Podnikatel garáže vybudoval těsně vedle rodinných domů, které jeho firma stavěla dříve. Podle platného územního plánu má přitom být za domky veřejné prostranství a zeleň, nyní tam však stojí komplex s vydlážděnými cestami, obehnaný masivní zdí z kamene, uzavřený bránou a pod dohledem bezpečnostních kamer.
Načerno postavené garáže |
Stavitel nedávno požádal o změnu územního plánu, aby celý projekt zlegalizoval.
Pro opozičního městského zastupitele přímo z Vrahovic Martina Hájka ze Strany zelených je však takový postup naprosto nepřijatelný.
„Přijde mi neuvěřitelně arogantní, že si někdo na pozemcích určených v územním plánu pro zeleň postaví jen tak bez stavebního povolení garáže s tím, že automaticky počítá, že mu to stavební úřad zlegalizuje,“ říká.
„Tohle je v Prostějově normální postup? To si je stavební firma natolik jistá, že jí to projde? Pokud to v Prostějově bývala běžná praxe, tak dnes takové postupy musí skončit,“ zlobí se Hájek.
Na situaci upozornil spolek architektů Prostor Prostějov, který se věnuje využívání veřejných prostranství. První podnět však stavební úřad na konci září odbyl.
„Předmětné garáže nevyžadují stavební povolení. Pro jejich realizaci vydal stavební úřad v souladu se stavebním zákonem územní souhlas,“ sdělila právnička prostějovského magistrátu Helena Řehůřková.
Po opakovaných stížnostech nakonec úřad jedná o demolici
Jenže za domky ve Vrahovicích stojí celkem čtyři řady garáží. A pouze ta první neodporuje územnímu plánu a získala tedy zmíněný souhlas.
V rozporu s územním plánem a bez jakéhokoli povolení tak stojí zbývající tři řady s celkem třiadvaceti garážemi. Spolek se proto nevzdal a úřad nakonec musel přiznat, že ve Vrahovicích všechno v pořádku není.
„Jako garáže slouží prefabrikované železobetonové výrobky. Stavební úřad nemá informace, že by uvedené výrobky začaly být užívány jako garáže před vydáním územního souhlasu. Ve věci zbývajících garáží nevydával stavební úřad žádné rozhodnutí, a proto provede na základě obdržené informace kontrolní prohlídku,“ řekla právnička magistrátu o tři týdny později.
Spolek Prostor Prostějov nakonec podal podnět k odstranění černých staveb. Vyšlo také najevo, že první řada garáží získala územní souhlas, i když se přímo na místě nikdo ze stavebního úřadu ani nebyl podívat.
„Stavebnímu úřadu nebyla známa skutečnost, že by oznamované záměry mohly být již realizovány. Postupoval v souladu s dobrou vírou v neexistenci protiprávního stavu a předmětné územní souhlasy s umístěním garáží vydal,“ sdělila v případě první řady právnička stavebního úřadu Zuzana Hejlová.
Pokud jde o zbývající tři řady garáží, oplocení, betonovou zeď a komunikaci, Hejlová potvrdila, že s vlastníkem, kterým je Tomáš Wolker Stavitelství, s. r. o., zahájil úřad řízení o odstranění stavby.
Stanovisko podnikatele Wolkera k celé věci se MF DNES získat nepodařilo, na otázky odmítl reagovat.
„Nezlobte se, na shledanou,“ řekl Wolker a položil telefon.
Vše řádně projednáme, slibuje radnice
Spolek Prostor Prostějov načerno postavené garáže považuje za projev arogance proti zájmům občanů.
„Na místě, kde má být podle územního plánu veřejný park chránící obytnou zástavbu před hlukem z železnice, si majitel stavební firmy bez skrupulí postaví, co se mu zamane. A prostějovský stavební úřad samozřejmě začne hájit jeho zájmy,“ uvedl člen spolku Prostor Prostějov, architekt Vojtěch Jeřábek.
„Nejdříve přijde s absurdním výkladem, že načerno umístěné prefabrikované garáže nejsou stavbami, ale pouhými výrobky. Až po naší opakované urgenci úřad zahájil řízení o odstranění stavby, které, doufáme, bude probíhat efektivně ve prospěch občanů,“ dodal.
Náměstek primátora Prostějova Jiří Rozehnal vyloučil, že by nyní radnice při změnách územního plánu šla někomu na ruku.
„Všechny návrhy se budou projednávat v řádném procesu, jak nařizuje zákon. Budeme se zabývat vyjádřením všech příslušných orgánů státní správy a ministerstev. Nejde o to, že by někdo chtěl něco zakrývat nebo nerespektovat. Veškeré připomínky nebo zásadní stanoviska do projednávání změn územního plánu budeme zapracovávat a budeme postupovat důsledně,“ prohlásil.
Úřad čelil kritice za nelegální oplocení pozemku či obří vilu
Kauza garáží není v Prostějově jedinou, za kterou stavební úřad čelí kritice. Před třemi lety si podnikatel Jiří Marák svévolně oplotil městský pozemek za svou zahradou u přilehlého Čehovického náhonu v místní čtvrti Domamyslice a znemožnil tak průchod kolem potoka.
Stavební úřad šel ale Marákovi na ruku, když mu plot dodatečně povolil. Nedávno krajský úřad toto dodatečné povolení zrušil a případ vrátil na začátek. Proti svévoli už tři roky marně protestuje osadní výbor z Domamyslic, ale plot stojí dál.
Poblíž výpadovky na Plumlov zase postavil podnikatel Tomáš Pour čtyřmetrovou zeď z betonu a za ní buduje monstrózní sklobetonový dům. Sousedé se ke stavbě nemohli nijak vyjádřit, protože Pour okolo svého pozemku vyčlenil úzký pruh půdy, a majitele okolních rodinných domků tak ze schvalovacího procesu vyšachoval.
Stavební úřad v Prostějově Pourovi opět pomohl a uzavřel s ním takzvanou veřejnoprávní smlouvu, kterou zveřejnil až rok po podpisu a která nahradila stavební povolení. Postup odsoudil ombudsman a sousedů se opakovaně zastalo i ministerstvo pro místní rozvoj. Stavba už mezitím ovšem spěje do finále.
