Spalovna by skutečně mohla stát v Přerově. Za technicky nejvýhodnější místo označuje tamní teplárnu takzvaná studie proveditelnosti, kterou si nechalo vypracovat už minulé vedení Olomouckého kraje, ale kterou zatím hejtmanství oficiálně nezveřejnilo. Chce to udělat do konce ledna. Už ji ale měli možnost vidět třeba ekologové z Hnutí Duha a Arnika.
Podle nich je zmanipulovaná tak, aby případné stavbě spalovny umetla cestu. To hejtmanství odmítá s tím, že ještě nic není rozhodnuto a studie je podklad pro další jednání o celém systému nakládání s odpady.
Spalovna v Olomouckém krajiPokud se bude stavět spalovna v kraji, má podle propočtů studie proveditelnosti zpracovat až 200 tisíc tun odpadu ročně. Dokument považuje za technicky nejpřipravenější lokalitu pro její umístění přerovskou teplárnu. Mezi dalšími místy pak uvádí Mohelnici a prosenický cukrovar. V místě vybraném pro stavbu spalovny se počítá s místním referendem. Zařízení by mohlo fungovat už v roce 2018 a má být schopné vyrábět teplo, případně elektřinu pro město, ve kterém bude stát. Kromě přerovské teplárny se ve studii objevila Mohelnice, cukrovar Prosenice a plán soukromého investora. |
Kromě přerovského areálu se v dokumentu jako další, ale už ne tak vhodná místa pro spalovnu objevila Mohelnice, cukrovar Prosenice a plán soukromého investora.
"Nejlépe je v současnosti připravená lokalita v areálu teplárny Přerov,“ píší autoři studie. Pokud by se tam nakonec zařízení pro energetické využití odpadu opravdu budovalo, počítá plán i s místním referendem.
"Pokud by lidé řekli ne, muselo by se hledat jinde," řekl olomoucký hejtman Jiří Rozbořil. Podle něj ale rozhodování o spalovně dnes není na pořadu dne.
Ekologové: Studie má odborné nedostatky a zamlčuje toxické látky
Jenže podle ekologů má studie směřovat právě k podpoře spalování odpadu. "Materiál obsahuje zásadní odborné nedostatky a zamlčuje třeba to, kolik a jakých toxických látek, které mohou ohrozit životní prostředí, spalovna vyprodukuje,“ uvádí ve společném prohlášení Duha a Arnika.
Vadí jim i to, že veřejnost zatím nedostala oficiální možnost do celé věci promluvit. Ekologická sdružení proto podala k projektu řadu připomínek.
"Je nemyslitelné považovat za šetrnější k ovzduší spalovnu v porovnání s maximální možnou úrovní třídění. Zpracovatel studie neřeší, že suroviny nebude třeba vytěžit, přivézt a zpracovat," podotkl za Arniku vedoucí kampaně Nespaluj, recykluj Matěj Man a dodal: "Pokud odpad předám k recyklaci, nebo ho dokonce vůbec nevytvořím, nemusím ho likvidovat."
Hejtmanství poukazuje na to, že od roku 2023 až 2025 skončí možnost skládkování a v té chvíli už musí být jasné, jak naložit s odpadem, který zbude i po vytřídění. Rozbořil připomíná, že na třídění a recyklaci budou celý systém stavět, ale i přesto nějaký odpad zůstane. A ten by se nejspíš spaloval.
"Zdá se, že jsme u toho problému uchopili takzvaně pejska za ocásek, tedy že se začal řešit od konce. Nejpodstatnější je nejdřív řešit systém nakládání s odpady a až úplně nakonec možné spalování,“ dodal Rozbořil.
Studie nemusí rozhodnout o místě spalovny
Hejtman je přesvědčený, že o stavbě spalovny a jejím umístění se teď rozhodovat vůbec nebude. Studie podle něj má sice svou váhu, ale závisí jen na radě kraje a zastupitelích, jak se vše bude dál vyvíjet.
"Studie je prvním krokem, shrnutím, co s odpady. Ale abychom teď rozhodli, že v Přerově bude za pět šest let spalovna, to by bylo nezodpovědné," míní Rozbořil a dodává, že je potřeba začít popořádku. Tedy od toho, co se musí udělat nejdřív.
"Základní je svoz, sběr a nakládání s odpady v celém kraji. Až nakonec se má řešit případně spalovna," zdůraznil hejtman. I když na ni jednou nejspíš dojde.
"Po roce 2023 se mají uzavírat skládky a ten odpad jinam neumístíme. Bude se muset pálit, případně nějak jinak likvidovat. Už ho nepůjde dál ukládat do země," upozornil Rozbořil.
Ekologové vidí cestu hlavně v třídění a využití bioodpadu. "Tato studie namísto nižších poplatků za odpad a lepších recyklačních služeb přináší občanům ničení cenných surovin a podporu nadnárodní společnosti," kontroval Ivo Kropáček z brněnské pobočky Hnutí Duha. A Man jej doplnil: "Konkrétních připomínek jsme měli celou řadu, ten dokument je tendenční."
Kraj chce téměř dvousetstránkovou studii zveřejnit během pár týdnů. Lidé si ji na stránkách hejtmanství zatím podle kraje nemohou prohlédnout proto, že odborníci do ní ještě zapracovávají připomínky.
