Ve větší míře se podle epidemiologů začal černý kašel na území kraje šířit od srpna loňského roku. A aktuálně nabírá na síle.
„V rámci kraje evidujeme v lednu celkem patnáct případů onemocnění. Nejvíc jich je na Olomoucku, a to jedenáct, dva jsou z Prostějovska a po jednom z Přerovska a Šumperska,“ shrnula mluvčí krajské hygienické stanice (KHS) Markéta Koutná. Za celý loňský rok bylo 140 případů a region tak patřil k nejpostiženějším na Moravě.
„V předešlých čtyřech letech jsme v kraji evidovali celkem 172 případů dávivého kašle, nejvíce opět v okrese Olomouc. Nejvyšší výskyt za uvedené období byl v roce 2020, kdy bylo 94 případů,“ nastínila pro srovnání Koutná.
Očkování staré desítky let nemusí stačit
Nemoc se podle hygieniků šíří především v lokálních ohniscích, častěji u neočkovaných dětí. Ty se poté stávají zdrojem infekce pro své okolí. Rizikem u dospělých je, že s přibývajícím věkem klesá imunita po vakcinaci, a mohou se tedy nakazit i oni.
Z dat KHS je patrné, že největší počet nemocných je ve věkové skupině 35 až 44 let, následovali lidé kolem pětadvaceti a poté dospělí mezi 45 a 54 lety. Nejrizikovější je však nemoc pro novorozence a malé děti, jež proti ní ještě nejsou očkovány, či nemají očkování dokončené. Podle Státního zdravotního ústavu byl loni nejmladšímu dítěti s černým kašlem pouhý měsíc.
Černý kašel
(zdroj: Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje) |
„Nejdůležitější prevencí je očkování, které u většiny osob zabraňuje závažnému průběhu a komplikacím. Rodiče by proto měli dodržovat očkovací kalendář svých dětí. Očkování doporučuji i maminkám během těhotenství, aby ochránily své dítě během prvních měsíců života, kdy je nejohroženější,“ radí praktická lékařka pro děti a dorost z Olomouce Michaela Burdová.
Na pozoru by se však podle lékařů měli mít i dospělí. Přeočkování je doporučeno hlavně seniorům a oslabeným jedincům. „I když byli dnešní dospělí v dětském věku očkováni, postupem času dochází k vyvanutí imunity a vakcinace už nemusí být po letech účinná,“ varuje Burdová.
S černým kašlem se ve své ordinaci setkala třeba pediatrička Soňa Procházková z Olomouce.
„Nedávno jsem tu měla jedno velmi malé dítě, u něhož byl laboratorně potvrzen. Ještě nemělo dokončené povinné očkování takzvanou hexavakcínou a nakazilo se od blízkých ve svém okolí. V prosinci uplynulého roku jsem tu ovšem řešila i staršího chlapce s hotovým kompletním očkováním, jenž přesto černým kašlem také onemocněl,“ přiblížila lékařka.
Příznaky zprvu jako běžné nachlazení
Černý kašel je onemocnění postihující dýchací cesty, které se přenáší kapénkami. Inkubační doba od nákazy do objevení prvních příznaků je 6 až 21 dní, samotná nemoc pak trvá 6 až 8 týdnů. Zpočátku se jeví jako běžné nachlazení provázené rýmou, kýcháním, lehkým kašlem či zvýšenou teplotou. Typický dusivý kašel přichází až později.
„Záchvatovitý, dráždivý, obvykle suchý kašel s rudnutím až modráním v obličeji bývá zpravidla diagnostikován až v plně rozvinutém stadiu, kdy už nemocný nákazu rozšířil ve svém okolí. Kašel se obvykle zhoršuje v noci a nereaguje na běžnou léčbu. Mezi záchvaty pacient nemá většinou žádné příznaky,“ popsala mluvčí KHS Koutná. Onemocnění se léčí antibiotiky.
Nejvíce případů černého kašle bylo v České republice po druhé světové válce zaznamenáno v roce 1956, kdy lékaři evidovali 49 144 případů. Po zahájení očkování v roce 1958 výrazně klesla úmrtnost a nemocnost u dětí.
Jenže onemocnění nevymizelo a po roce 1993 hygienici opět zaznamenávají jeho nárůst. Podle lékařů jsou nejrizikovější podzimní a zimní měsíce, jež jsou spojené se zvýšenou nemocností dětí.
„Černý kašel tu stále je, rozhodně nezmizel. Během covidové pandemie byl relativně klid, ale teď se vrací v plné síle,“ uzavřela pediatrička Burdová.
15. února 2024 |
