Díky radarům, které měří buď okamžitou rychlost, úsekovou rychlost, nebo jejich kombinaci, klesá ve městech počet přestupků.
„Ve Šternberku jsou dva stacionární radary, v Olomoucké a Jívavské ulici. V roce 2019 evidoval správní orgán téměř 35 tisíc přestupků, v roce 2020 to bylo téměř 30 tisíc přestupků a v loňském roce přes 26 tisíc přestupků. Preventivní efekt stacionárních radarů je tak zřejmý,“ porovnala mluvčí Šternberka Irena Černocká.
Podobně je na tom i Přerov. „Od zavedení měření nastal mírný pokles počtu oznámených přestupků. V roce 2019 jich bylo zaznamenáno přes 21 tisíc, v roce 2021 to už bylo téměř 18 300 přestupků. Umístění radarů přineslo zklidnění dopravní situace na příslušných úsecích komunikací, radary působí preventivně, a řidiči tak dodržují povolenou rychlost,“ shrnula za oddělení komunikace a vnějších vztahů města Přerova Pavla Roubalíková.
Podobně se snížil počet přestupků i v Hranicích. „Vliv radaru na bezpečnost dopravy ukazují výsledky několika let provozu. Zatímco při zahájení měření bylo na hlavním tahu na Valašské Meziříčí denně okolo 600 případů překročení rychlosti, dnes se jedná o desítky případů denně,“ sdělil mluvčí Hranic Petr Bakovský.
Skutečnost, že řidiči dávají nohu z plynu, potvrzuje také stacionární radar v Brněnské ulici v Prostějově. V provozu je zhruba čtyři měsíce.
„Je vidět evidentní pokles, tak si myslím, že plní svůj účel,“ řekla náměstkyně primátora pro dopravu Alena Rašková. Tamní městská policie eviduje za říjen 1 056 přestupků, za listopad 819 a za prosinec 477.
Další radary
Městům se tak radary osvědčily a v letošním roce některá nainstalují další. „V roce 2022 budou pořízeny rychloměry do místní části Šternberka Krakořic a do Lužic,“ potvrdila mluvčí Šternberka.
V Prostějově budou fungovat také dva další. „V Olomoucké je instalován, ale není ještě v provozu. Ve Vrahovické se zatím neví, kdy k instalaci dojde. Vrahovická není ještě zcela hotová, přibližně v polovině března se bude pokračovat v opravách. Ty budou trvat tak tři měsíce. Teprve pak se tam umístí radar. Myslím, že by to mohlo být někdy o prázdninách,“ odhadla náměstkyně.
O stacionárních radarech uvažují i v Olomouci. Podle ředitele tamní městské policie Pavla Skalického jde o oblasti, kde se pohybují zranitelní chodci, třeba starší lidé. Například u Domova seniorů Pohoda Chválkovice, ve Slavonínské ulici, v Okružní a Přerovské. V Chomoutově je plánované úsekové měření.
Měřiče rychlosti přinášejí městským kasám nemálo peněz. „V roce 2021 bylo vybráno na přestupcích přes 13 milionů korun. Od roku 2018 to bylo 49 milionů korun. Příjmy z pokut jdou do rozpočtu města, nikoliv na nějaký konkrétní účel,“ vyčíslila za Přerov Roubalíková.
Přes 17,5 milionu korun za přestupky přiteklo v roce 2019 také do městské kasy ve Šternberku, v loňském roce to bylo 13,5 milionu.
V Prostějově zatím ze stacionárního radaru neprofitují. „Přístroj stál tři čtvrtě milionu, bude trvat minimálně rok, než se nám nákup vrátí. Potom plánujeme dávat peníze třeba na přechody pro chodce nebo na jejich zvýraznění,“ podotkla Rašková.
Představitelé měst v regionu se shodují, že jsou stacionární radary nejefektivnějším způsobem, jak zvýšit bezpečnost dopravy.
S jejich zaváděním souhlasí i krajský koordinátor BESIP Miroslav Charouz. „Tam, kde jsou obchody, školy a přechody, je stoprocentně schvaluju. Pohybují se tam zranitelní účastníci, jako je chodec nebo cyklista. V Olomouci třeba v Hodolanech na Pavlovické, v Přerovské, v oblasti Tabulového vrchu nebo v Uničově. Odpoledne, když se stmívá a jsou tam chodci a cyklisti, to tam může být nebezpečné, jelikož někteří řidiči si s rychlostí do padesáti kilometrů v hodině hlavu nelámou. Svou smutnou nekázní si koledují o to, aby se měřilo. Minimálně dvě třetiny z nich totiž nedodržují povolenou rychlost,“ okomentoval.
To potvrzuje i víkendová bezpečnostní akce policistů v kraji. Během dvou dnů posledního lednového víkendu překročilo rychlost téměř 150 řidičů. Rekord naměřili policisté v Lipenské ulici v Olomouci, kde motorista projel rychlostí 94 kilometrů za hodinu.
Podle Charouze souvisí nedodržování rychlosti ve městech také s tím, že není dokončená infrastruktura.
„Nejsou obchvaty. Spousta řidičů tak musí jezdit přes města a obce. Například přes Kokory, tam se s tím řidiči nepářou, nebo Krčmaň, či na Hranicku Slavíč nebo Osek nad Bečvou. To je hrůza, tam jde skoro o život,“ varoval.
