Úterý 26. ledna 2021, svátek má Zora
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 26. ledna 2021 Zora

Každý den je plný malých zázraků, říká nemocniční kaplanka

  10:52
Pro pacienty, kteří konec uplynulého roku a začátek nového tráví pod dohledem lékařů, jsou nemocniční kaplani mnohdy jedinou možností, jak si v koronavirové době dopřát návštěvy. Pobyt v nemocnicích v Přerově a Olomouci jim zpříjemňuje také sestra Magdalena Anna Lis. Pokud jde však o osamění, byl podle ní zcela specifický celý loňský rok.

Kaplanka přerovské nemocnice Magdalena Anna Lis (vlevo) na fotografii se svou předchůdkyní Marií Goretti Dřímalovou. | foto: Agel

Dříve jste pracovala v hospici, kde je to hodně o umírání. Dá se říct, že v nemocnici je vaše práce trochu víc o naději?
Ano, je hodně o naději. I když umírání rovněž není beznadějné. Pro věřící skrývá naději na život věčný. Ale ano, v nemocnici je to jiná práce, předpokládá se, že se pacient uzdraví. Kromě přerovské nemocnice, kde začínám, působím už druhý rok ve Fakultní nemocnici Olomouc a tam se mi to potvrdilo. Mám tam pacienty, u nichž jsem mohla v průběhu roku sledovat pozitivní vývoj.

Jsou takoví, kteří utkví v paměti?
Vzpomínám třeba na muže, který si mě pozval před velkou operací ruky. Dřív hrával na kytaru, byl nešťastný, že si možná už nikdy nezahraje, pokud se operace nepovede. Navštěvovala jsem ho pak po zákroku a postupně provázela až po rehabilitace, kde mi s nadšením ukazoval, jak vysoko už ruku zvedne. Nebo jsem tam měla člověka po autonehodě. O návštěvu kaplana a kněze u něj požádala rodina, chodili jsme k němu, jak jsme jen mohli. Bylo povzbudivé sledovat, jak se vrací zpátky do života.

Nemyslí si někdy rodiny hospitalizovaných pacientů, že jako kaplani umíte zázraky?
Ne (smích), myslím, že ne. Zázraky neumíme. Ty jsou z Boží ruky. Každý den je ale vlastně plný malých zázraků. My, kaplani, můžeme pomoci je hledat a lépe vidět.

Proč nemocný potřebuje péči nejen o fyzickou schránku, ale i o tu duševní? A jak se k vám staví lidé nevěřící?
Víte, že většina lidí, s nimiž se setkávám, říká, že jsou nevěřící? Často od nich slýchám, že si nebudeme mít o čem povídat, a pak po chvíli zjistí, že jsme našli mnoho témat k rozhovoru. Vždy pacientovi vysvětluji, že jsem u něj, protože mám čas být s ním v tom, co zrovna prožívá. Někdy je to personál, který požádá, aby pacienta navštívil kaplan. Vidí, že by nemocný potřeboval nějakou podporu. Jde například o člověka, který se nemůže smířit s diagnózou, a na nás je, abychom mu to pomohli zpracovat.

Jak s takovým člověkem navazujete konverzaci?
Většinou se zeptám, jak se má, na co myslí. To stačí, je to lidské. Pak už můžu jen poslouchat. Pacient většinou sám řekne, z čeho má obavy, nezřídka narazí i na něco duchovního. Touží vědět, že je nějaká vyšší síla, dává mu to naději. Naše duchovní služba je hodně o lidskosti a trpělivosti, díky kterým se lidé otevírají. A my je ujišťujeme, že jsou v bezpečí.

Máte důkazy pro to, že když se člověk se svou nemocí smíří, pomáhá mu to v léčbě?
Vnitřní smíření je asi nejdůležitější pro to, aby člověk prožíval svou nemoc v klidu. Takovou mám zkušenost i z hospicu. Častokrát se tam řešilo, že člověk dostal už všechny léky proti bolesti, přesto nebyl klidný. Někdy opravdu až návštěva kněze pomohla k tomu, že pacientovi se v duši rozhostil mír, a utrpení tak snášel lépe. Jaké „zázraky“ umí svátosti, jako například pomazání nemocných, bych mohla doložit i na zkušenosti s vlastní babičkou.

