Okolo rohového domu na Pernštýnském náměstí v Prostějově naproti zdejšímu zámku chodí obyvatelé města téměř bez povšimnutí. Právě tato budova je přitom jednou z mála, které zde pozdější významný vídeňský architekt Fleischer projektoval.
„Dům na Pernštýnském náměstí číslo 7 navrhl pro sladovníka a právníka Karla Hamburgera. Původní stavba, zvaná knížecí dům, byla odstraněna a na jejím místě byla v letech 1890 až 1891 postavena novostavba firmou J. Konečný & R. Nedělník,“ nastínila historička, publicistka a členka spolku Hanácký Jeruzalém Hana Bartková z Prostějova.
Třípodlažní výstavní dům překvapí především zajímavým rohovým válcovým arkýřem s cibulovou střechou a lucernou a bohatě zdobenou novorenesanční fasádou. V roce 2009 se dům stal nemovitou kulturní památkou.
Max Fleischer se narodil v Prostějově 29. března 1841 v domě číslo 20 v tehdejší židovské obci. Po vychození místní základní školy zamířil na reálku v Olomouci, po maturitě studoval vídeňskou Technickou univerzitu a od roku 1863 Akademii výtvarných umění.
Synagogy stavěl hlavně v novogotickém slohu
Poté pracoval v architektonické kanceláři Friedricha von Schmidta ve Vídni a podílel se na stavbě vídeňské radnice. Za to v roce 1883 obdržel od císaře Františka Josefa I. Zlatý záslužný kříž s korunou. Fleischerovu práci na stavbě připomíná sochařský portrét na radničním portálu. Ve Vídni ho od roku 2008 připomíná také pamětní deska v VII. okrese.
„V roce 1887 se Fleischer osamostatnil a věnoval se především stavbám pro potřeby židovských obcí. Projektoval a stavěl synagogy, hřbitovní obřadní síně nebo hrobky. Uplatňoval novogotický sloh, který byl pro židovské obřadní stavby do té doby netypický,“ popsala historička Muzea a galerie v Prostějově Marie Dokoupilová.
Ve Vídni postavil čtyři synagogy, z nichž však tři nepřežily v listopadu 1938 křišťálovou noc.
„Dochovala se pouze čtvrtá, objevená roku 1990 v areálu Všeobecné nemocnice, kde byla léta využívaná jako trafostanice. Nyní je rekonstruovaná podle původních plánů,“ dodala Dokoupilová.
Nedochovaly se však jeho synagogy v Českých Budějovicích, ta byla zničená za války, v Pelhřimově, zbořená v roce 1967, a nová synagoga v Brně na Ponávce zdemolovaná o deset let později.
Fleischer byl také autorem původních plánů plzeňské synagogy, druhé největší v Evropě a třetí největší na světě, realizované později podle přepracovaného projektu architekta E. Klotze.
V tuzemsku se zachovaly pouze jeho obřadní síně na židovských hřbitovech v Tovačově a Mikulově a břeclavská synagoga rekonstruovaná podle jeho plánů. Fleischerovou stavbou je i tovačovská základní škola.
Hrobky, sirotčinec i domov pro bezdomovce
V Rakousku se pak podílel na výstavbě synagog v Hohenau a v Kremži. V židovské části vídeňského ústředního hřbitova se nachází početná skupina jeho hrobek, mezi nimi i novogotická hrobka rodiny Gutmannů, majitelů zámku v Tovačově.
Ve Vídni architekt stojí také za budovou dívčího sirotčince v XIX. vídeňském okrese a domovem pro lidi bez přístřeší v ulici Blattgasse ve III. vídeňském okrese. Projektoval rovněž obřadní síň na hřbitově v polské Gliwici.
„V roce 1890 vzniklo podle Fleischerových plánů novorenesanční křídlo tovačovského zámku, vlastnil ho David rytíř Gutmann. Nechal v něm postavit dvouramenné schodiště zdobené sloupy a balustrami. Podílel se rovněž na renovaci hlavní zámecké věže, především na jejím zastřešení a obnovení arkádového ochozu,“ poznamenala historička Dokoupilová.
V Prostějově pak významný rodák projektoval i budovu sladovny firmy Gebrüder Hamburger & Singer v Mlýnské ulici. Objekt však při mohutném požáru, který patrně založili bezdomovci, v roce 2000 vyhořel a o osm let později jeho osud završila demolice.
Max Fleischer zemřel 18. prosince 1905 ve Vídni a je pohřbený na tamním ústředním hřbitově. Hrobka, kterou si sám navrhl v podobě novogoticko-romantické kaple, svým průčelím připomíná pražskou Staronovou synagogu.
