Hlavním tahákem nové sezony olomouckého leteckého muzea měl být vládní letoun, který využíval někdejší prezident Václav Havel. Místo něj ale u hangárů stojí bagry, které mají haly srovnat se zemí. A turistické lákadlo, které vybudovala z vlastních peněz parta nadšenců v části zdevastovaných bývalých kasáren sovětské armády v Neředíně, stojí před zánikem.
Do problémů se zařízení dostalo poté, co mu radnice vypověděla nájemní smlouvu.
„Výpověď, kterou posvětila loni na podzim bývalá rada města, jsme dostali od Správy nemovitostí Olomouc pod záminkou nevyhovujících hromosvodů, kvůli kterým prý v halách není možné provozovat muzeum,“ nastínil ředitel muzea Zdeněk Svobodník.
„My jsme reagovali tím, že všechny údajné závady odstraníme, nebylo nám to ale nic platné. Neuspěli jsme ani u současných radních, kteří v únoru naši žádost o revokaci usnesení z loňského podzimu zamítli,“ dodal. Muzeum je nyní podle něj z bezpečnostních důvodů zavřené.
„Museli jsme kvůli tomu odříct několik zájezdů třeba z USA a Velké Británie. To ale v tuto chvíli není hlavní problém. Kritické je, že na nás tlačí správa nemovitostí, která už v okolí prakticky všechny objekty zbourala a ze které mi minulý týden volali, že se chtějí pustit do demolice našeho depozitáře, ať už vypadneme. Pokud prý objekty nevyklidíme, zbourají nás i s exponáty,“ popsal ředitel.
Na pozemcích se nic nechystá, přesto musí exponáty pryč
Muzeum přitom zatím náhradní prostory nemá. „Nejsme firma, která si může vybírat z nabídky několika desítek volných kancelářských prostor, ale muzeum s dvěma desítkami letadel na milimetry napasovaných do hangáru. A máme další exponáty, stovky beden s deponovanými artefakty na letadla od roku 1918 a rozsáhlý archiv. Ty věci nemůžeme postavit někam na dvůr na déšť,“ zdůraznil Svobodník s tím, že stěhování by muzeu zabralo minimálně půl roku.
Co vede správu nemovitostí ke zmiňovanému spěchu, netuší. „Bylo nám řečeno, že se v areálu zatím žádná výstavba nechystá. Přesto nevyhověli naší prosbě, abychom si hangáry mohli ponechat alespoň jako sklad do doby, než problém vyřešíme.“
Radnice na dotazy MF DNES neodpověděla s vysvětlením, že na zpracování odpovědí potřebuje více času.
„Je to složitý případ, který se řešil napříč několika odbory a se správou nemovitostí, navíc ho komplikují majetkoprávní záležitosti. K odpovědi je potřeba mít vyjádření všech dotčených,“ uvedla mluvčí radnice Radka Štědrá s tím, že reakci zašle až po příštím zasedání rady města.
Muzeum vybudovali nadšenci, ze strany města mělo podporu
Na vysvětlení se na magistrátu ptal i Svobodník. „Několikrát jsem se sešel i s primátorem, který mě ujistil, že město nemá zájem muzeum zlikvidovat. Žádal mě, abych celou záležitost nikde dál nerozšiřoval, že se to vyřeší,“ uvedl.
„Když se ale u hangárů objevily bagry, rozhodl jsem se prostřednictvím webu muzea věc zveřejnit a poprosit o pomoc i veřejnost. S informací jsem musel jít ven i proto, že jsme už měli mít otevřeno, lidé mě bombardují, proč to tak není,“ dodal šéf zařízení.
Řešením by sice mohl být přesun muzea mimo Olomouc, nabídky z jiných měst prý zařízení má, k tomu se však Svobodník uchýlit nechce.
„Olomouc je s historií letectví výrazně spjatá, muzeum k ní patří. Pro město by to také byla obrovská ostuda. I když musím říct, že jsem současným stavem zhnusený,“ řekl a připomněl, že muzeum vybudovala ve volném čase parta nadšenců z občanského sdružení 1. letecký školní pluk a vyjma peněz svých známých do projektu investovala z vlastní kapsy.
„Odhadem může jít tak o pět milionů korun. Hodnota strojů, z nichž některé máme půjčené od státu, je nevyčíslitelná. Ve většině případů se jedná o naprosté unikáty,“ řekl.
Letecké muzeum začalo fungovat v roce 2009 a vzniklo s podporou města. Jeho tehdejší vedení občanskému sdružení pomohlo najít vhodné prostory a uzavřelo s ním nájemní smlouvu s ročním nájemným za symbolickou jednu korunu. V roce 2010 také radnice věnovala 1. leteckému školnímu pluku několik desítek tisíc korun na propagaci.