Podělíte se o ten příběh?
Žila s vírou, a tak i svou nemoc prožívala s Bohem. Jednoho dne požádala o návštěvu kněze, chystala se umřít. Jela jsem domů s tím, že přijde konec. Když jsem dorazila, vyprávěla mi, že dostala svátost pomazání nemocných, večer zavřela oči a byla připravená odejít. V noci se jí zdálo, že umřela, že je v nebi, kde na ni čekali blízcí, a bylo jí tam dobře. Prý viděla i svůj pohřeb. A pak povídá: „Ráno se vzbudím, otevřu oči a žiju.“ Byla sice zklamaná, že není v nebi, ale zároveň dostala novou chuť k životu. Dokonce si poprvé po několika dnech dala něco k jídlu. Žila pak ještě deset let. Svátost pomazání nemocných přijala vícekrát za život, vnímala, jak veliká je to milost i posila pro tělo a duši. Často ji dávám za příklad.

Přejí si vaši přítomnost víc starší, nebo mladší lidé?
Určitě více ti starší, ale zkušenosti mám i s mladými. Jeden takový pacient ležel na olomoucké hematoonkologii. Dlouho si říkal, že rozhovor s kaplanem nepotřebuje. Když se ale jeho stav zhoršil po komplikované transplantaci kostní dřeně, měl potřebu si povídat o tom, co bude, kdyby se to nepodařilo. Myslel, že staří a mladí lidé prožívají konec života jinak. Ale tak to není, každý má stejný strach. Všichni jsme na Zemi rádi, chceme žít. Pro věřící ale život smrtí nekončí. Úkolem každého je připravit se co nejlépe na přechod do života věčného.

Když před lety duchovní služba v nemocnicích začínala, zdravotnický personál často nebyl z přítomnosti kněžích a sester nadšený. Jak se tam cítíte dnes?
Musím říct, že v dnešní době jsou nemocniční kaplani většinou věřící laici. Nás řeholníků není moc. A moje zkušenost je velice pozitivní. Personál ví, že jsme tam proto, abychom mu byli nápomocni. Lékaři i sestry se na nás mohou obrátit, když vidí, že se pacient nějak trápí a oni mu neumí po této stránce pomoct. Uleví se i jim samotným, ne vždy mají čas věnovat se po psychické stránce každému pacientovi.

Být v nemocnici na vánoční svátky a konec roku je asi těžké. Býváte v tuto dobu vytíženější?
Já takovou zkušenost nemám, ale mám kolegyni, která by to potvrdila. Už mnoho let bývá na Štědrý den v nemocnici a vyprávěla mi, jak jsou nemocní lidé vděční za její návštěvu právě v tento den. Samotu, kterou lidé cítí v nemocnicích o svátcích, ale loni dlouhodobě hospitalizovaní pacienti prožívali po celý rok, když za nimi kvůli hygienickým opatřením nemohla rodina. My, kaplani, jsme teď vlastně takové spojky – v Přerově jsem měla pacientku, jejíž rodina po mně poslala třeba fotku, dostala jsem také za úkol předat nemocné paní krásný malý vánoční stromeček. Vždy můžu také předat pozdrav a ujistit, že rodina nezapomněla, že jednou zase budeme moci vidět své blízké.

Jarní prázdniny

Týdenní jsou na základních a středních školách rozloženy v termínech od 1. února do 14. března. Přinášíme úplný přehled prázdninových termínů podle okresů. Jednodenní pololetní prázdniny jsou v pátek 29. ledna.

  • Nejčtenější

Smrt skialpinisty návštěvníky Jeseníků nepoučila, zákazy porušují dál

Jako by se v Jeseníkách před pár dny neodehrála tragédie, při níž mladý skialpinista zemřel pod lavinou ve Velkém...

