Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Kámen zmizelých připomíná u olomoucké školy cestu tří tisíc Židů na smrt

  12:53
Speciální Stolperschwelle, tedy velký kámen zmizelých, přibyl v uplynulých dnech u tělocvičny olomoucké základní školy v Hálkově ulici. Připomíná události, které se tu udály před 75 lety, kdy právě v této budově trávili poslední chvíle před odjezdem Židé, kteří pak v transportech zamířili na smrt do nacistických koncentračních táborů.
U tělocvičny olomoucké základní školy v Hálkově ulici nově připomíná...

U tělocvičny olomoucké základní školy v Hálkově ulici nově připomíná Stolperschwelle, tedy velký kámen zmizelých, že právě odsud zamířily v roce 1942 na smrt více než tři tisíce Židů. | foto: Stanislav HeloňaMF DNES

Píše se rok 1942 a na devět set Židů z Olomouce a okolí čeká nedobrovolná cesta do ghetta v Terezíně. První transport, v němž sedí mimo jiné i sedmnáctiletý Georg Schreiber z Lipníku nad Bečvou, vyjíždí 26. června a během léta pak následují tři další. Celkem v nich skončilo 3 508 osob včetně dětí i starých lidí, přežilo jich jen 295.

Kameny zmizelých

Kameny zmizelých neboli Stolpersteine – doslovně kameny, o které je třeba klopýtnout (pohledem) – si patentoval německý výtvarník Gunter Demnig již v roce 1993. O několik let později vsadil první do dlažby v Kolíně nad Rýnem a v Berlíně. Nyní jsou jich ve stovkách evropských měst uloženy řádově desítky tisíc. Jde o dlažební kostky s mosazným povrchem o rozměrech 10 krát 10 centimetrů. Vkládají se do chodníků před domy, jejichž obyvatelé zahynuli v nacistických koncentračních táborech.

Přímo v Olomouci bylo do tohoto týdne 187 kamenů, nyní jich je o 26 víc. Jedním z nově přidaných byl i takzvaný „Stolperschwelle“, který svými rozměry odpovídá šesti „běžným“ kamenům. „Stolperschwelle“ se pokládají právě před místa, odkud bylo deportováno větší množství lidí.

Než Židé na olomouckém nádraží nastoupili do vlaku, museli se tísnit právě v nedaleké škole v Hálkově ulici.

„Ve škole začalo peklo. Řvaní SS, bloudění a hledání záchodů, ztráta veškerého soukromí a lidské identity,“ vybavil si Schreiber po válce, v níž zvládl přežít i Osvětim. Jeho vzpomínky zachycuje dokument na crowdfundingovém webu nakopni.me.

Do školy museli Židé dorazit už několik dní před transportem. Další stovky lidí ji zaplnily hned po odjezdu první skupiny, 27. června se tu ocitla i patnáctiletá Edith Fuchsová z Prostějova. Do liduprázdné Olomouce přijela už kolem páté ráno. Ve škole za stoly čekalo gestapo, Židé museli s dokumenty odevzdat i klíče od svých domovů. Naráz přišli téměř o všechno, zůstaly jim jen kufry.

„Pak jsme si museli sednout na podlahu na svá zavazadla. To trvalo až do večera. Za celý den jsme dostali nějakou polévku, to bylo to jediné, co jsme jedli,“ vzpomínala Fuchsová v rozhovoru pro USC Shoah Foundation Institute for Visual History and Education.

„Pozdě večer nám řekli, že už půjdeme. Pak to odvolali, že vlak není ještě připravený, že zůstaneme přes noc. Tak jsme spali na podlaze s parketami, na nichž se cvičívalo, nebyly tam matrace, nebylo tam vůbec nic připraveno k přenocování,“ dodala.

Z lidí se stala čísla vláčející co nejvíc jídla a oblečení

Čekání skončilo 30. června ve dvě hodiny ráno. Lidé degradovaní na pouhé položky v nacistických seznamech se museli seřadit do pětistupu.

„Bylo to poprvé, co jsem šla v pětistupu. Velmi dobře si na to pamatuji. Kolem krku jsme dostali tabulku s označením transportu a osobním číslem. Náš transport byl AAg a moje číslo bylo 298. Tehdy poprvé jsem zažila pocit, že nejsem člověk. Vnímala jsem kolem sebe spící město a nás tady, v pětistupu, všichni lidi jdou a jdou, mladí, staří se svými zavazadly. Kufry byly těžké, nabalili jsme samozřejmě, co se dalo. Bylo to ponižující,“ popsala Fuchsová.

S sebou si Židé mohli vzít maximálně padesátikilová zavazadla. Ne všichni ale takovou zátěž unesli. Děti tak do transportu mířily s batůžkem na zádech. Měla ho i osmiletá sestřička tehdy třináctileté prostějovské rodačky Maud Stecklmacherové. Z Olomouce odjely ve třetím transportu 4. července 1942.

„Na batůžku přivázaná panenka Olinka a nočník – tak šla do transportu většina malých židovských dětí. My všichni s čísly na krku. Je léto, doba školních prázdnin, máme na sobě tři čtyři vrstvy oblečení, vysoké boty. Co myslíte, že se vejde do padesáti kilogramů, když víte, že bude hlad? Berete s sebou potraviny a na zimu peřiny,“ vylíčila Stecklmacherová ve své knize Co oheň nespálil.

