Voda se vrátí například do před několika desítkami let zrušených rybníků u Dřevohostic na Přerovsku.
„Byla tu soustava tří rybníků, z toho jeden byl před lety zavezen, další dva jsou dnes nefunkční. Chceme aspoň ty dva opravit a vyčistit, aby mohly znovu sloužit,“ říká starosta Dřevohostic Petr Dostál.
Podle něj se stále více ukazuje, že obec potřebuje vodu zadržovat v mnohem větší míře než nyní. „Nedostatek vody nás hodně trápí, takže se jej snažíme řešit,“ podotkl.
Není to první „vodní“ projekt, s nímž zdejší radnice přišla.
„Loni jsme zlikvidovali zbytky koupaliště, které už bylo dávno zavřené. Místo něj jsme udělali jezírko, což byl náš první příspěvek v boji proti suchu,“ doplnil.
V Hnojicích na Olomoucku zase místní plánují zlikvidovat nefunkční požární nádrž a vybudovat přírodní biotop.
„Potok nám tady v posledních letech vysychá. Proto jsme se rozhodli začít se suchem něco dělat,“ potvrzuje starosta Hnojic Libor Kašpárek.
Nádrže ve velkém staví i správci lesů a řek
Podobné projekty či alespoň opravy rybníků nebo jiných nádrží připravují i další obce, například Majetín na Olomoucku, Polom na Přerovsku či místní část Prostějova Žešov.
Mnohem víc než obce však mohou pro zlepšení udělat správci toků v regionu, kterými jsou Lesy ČR a Povodí Moravy.
„Problematika boje proti suchu je pro Lesy ČR velmi důležitá, protože nedostatek vláhy se projevuje zejména usycháním lesních porostů. Následek sucha způsobuje oslabení stromů a druhotné napadení hmyzími a houbovými škůdci,“ říká mluvčí podniku Eva Jouklová.
Lesníci tak podle ní v regionu například již zalesňují druhově bohatší směsi dřevin, které jsou odolnější proti klimatickým vlivům i ostatním škodám.
Lesy ČR si také aktuálně nechávají zpracovat plány na zvýšení schopnosti krajiny zadržet vodu, takzvané retence, v oblastech Hanušovic, Loučné nad Desnou a Rudy nad Moravou.
„Cílem je vytipovat lokality vhodné k vytvoření přírodě blízkých řešení, která budou zadržovat vodu v krajině, snižovat rizika povodňových škod a na druhou stranu snižovat dopady sucha,“ podotkla Jouklová.
Vodu zachytí i nádrže, které Lesy ČR plánují vybudovat či opravit (a zvětšit) v příštích letech. Na Jesenicku se to týká především oblasti Javorníku, která trpí suchem dlouhodobě.
Lesy také loni obnovily rybník U dubu v oblasti Černé Vody na Javornicku, ve stejné oblasti podnik plánuje i novou nádrž na Plavném potoce a další opravuje i Povodí Odry. Úprav nádrží se dočkala také oblast Branné.
Povodí Moravy zase připravuje plán nové nádrže v místní části Loštic – Žádlovice na Mohelnicku a rekonstrukci vodní nádrž v Čekyni na Přerovsku. Podle mluvčího Petra Chmelaře Povodí Moravy spravuje v regionu desítky malých nádrží.
„Aktuálně se zaměřujeme především na jejich obnovu a revitalizaci. Malé vodní nádrže mají význam při povodních, ale také při zadržování vody v krajině a snižování dopadů sucha. Slouží jako lokální biotopy,“ popsal Chmelař.
„Dotovat“ řeku umí jen Plumlov
Na vylepšování toků řek či potoků však menší nádrže kapacitu nemají. „To je možné jen u velkých nádrží, což je v kraji zatím pouze Plumlovská přehrada,“ uvedl Chmelař.
Jen za jediný suchý prázdninový týden pomohla „dotovat“ říčku Hloučelu téměř 70 tisíci kubíky vody. Bez toho by se Hloučela pohybovala na hranici sucha.
„Další významnou stavbou v boji proti suchu by bylo zvažované vodní dílo Skalička na Přerovsku. Fungovalo by jako velmi důležitý prvek a zajišťovalo posílení řeky Bečvy v déle trvajících suchých obdobích,“ dodal s tím, že varianta nádrže s trvalou vodní hladinou by dokázala zajistit minimální průtoky v Bečvě v rozsahu 1,56 až 3,36 kubíku za sekundu.
„To znamená, že by dokázala zajistit dostatek vody v řece i v období sucha a nemusela by se omezovat spotřeba,“ podotkl.
Budoucnost i konkrétní podoba Skaličky, která má i odpůrce z řad ekologů, jsou však zatím nejisté.
