Výstavba největšího přerovského sídliště, které začalo vznikat v osmdesátých letech minulého století, naprosto změnila podobu původní obce.
Z tehdejších venkovských domů zůstal jen barokní chrám, fara, škola, hřbitov a několik ulic a během stavby tehdejší plánovači zničili jednu z nejvýznamnějších archeologických lokalit světového významu, známou svými nálezy ostatků prehistorických zvířat, zejména mamutů.
"Předmostí je nyní téměř zničeno ať už těžbou spraše na výrobu cihel, či moderní zástavbou," řekl Jiří Svoboda z Akademie věd České republiky.
Pohled na to, co s unikátním pravěkým archeologickým nalezištěm v Přerově-Předmostí udělali komunisté. foto: Luděk Peřina, MF DNES
Že jde z hlediska archeologie o jedinečné naleziště se přitom v té době už dávno vědělo. "Mamutí kosti se zde nalézaly odpradávna. V 16. století se o kostech obrů zmiňuje ve své Gramatice Jan Blahoslav," popsal přerovský archeolog Zdeněk Schenk.
Za počátek seriózního zájmu o naleziště se však obecně považuje rok 1879, kdy vojenský lékař V. Svoboda upozornil badatele Jindřicha Wankela na bezohledné rabování cenných nálezů. Právě Wankel zahájil o rok později první výzkumné práce, během kterých narazil na početné skupiny kostí, mamutích stoliček nebo klů. Vykopal také osamocenou lidskou dolní čelist.
Záhy se do Předmostí sjela řada fundovaných i amatérských historiků. Od roku 1882 tam kopal Karel Jaroslav Maška, který zde objevil slavný hromadný hrob lovců mamutů, v dalších letech Jan Knies, F. Koudelka a zejména Martin Kříž. "Nedostatkem byl často nekoordinovaný výzkum a ukládání nálezů na různá místa. Wankelovy skončily v Olomouci, Maška ty své odvážel do Nového Jičína, kde učil na reálce," říká Schenk.
Úlomky zvířecích kostí nalezené na unikátním archeologickém nalezišti v Přerově-Předmostí, které jsou staré asi 26 tisíc let. foto: Luděk Peřina, MF DNES
Archeologické metody koncem devatenáctého století nebyly podle něj ještě na dostatečné výši. Výkopy ke konci dvacátého století pak už měly naopak spíše záchranný charakter.
Nyní se archeologové do Předmostí vrátili a znovu zde intenzivně bádají. Slibují si, že se jim podaří nalézt kosterní pozůstatky časně moderních lidí neboli homo sapiens. Takový nález by znamenal milník ve světové archeologii (více o čtěte zde).
Otázkou, k jejímuž vyřešení by výzkum také mohl přispět, dodnes zůstává, kolik paleolitických osídlení bylo v Předmostí vlastně odhaleno. Historik Karel Absolon totiž hájil stanovisko jedné kulturní vrstvy, naopak badatelé pozdější uvažují o více paleolitických kulturách.
