Univerzitní mikropivovar se podílel na rekonstrukci nejstaršího zlatavého moku v Evropě. Vede jej Lukáš Kučera z katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty UP. | foto: Filip Fojtík, MAFRA

Nakyslé pravěké pivo chutná po jitroceli, recept ladili na olomoucké univerzitě

Celý článek jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit
Proniknout do tajů výroby piva a její historie pomáhá studentům Univerzity Palackého v Olomouci experimentální pivovar. Na starost jej má Lukáš Kučera z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty, jehož hlavním vědeckým zaměřením je ale analýza archeologických nálezů.

„Byl jsem v roce 2017 přizván do týmu pro detailní chemickou analýzu velkého bronzového vědra, které se našlo na Pardubicku u obce Kladina. Zkoumali ho odborníci z různých oblastí, například botaniky či palynologie (archeologická metoda, jež se zaměřuje na zkoumání tvaru a stavby pylů – pozn. red.),“ uvádí Kučera.

Po důkladné analýze odebraných vzorků dospěli experti k závěru, že vědro před třemi tisíci lety sloužilo k vaření prosného piva s příměsí hořkých bylin.

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Měsíční

89
Předplatit
Můžete kdykoliv zrušit

Roční

890
Předplatit
Ušetříte 178 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Dvouleté

1 690
Předplatit
Ušetříte 446 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Připojte se ještě dnes a získejte:

  • Neomezený přístup k obsahu iDNES.cz, Lidovky.cz a Expres.cz
  • Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
  • Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
Více o iDNES Premium
Máte už předplatné? Přihlásit se