Ruině vrátili život. Zachráněný dům připomíná, jak náročné to kdysi bylo

V obci Tučín v okrese Přerov můžete díky společnému úsilí zastupitelstva, místních občanů a spolků zažít návrat v čase...

Lidé v mrazu a sněhu bivakují v Jeseníkách, musí jim pomáhat horská služba

Horská služba v Jeseníkách eviduje nárůst případů, kdy lidé tráví noc v přírodě během extrémního počasí. Několik jich...

Muž obžalovaný z dvojnásobné vraždy žádá zastavení procesu, trvá už 11 let

Ostravský krajský soud se opět zabýval případem Pavla Nárožného, který je obžalován z vraždy svého otce a jeho tehdejší...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Železnice v Česku: pomalejší vlak dojede dřív. Do Přerova postačí dvoustovka

Pomalejší vlak dorazí do cíle dříve než rychlejší. Zvláštní slovní úlohu z české železnice potvrdil oponentní posudek,...

Veganství a vegetariánství je na vzestupu a je to dobře, říká lékař Jan Gojda

Premium Lékaři bývají obvykle k dietám všeho druhů skeptičtí. Nejinak tomu bylo v případě vegetariánství a veganství. Výhradně...

Malý stěhovák pro rodinu. Měřili jsme, který kombík je ten nejlepší

Premium Ve velkém testu jsme srovnali tři kompaktní kombíky, které mohou být alternativou populární octavie. Navíc nejsou tak...

Můžete skoro všechno, nemusíte nic. Jak probíhají swingers party v Česku

Premium Swingers kluby, tedy místa neřesti, kde si páry mezi sebou střídají partnery a užívají si i těch nejdivočejších...

  • Další z rubriky

Za jízdy nevystupovat! Historická tramvaj svádí okusit zvyk starých časů

Moc často se venku neukazuje, ale když už vyrazí do ulic, vzbuzuje pozornost. A vůbec nevadí, že loni oslavila...

Muž obžalovaný z dvojnásobné vraždy žádá zastavení procesu, trvá už 11 let

Ostravský krajský soud se opět zabýval případem Pavla Nárožného, který je obžalován z vraždy svého otce a jeho tehdejší...

Muž nedbal na zákaz řízení ani vycházení, před policií prchl k rotvajlerovi

Muže, který si ze zákazů řízení nic nedělá, přistihli opětovně za volantem policisté z Prostějova. Stejná situace se...

Olomoucká nemocnice má další vjezd, parkování zlepší nové odstavné plochy

V olomoucké fakultní nemocnici dnes oficiálně otevřeli druhý vjezd do areálu. Společná více než osmnáctimilionová...

Dara Rolins je po další plastice nosu. Mnozí fanoušci ji nepoznávají

Dara Rolins (48) se netají svým kladným vztahem k nejrůznějším kosmetickým úpravám. Ke zvětšení prsou a pravidelným...

Mamograf nádor neodhalil. Nechala jsem si vzít obě prsa, říká Kuklová

Michaela Kuklová prožívala před časem těžké chvíle. Po složité diagnostice karcinomu prsu, kdy sama cítila, že je něco...

Lucka je mou oporou. Ze synů hokejisté nejspíš nebudou, míní Plekanec

Tomáš Plekanec (38) a Lucie Šafářová (33) promluvili o sportovním nadání dcery Leontýnky i o plánované svatbě. Bývalý...

Žiji s manželem v polyamorii. Jen o sex nejde, říká Těžká z dokumentu V síti

Terezu Těžkou (25) znají diváci jako jednu z hlavních představitelek náctiletých dívek v dokumentu o sexuálních...

Jsem řidičem autobusu pražské MHD, lidé mě nepoznávají, říká Václav Kopta

Václav Kopta se v době šíření koronaviru stal řidičem autobusu v pražské MHD. Herec tvrdí, že si tím splnil dávný...