V současné době je cyklodoprava na nádraží problematická i proto, že tam není možné kolo bezpečně uložit.
„Očekáváme, že část řidičů, kteří nyní na nádraží jezdí autem, začne používat kola či koloběžky, čímž si vyřeší problém špatného parkování v lokalitě,“ nastínil mluvčí města Petr Bakovský.
Řidiči tak dostanou levnější alternativu parkování. „Jednak to bude rychlejší než hledat místo k parkování a jednak bude uschování kola levnější než zaparkovat auto,“ doplnil mluvčí. Celodenní úschova jízdního kola či elektrokola stojí v celorepublikovém měřítku kolem pěti korun za den.
Výstavba cyklověže na hranickém nádraží přišla na devatenáct milionů korun, z toho téměř patnáct milionů město získalo jako dotaci. Parkovací věž pojme až 118 kol, její provoz má být zahájen nejpozději od začátku září.
Prostějovským zatím chybí peníze
Díky zvyšující se oblibě cyklistiky by mohla brzy v kraji stát i další cyklověž, a to v Janáčkově ulici v Prostějově. Stavba už má povolení, chybí ale peníze.
„Kvůli vysokým nákladům na toto zařízení čekáme na vypsání vhodného dotačního titulu, který by městu s financováním této moderní verze úschovny kol pomohl,“ objasnila mluvčí města Jana Gáborová.
Cyklověž bude mít podobné parametry jako v Hranicích. Ta přijde na devatenáct milionů a kapacita bude rovněž 118 kol.
„V Prostějově je navržena pro cyklisty i další novinka. Nabíjecí centrum s boxy pro baterie čtyřiadvaceti elektrokol a případnou úschovu cenností,“ dodala mluvčí.
Olomouc ani Jeseník věž zatím neplánují
Naopak v Olomouci o stavbě tohoto typu zařízení zatím neuvažují, přestože zájem by byl.
„Určitě bychom vybudování věže podpořili. Myslím, že jedna je dokonce málo. Přece jenom je Olomouc studentské město a je tady spousta cyklistů,“ prohlásil předseda sdružení Olomoučtí kolaři Jan Machovský.
V Olomouci jsou ovšem podle mluvčí radnice Jany Doleželové v současnosti pro odstavení kol kapacity dostačující, neustále se navíc zvyšují.
„Funguje zde několik společností, které půjčují sdílená kola a koloběžky, čímž se počet odstavených kol samozřejmě zvýšil. S poskytovateli této oblíbené služby má město dohodu, že minimálně polovina kapacity cyklostojanů musí zůstat volných pro veřejnost,“ řekla mluvčí.
Olomouc podle Doleželové průběžně mapuje vytíženost jednotlivých odstavných míst a každoročně investuje 300 až 350 tisíc korun do instalace nových stojanů tam, kde je to třeba.
O vybudování cyklověže neuvažují ani v Jeseníku. I tam je míst pro parkování kol podle mluvčí města Lucie Musialové dost.
Přerovská cyklověž je jedna z nejoblíbenějších
V Přerově funguje parkovací věž pro kola už od roku 2015 a mezi cyklisty je velmi oblíbená. Její návštěvnost patří mezi nejlepší v celé republice.
„Před pandemií byla v letních měsících velice často využita naplno. Celkově ji použilo už více než 150 tisíc cyklistů,“ vyčíslil Rudolf Bernart, jednatel společnosti Systematica, jež cyklověže v Česku provozuje.
Od letošního února je v provozu cyklověž i v Šumperku. „Podle zkušeností z ostatních měst očekáváme v prvním roce provozu návštěvnost mezi pěti až sedmi tisíci uživatelů,“ dodal Bernart.
Průměrná obsazenost parkovacích věží se liší. „Například v Přerově se celoroční obsazenost pohybuje mezi šedesáti až pětasedmdesáti procenty, což je po započítání zimních měsíců velice dobré číslo,“ vyzdvihl Bernart.
V České republice je v současnosti dvaadvacet cyklověží, stojí většinou u vlakových nádraží a prostor monitorují kamery městské policie. Součástí je automatický samoobslužný systém.
„Na kole můžete nechat i veškeré příslušenství včetně přilby,“ vyzdvihl Bernart. U cyklověží je i pumpa nebo stojan s nářadím, lidé si tak mohou v případě potřeby kolo dofouknout nebo opravit.
11. prosince 2015 |
