Téměř tři tisíce zemřelých v kraji, tedy necelých čtyřicet procent, podlehlo v roce 2022 onemocnění oběhové soustavy. Jednalo se o nejčastější příčinu úmrtí, která postihovala muže i ženy ve stejné míře.
Více lidí v přepočtu na 100 tisíc obyvatel umírá na severu kraje, nejméně potom na Olomoucku.
Nemoci oběhové soustavy jako příčiny úmrtí v kraji podle statistik v posledních letech narůstaly stejnou měrou jako ve zbytku republiky. Důvodem ale nutně nemusí být nárůst počtu případů kardiovaskulárních chorob jako spíše jejich včasné zachycení.
Úmrtnost v Olomouckém kraji v roce 2022Úmrtnost podle okresů (zemřelí na 100 tisíc obyvatel)
Zdroj: ČSÚ |
„Je komplexně vyšetřen vyšší počet pacientů. Ti jsou pak, pokud bohužel dojde k úmrtí, vykazováni jako jedna z kardiovaskulárních diagnóz, například ischemická choroba srdeční, kardiomyopatie, srdeční selhání či jiné. Dalším faktorem je nepochybně jasně dokumentované stárnutí populace, a to také kromě jiného díky léčbě řady kardiovaskulárních onemocnění,“ vysvětlil přednosta I. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc Miloš Táborský.
Negativní trend by se v následujících pěti až deseti letech měl začít obracet. „V dlouhodobém horizontu se díky správné a včasné diagnostice a moderní léčbě naopak obrátí k postupnému snížení úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění. Potvrzuje to také modelace dat,“ předeslal přední český kardiolog Táborský.
Zákeřná rakovina
Podle statistik byly za rok 2022 v kraji druhou nejčastější příčinou úmrtí novotvary, tedy onemocnění onkologická. Na rakovinu zemřelo téměř 23 procent lidí z celkového počtu zemřelých.
U žen byly konkrétní příčinou zhoubné nádory prsu ve 113 případech. Muži nejčastěji umírali na zhoubné novotvary průdušek a plic, v kraji na ně zemřelo 155 mužů.
V roce 2022 se snížil počet úmrtí na onemocnění covid-19, zemřelo na něj 382 obyvatel. Přitom ještě o rok dříve uváděly úmrtní listy tuto chorobu jako příčinu úmrtí u 1 473 obyvatel, v kraji se jednalo o třetí nejčastější příčinu.
Třetí nejhorší v zemi
V roce 2022 zemřelo celkem 7 481 obyvatel kraje. Nejnižší úmrtnost - 11,3 procenta - zaznamenalo Olomoucko, nejvyšší - 13,1 procenta - pak Jesenicko.
„Po okresech Karviná a Most byla na Jesenicku třetí nejvyšší úmrtnost v České republice,“ podotkla Jarmila Benešová z olomoucké pobočky Českého statistického úřadu.
Zčásti je vysoká úmrtnost na Jesenicku způsobená velkým podílem obyvatel nad 65 let, v roce 2022 tvořili senioři necelých 24 procent obyvatel okresu.
Ani naděje dožití, která je již očištěna od vlivu věkové struktury, však Jesenicku nedává pozitivní výhled. Chlapci narození mezi lety 2018 a 2022 se podle předpokladu dožijí 72,7 let a dívky narozené ve stejném období 79,1 let.
„V případě chlapců se jedná o třetí nejnižší hodnotu mezi 77 okresy republiky, u děvčat o čtvrtou nejnižší,“ porovnala Benešová.
Podle odborníků může na Jesenicku vyšší úmrtnost na nemoci oběhové soustavy způsobovat například nevhodné stravování, příčinu je nutné hledat i v celkovém vlivu prostředí.
„Je to region s dlouhodobě vyšší nezaměstnaností, takže potenciálním faktorem může být i vyšší míra stresu. Naopak u nemocí dýchací soustavy, kde dominuje pneumonie a jiné obstrukční plicní nemoci, je častou potenciální příčinou kouření. Souvislost prakticky u všech příčin úmrtí můžeme spatřovat i s horší dostupností zdravotní péče,“ vysvětlil humánní geograf David Fiedor z Univerzity Palackého v Olomouci.
Dodal, že se ve srovnání s centrální částí regionu může v severních oblastech kraje projevit i horší dostupnost zdravotnické záchranné služby.
Za vysokou úmrtnost často může i alkohol
Podle Fiedora lze na Jesenicku vysledovat v desetiletém srovnání mezi lety 2013 a 2022 také nejvyšší standardizovanou úmrtnost na nemoci trávicí soustavy.
„S ohledem na nejčastější konkrétní příčinu úmrtí v této kategorii, alkoholické onemocnění jater, lze takto zprostředkovaně pozorovat, že se jedná o region s vyšší mírou konzumace alkoholu, což jen podtrhuje horší životní styl i zmíněné stravování,“ dodal geograf.
Vysokou míru úmrtí na nemoci trávicí soustavy zaznamenávají statistiky také na Přerovsku a Prostějovsku. I v těchto oblastech příčina patrně souvisí s vyšší mírou konzumace alkoholu, zejména lihovin.
Alkohol je také faktor, který může na Přerovsku souviset s vyšší mírou takzvaných externích příčin úmrtí - do této kategorie spadají nehody s následkem smrti, sebevraždy či vraždy. Počet lidí, kteří pijí rizikově, v posledních letech také roste, na vině je značná tolerance společnosti ke konzumaci alkoholu i pandemie covidu a s ní spojená izolace.
„Z lékařského hlediska je rizikové vypít denně více než dva alkoholické nápoje, přičemž bychom se měli vyhnout alkoholu minimálně dva dny v týdnu úplně. Neexistuje žádná zdraví prospěšná míra či dávka alkoholu. O tom koluje mnoho mýtů včetně ‚vypálení červa‘ nebo ‚vyprošťováku‘. Závislost už přináší další psychosociální komplikace,“ popsal už dříve pro MF DNES vedoucí olomoucké poradny pro alkoholové a jiné závislosti Ondřej Skopal.
13. ledna 2022 |
