Nová synagoga stojící v centru města těsně vedle obchodního centra na rozdíl od mnoha jiných přežila druhou světovou válku. Budova, ze které je dnes Husův sbor, však byla v poválečných letech přestavěna, a její dnešní vzhled tak už zdaleka neodpovídá původním záměrům stavitelů.
Nyní se dočkala alespoň virtuální obnovy své podoby, do které se v diplomové práci pustila nyní už absolventka Technické univerzity ve Vídni Irene Moserová.
Jádrem virtuální rekonstrukce je 3D model a vizualizace a výsledkem jsou fotorealistické obrázky dnes už neexistujících prostor synagogy.
„Technická univerzita ve Vídni se projektu virtuálních rekonstrukcí synagog v Evropě věnuje systematicky a Prostějovem se tato sbírka rozrostla o další objekt,“ sdělila Moserová.
Podkladem byly podle ní nejen originální plány synagogy, ale také plány přestavby do podoby kostela Církve československé husitské architekta Huberta Austa z roku 1949.
„Plány přestavby jsou zajímavé především proto, že budova byla znovu přeměřena před tím, než byla stavebně pozměněna. Takže plány přestavby do podoby husitského kostela sloužily svým způsobem jako kontrola, respektive jako potvrzení původních rozměrů synagogy. Tím byly eliminovány případné nepřesnosti,“ popsala postup Moserová.
Základní kámen celého projektu vídeňské technické univerzity položili již v roce 1995 studenti Technické univerzity v německém Darmstadtu.
Vysoká škola z hlavního města Rakouska na to v roce 1998 navázala a ve spolupráci s Židovským muzeem ve Vídni se začala zničenými či přestavěnými synagogami v Rakousku i zemích někdejší monarchie zabývat systematicky.
Hanácký Jeruzalém chystá výstavu snímků
Zničené synagogy po celém kontinentu patří podle Moserové k největším kulturním ztrátám Evropy. „Jde o to zmizelé či přestavěné synagogy alespoň částečně navrátit do viditelného prostoru,“ uvedla.
„Moje diplomová práce může zároveň sloužit jako podklad pro výrobu modelu někdejší synagogy a jednotlivé snímky ve vysokém rozlišení mohou být využity kupříkladu pro výstavní účely. V této věci mne a vedoucího mé práce, profesora Boba Martense, již oslovili například členové prostějovského spolku Hanácký Jeruzalém,“ dodala.
Výrobu modelu synagogy a výstavu snímků virtuální rekonstrukce už spolek ve spolupráci s Církví československou husitskou skutečně začal v Husově sboru plánovat.
„Úžasnou shodou okolností se sešly dvě věci. Náš člen Jan Lázna pracuje na modelu někdejšího židovského ghetta a plánuje i zhotovení modelu bývalé nové synagogy,“ popsala členka Hanáckého Jeruzalému Jana Gáborová.
„Zrovna když se o jeho činnosti objevily informace v médiích, zaznamenala jsem na sociálních sítích několik obrázků z diplomové práce Irene Moserové. Zkontaktovala jsem se s ní a vysvětlila, jak cenná pro nás její práce je, a podařilo se nám navázat spolupráci,“ potvrdila Gáborová.
Židé z Moravy ovlivnili tradice až ve Vídni
Pro zhotovení modelu jsou kromě vnějších pohledů, podle kterých lze vymodelovat vzhled a detaily budovy, důležité především rozměry.
„Před zahájením tvorby modelu je zapotřebí určit měřítko. Z něj se potom přepočítávají rozměry jednotlivých částí. Ty musí přesně odpovídat, aby nevznikly tvarové deformace objektu. Měřítko také současně určuje, jaké detaily je ještě možné zvládnout běžnými technikami papírového modelářství,“ uvedl modelář Jan Lázna.
„Práce Ireny Moserové je vynikajícím podkladem především proto, že je možné vytisknout jednotlivé pohledy v rozměru přesně odpovídajícím budoucímu modelu a jeho zhotovované části s digitálně vytvořeným modelem tak porovnávat,“ popsal Lázna, jak mu diplomová práce pomůže.
Zájem vídeňských akademiků o židovskou Moravu má hlubší kořeny. Židé z Prostějova, Boskovic, Mikulova a desítek dalších měst totiž ovlivnili náboženské tradice vídeňské židovské obce.
To potvrdil při jedné z návštěv Prostějova i vrchní vídeňský rabín Arie Folger. A nešlo jen o Vídeň, například prostějovský rodák Max Fleischer navrhoval židovské obřadní objekty v Rakousku, na Moravě i v Čechách. V Prostějově bylo po Mikulovu druhé největší židovské ghetto na Moravě.
„Hledání historických souvislostí a inspirací pomáhá navazovat nové mezinárodní vztahy a chápat vlastní minulost,“ podotkla členka spolku Hanácký Jeruzalém Gáborová.