Nyní jsou tyto nikdy neuskutečněné plány a projekty součástí aktuální výstavy ve znovuotevřeném Muzeu umění nazvané O městě, krajině, umění s podtitulem Olomouc 1919–1989.
Jednou z kurátorek výstavy je historička architektury Martina Mertová. Ta mezi neuskutečněnými plány vyzdvihuje ten z počátku 30. let od architekta Klaudia Madlmayra na novostavbu olomoucké radnice. Stát měla na dnešním autobusovém nádraží u tržnice.
„Soubor novostaveb měl na jižním konci završit velkoměstskou třídu Svobody a současně se stát cílovým bodem nově plánované spojnice s vlakovým nádražím. Dodnes je potenciál této lokality nevyužitý a dodnes také magistrát bojuje s přemisťováním úředníků z jedné budovy do druhé. Tehdy bylo město Olomouc nejblíž snaze centralizovat úřad a přitom jeho umístěním na hraně historického jádra zpevnit nedotaženou urbanistickou situaci,“ popsala Mertová.
Z plánovaného komplexu se postavila jen část
Představu, jak měl tento úřední komplex vypadat, si dnes Olomoučané mohou udělat přímo na místě. A to díky budově, která dnes u tržnice slouží jako poliklinika. Původně jde o sídlo okresního úřadu, jež se jako jediné z Madlmayrových plánů pro tuto lokalitu postavilo.
Nepostavená Olomouc – z výstavy Muzea umění |
Nikdy neuskutečněné plány, jejichž ukázku nyní MF DNES ve spolupráci s Muzeem umění přináší, však tvoří jen jednu ze sedmi částí nynější výstavy.
Jejím cílem je celkově vyzdvihnout to nejpodstatnější z olomoucké výtvarné kultury, urbanismu, architektury a i ze vztahu Olomoučanů k řece Moravě, k příměstské krajině, ale také k historickému jádru Olomouce a jejím památkám. Součástí expozice je tak kromě architektonických plánů a modelů také celá řada soch, maleb, kreseb, grafiky či fotografií.
Výstavu muzeum nainstalovalo ještě v době, kdy bylo kvůli koronavirové pandemii uzavřené. Natočilo tak k ní i video.
„Zájemci si ho mohou pustit na našem webu a Facebooku. Výstavu v něm představují nejen kurátorky, ale i její autor Pavel Zatloukal,“ upozornil již dříve mluvčí muzea Tomáš Kasal.
Někdejší ředitel Muzea umění Zatloukal je pak také autorem nové, téměř tříkilové monumentální knihy pojmenované Meditace o městě, krajině, umění. Olomouc 1919–1989, o niž se expozice opírá.
