„Výbor pro obranu trvá na zachování letiště Přerov-Bochoř a žádá ministra obrany, aby na vládě požadoval udržení tohoto letiště pro potřeby ministerstva obrany a ministerstva vnitra,“ informoval o středečním rozhodnutí sněmovního výboru pro obranu jeho předseda David Kádner s tím, že pro zajištění obranyschopnosti republiky je nezbytné udržet stávající síť letišť.
„V podstatě už teď jsme na hraně, co se týká počtu letišť na našem území, která může armáda využívat. Bochoř má navíc strategickou polohu, kvůli které toto letiště využívají jak naše, tak i alianční síly. Jen loni zde výcvik probíhal 90 dní, letos jich má být ještě více. Nedokážu si představit situaci, že by letiště v Bochoři přestalo sloužit svému stávajícímu účelu,“ vysvětlil rozhodnutí Kádner.
7. srpna 2015 |
Také armáda je pro, aby v Bochoři mohla nadále přistávat letadla. „V důsledku zhoršující se mezinárodní bezpečnostní situace ministerstvo obrany požaduje zachování letiště v rámci přerovského areálu. Také objekty v uvedeném areálu jsou pro obranu státu důležité,“ uvedl mluvčí ministerstva obrany Jiří Caletka.
Náměstek ministra obrany Jakub Landovský podle ČTK tento týden také na jednání výboru pro obranu poznamenal, že by letiště v Bochoři mohlo sloužit i jako shromaždiště lidí v případě rozšíření migrace.
Olomoucký kraj a město Přerov, jež patří k iniciátorům přebudování letiště na průmyslovou zónu, přitom zatím patřily spíše k zastáncům zóny bez přistávací dráhy.
„Radní se většinově shodují, že ve variantě s letištěm by se prostor rozdělil na severní a jižní část, roztříštil by se, a tím pádem by byl pro velké a strategické investory nezajímavý,“ shrnula na sklonku roku postoj radnice její mluvčí Lenka Chalupová.
Zachovat dráhu vyjde levněji, armáda by jinak žádala náhradu
Možnosti, jak by mohla zóna vypadat, překládalo na konci ledna vládě ministerstvo průmyslu a obchodu.
„Jsou navrhovány dvě varianty budování zóny - se zachováním letiště a bez něj. Vláda by měla rozhodnout o jedné variantě a ta bude dále podrobněji zpracována,“ uvedl mluvčí ministerstva průmyslu František Kotrba.
Levněji vychází varianta s letištěm, u níž ministerstvo průmyslu odhaduje náklady na 805 milionů korun. Bez přistávací plochy už by zóna přišla na 959 milionů. K tomu je ale nutné připočíst další náklady na zajištění náhrady.
„Armáda by v případě zániku letiště v Bochoři požadovala adekvátní náhradu v podobě zprovoznění jiného vhodného letiště. Mohlo by se například jednat o letiště v Bechyni, přičemž náklady na rekonstrukci by se pohybovaly řádově v miliardách,“ podotkl za ministerstvo obrany Caletka.
„Jsem zcela proti, aby místo letiště vznikla v Bochoři průmyslová zóna. Celý areál by měl i nadále sloužit armádě a bezpečnostním složkám. To je také důvod, proč jsme vládě poslali naše podpůrné stanovisko za zachování letiště,“ řekl Kádner.
Armáda možnost vzniku průmyslové zóny u letiště zvažuje
Přerovský primátor Vladimír Puchalský se zatím neobává, že by apel výboru pro obranu na zachování letiště ohrozil existenci plánované průmyslové zóny.
„Stále platí, že do vlády půjde materiál ve dvou variantách, s letištěm a bez něj,“ sdělil Puchalský. Dalším indikátorem je podle něj usnesení vlády, které dává ministru dopravy Danu Ťokovi za úkol, aby do 30. září 2019 zajistil dopravní napojení bochořské zóny.
„Z toho lze logicky vyvodit, že vláda má na vybudování zóny opravdový zájem,“ míní Puchalský.
Armáda je také svolná ke kompromisu. „Ministerstvo obrany uvažuje i o variantě průmyslové zóny, která počítá s ponecháním přistávací dráhy pro zajištění leteckého provozu,“ objasnil Caletka.
Letiště v Bochoři sloužilo armádě až do roku 2013, kdy zde měla základnu vrtulníková letka. Ta se však přemístila do Náměšti nad Oslavou. Nyní je areál využíván jen zčásti a spravuje jej státní podnik LOM Praha. Loni se zrodil nápad, zda by se areál nemohl proměnit ve strategickou průmyslovou zónu.
