Organizace v regionu už sestavují seznamy budov, v nichž půjde omezit vytápění. Například olomoucká radnice, která se začátkem srpna zabývala návrhem rozpočtu na příští rok, odhaduje, že náklady na teplo vyskočí o 17 procent, elektřina a plyn o 40 procent a pohonné hmoty o 20 procent.
„U elektrické energie máme ještě fixovanou cenu až do konce příštího roku. Nicméně je jasné, že asi dvě třetiny regulovaných plateb, které vyhlašuje Energetický regulační úřad, narostou,“ vyhlíží ekonomický náměstek primátora Otakar Štěpán Bačák.
Politici a bezpečnostní rada města už se zabývali tím, kde případně na energiích ušetřit. Úředníci z odboru strategie a řízení, který zajišťuje i energetický management města, dostali za úkol sestavit seznam všech městských budov.
Zaměří se také na způsob, jak jsou vytápěny a kde lze teplotu omezit. „Jednoduše si to pak napočítáme. Jeden stupeň ušetřeného tepla představuje asi pět až sedm procent úspor v nákladech na energie,“ nastínil Bačák, z čeho by Olomouc při snižování teploty vycházela.
Nároky na teplo
Seznam včetně minimálních teplot v objektech zpracovávají i v zoo na Svatém Kopečku.
„U zvířat je to komplikovanější, protože ta, která pocházejí z teplejších oblastí, mají své nároky na teploty. Pod ty nemůžeme jít, aby nedošlo ke zdravotním problémům a následným úhynům, také s tím souvisí případné navýšení nákladů na léčení a veterinární činnost,“ shrnula mluvčí zoo Iveta Gronská.
Vyhláška ministerstva průmyslu a obchodu navrhuje, aby se v případě nedostatku paliva v teplárnách budovy vytápěly na nižší teplotu. V učebnách škol se má snížit z 20 na 19 stupňů Celsia, v ordinacích a ošetřovnách z 24 na 20 stupňů a například v pokojích pro nemocné v nemocnicích z 22 na 20 stupňů Celsia.
„V případě přijetí podobného regulačního opatření budeme teplotu regulovat s přihlédnutím k potřebám a zajištění komfortu pacientů,“ komentoval to mluvčí Fakultní nemocnice Olomouc Adam Fritscher.
Univerzita Palackého má ceny energií smluvně zajištěné do konce roku. „O dalším období se nyní chystáme jednat v rámci krizového energetického managementu. Pokud vejde v platnost nějaké nařízení vlády, budeme nuceni se jím řídit. V opačném případě se ale chceme snažit zajistit studentům i zaměstnancům přijatelný teplotní komfort. Dosud jsme v topné sezoně udržovali teplotu v kancelářích a učebnách okolo 21 stupňů, tak abychom zároveň vyhověli i aktuálním požadavkům hygieny,“ řekl mluvčí univerzity Egon Havrlant.
Rektorát počítá i se zapojením studentů a zaměstnanců. „Určitě se je chystáme vyzvat, aby nám pomohli složité období zvládnout vlastním odpovědným přístupem, rádi bychom je motivovali k úspornému chování. Nepředpokládáme v tuto chvíli, že by byl například nařízen povinný home office, neboť bychom tím přenášeli tíhu zdražování přímo na zaměstnance,“ dodal Havrlant. Univerzita se podle něj spíše zaměří na účelné využívání zejména výukových prostor.
Osobní přístup by vyžadoval také stát v případě ztlumení ventilů v trvale užívaných místnostech. Teplárny totiž takovou možnost nemají.
„Do systému musíme pouštět vodu o určité teplotě. Nemůžeme ji kvůli bakteriím, které se tam mohou vyskytovat, úplně snížit. Pokud obdržíme od nadřízeného úřadu informaci, že ji musíme omezit, abychom snížili objem spotřebovaného plynu, budeme to dodržovat. Ale lidé jsou i s touto nízkou teplotou schopni vytápět třeba na 25 stupňů. Regulační mechanismus nebude u nás, ale v domácnostech,“ popsal Miroslav Glacner, ředitel firmy AHP 3T, která zásobuje teplem například domácnosti ve Šternberku a Uničově.
V tělocvičnách se má topit víc, pronájmy zdražují
Zvažovaná opatření se mu však nelíbí. „Lidé šetřit budou, nikoli však kvůli nařízení vlády, ale aby platili méně, protože se jim zvedly ceny na příští rok. Můj názor je, že je to nesmysl. Plynu je dostatek, není to surovina, která by byla vyčerpaná. Navíc zásobování teplem představuje minimum spotřeby, v té vede průmysl, hlavně chemický,“ zdůraznil Glacner.
Ceny se zvyšují například i u pronájmů školních tělocvičen. Podle tabulek má jít u těchto sportovišť o výjimečný případ, kde by se měla teplota zvednout, a to z 15 na 17 stupňů. Zdražení o padesát korun za hodinu na čtyři sta už například avizovala olomoucká obchodní akademie, velká tělocvična hejčínského gymnázia bude od září namísto 590 korun za hodinu dostupná za 660.
Po roce zdraží o deset korun též vstupné do městského krytého bazénu v Olomouci a po rekonstrukci si připlatí i návštěvníci saun. Navýšení bylo ovšem plánované.
„S úsporami energií pracujeme dlouhodobě, nelze tedy provést nějaká zásadní opatření vedoucí ke snížení spotřeby v závislosti na jejich cenovém pohybu na trhu tak, aby se to nedotklo provozního standardu,“ vysvětlil Dalibor Přikryl, předseda představenstva společnosti Aquapark Olomouc, která provozuje i plavecký stadion.
V současnosti jsou podle něho zajištěny všechny podmínky pro udržení provozu za stávající situace.
„To předpokládáme i v příštím roce. Nepočítáme se snižováním či regulací teploty v bazénech ani ve sprchách a totéž platí pro vytápěné prostory,“ dodal Přikryl.