Lidi čekal transport v dobytčácích s kýblem místo záchodu

Dle vzpomínek další pamětnice byla při ústí Hálkovy ulice na zemi bílá vápenná čára. Šlo o hlídanou hranici. Kdo nebyl povolán do transportu, za ni nesměl.

V tělocvičně se lidé při spánku a čekání mačkali, každý měl pro sebe na tvrdé podlaze jen kousek místa.

„Ještě jsme nebyli zvyklí, bylo to zlé,“ doplnila Stecklmacherová. I ona si vybavuje křik a také mlácení od Němců. Ve škole musela zůstat dva dny. Brzy ráno, proto, aby je už Olomoučané neviděli, ženou esesáci Židy k nádraží.

„Vlečeme zavazadla, SS křičí, bijí, kopou. Byl nádherný letní den, nebe modré, sluníčko svítí. V napěchovaných tmavých dobytčácích jedeme do Terezína – uprostřed kýbl místo záchodu,“ napsala pamětnice.

Poslední olomoucký transport vyjel 8. července 1942. V Terezíně jeho příjezd ve svém deníku o tři dny později zachytil Egon Redlich z Olomouce.

„A pak je tu celá Olomouc. To, čeho jsem se bál, vidět transport lidí, kde skoro každého znám,“ zapsal si židovský mladík, který před uvězněním dokázal zachránit 80 židovských dětí. Z nacistického protektorátu je dostal do Dánska. Sám však byl v 28 letech se ženou a půlročním synkem, který se jim v Terezíně narodil, zavražděn v Osvětimi.

  • Nejčtenější

Zavíráme, nechodí lidé. V centrech velkých měst zeje stále víc prázdných výloh

23. května 2024  4:54

Lékárnu, jež v domě U Černého orla na prostějovském hlavním náměstí T. G. Masaryka sídlila už od...

Dívka vyrazila na kole bez přilby a se sluchátky, vjela přímo před auto

23. května 2024  12:52

Vrtulník záchranné služby musel ve středu odpoledne vzlétnout do Mohelnice na Šumpersku, kde se při...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Náklaďák pod okny každé dvě minuty. Kámen je potřeba, těžba ale vadí místním

24. května 2024  4:55

Loštice na Šumpersku si říkají metropole tvarůžků a cestovní ruch je pro ně důležitý. Proto je...

Za zneužití dotací při přeměně zámků na hotely dostal podnikatel 5,5 roku

23. května 2024  10:24,  aktualizováno  13:07

Na pět a půl roku poslal krajský soud v Olomouci do vězení podnikatele Petra Látala za podvody s...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Kartu mi dal sám, odmítl muž obžalobu z loupeže. Útok na oběť hájil i rasismem

22. května 2024  17:13

Dvakrát loni na podzim vyrazil recidivista Patrik Tóth v Olomouci za nočním životem, přivedlo ho to...

Natáčí se vánoční pohádka. Tři princezny na Bouzově zachraňují království

28. května 2024  14:25

Jedna z klapek letošní vánoční pohádky České televize Tři princezny cvakla také na státním hradě...

ČNB představila zlatou minci věnovanou Olomouci, sběratelé už s ní obchodují

28. května 2024

Obrázek historického jádra Olomouce zdobí minci s nominální hodnotou 5 000 korun, kterou dnes...

Trenér Janotka míří k olomouckému áčku, asistentem má být Vepřek

28. května 2024  8:28

Nový realizační tým fotbalové Sigmy zná své složení. Podle informací iDNES.cz se hlavním koučem...

Vypnu a dáme si pivko se slivovičkou. Kučera zachránil Prostějov a odjel na ryby

28. května 2024  7:37

Extrémně těžkou misi v posledním kole zvládl kouč Radim Kučera. Trenér prostějovských fotbalistů...

Advantage Consulting, s.r.o.
VEDOUCÍ ELEKTRO MONTÁŽE V ZAHRANIČÍ (55-70.000 KČ)

Advantage Consulting, s.r.o.
Olomoucký kraj
nabízený plat: 55 000 - 70 000 Kč

Herec Lukáš Vaculík se oženil, dívčí idol 80. let si vzal ředitelku z Primy

Lukáš Vaculík (61) se tajně oženil. Vzal si výrobní ředitelku a producentku FTV Prima Luciu Kršákovou (46). Herec a...

Milan Hein odhalil neshody mezi Simonou Postlerovou a její matkou

Smrt herečky Simony Postlerové (†59) byla ranou pro celou její rodinu. Na parte ale chybělo jméno hereččiny matky Jany...

Hoši, nádhera, děkují celebrity za hokejové zlato. Pokáč baví vítěze písničkou

Česká hokejová reprezentace získala po čtrnácti letech zlato na mistrovství světa. Obrovský úspěch nadchl nejen...

Zavřela jsem vagínu a už neotevřu. Když ženy žijí bez sexu a nechybí jim

Premium Stále častěji se můžeme dočíst, že lidstvo se nevěnuje své základní, přirozené potřebě – sexu. Nastupující generace...

Zemřel herec a režisér Jan Kačer, legenda nové vlny i Činoherního klubu

V pátek dopoledne zemřel herec a režisér Jan Kačer, bylo mu 87 let. Patřil k hvězdám nové vlny českého filmu a byl i...