti zásadní,“ podotkl Kožušníček.
Nejlidnatější oblast regionu Olomoucko má nyní k dispozici využitelnou kapacitu přibližně 650 litrů za sekundu, přičemž do sítě jde v průměru 330–360 vteřinových litrů již upravené vody. „V letním období však spotřeba vody dramaticky roste,“ upozornil Kožušníček.
Nové zdroje vody hledá intenzivně společnost Vodovody a kanalizace Prostějov. Oblast Prostějovska je, co se týká vodních zdrojů, nejchudší ze všech okresů Olomouckého kraje.
„Máme vytipovaných šest míst, kde by mohly být nové vrty, například oblast kolem Konice. Problém je v tom, že jde o privátní pozemky a nedaří se dohoda s vlastníky,“ popsal Kožušníček.
„Otázkou je, zda nebude potřeba v budoucnu řešit pozemky s vodními zdroji podobně jako zábor pozemků v případě stavby důležitých komunikací formou vyvlastňování ve veřejném zájmu. To by ale byla hodně náročná a hlavně dlouhá cesta,“ doplnil.
