Na rozdíl od soudců si myslí zástupci oslovených radnic myslí, že nešlo o nesystémovou záležitost a vyhlášky jim pomáhaly. Odborníci na sociální problematiku naopak rozhodnutí vítají.
„Jsme z toho hodně zklamaní. V komentářích ústavních soudců jsem četl, že to nemělo efekt, že možnost zřízení bezdoplatkových zón byla bezzubá a dopadala na lidi, kteří pak neměli možnost bydlení, například samoživitelky a samoživitele s dětmi. Musím říct, že ve Šternberku to pravda není,“ lituje starosta města Stanislav Orság verdiktu, v němž Ústavní soud vyhověl návrhu skupiny dvaceti senátorů.
Podle Orsága na vymezených místech klesla kriminalita, ubylo stížností sousedů z okolí a majitelé začali budovy opravovat.
Samosprávy mohly úřady žádat o vyhlášení bezdoplatkových zón od roku 2017, kdy také přišli senátoři se svým návrhem na zrušení.
Oficiálně zákon mluvil o oblastech se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů. Někde se jednalo o území, jinde o konkrétní budovy. Jejich ustanovení znamenalo, že pokud se do nich přistěhovali noví nájemníci, a nebo ti stávající změnili adresu uvnitř lokality, ztratili nárok na doplatek na bydlení vyplácený Úřadem práce.
V čem byly paragrafy diskriminační
Podle Ústavního soudu byla část zákona o pomoci v hmotné nouzi diskriminační. „Mnoho osob bydlících ve vyhlášené oblasti nemá vliv na výskyt sociálně nežádoucích jevů. Přesto jsou napadenou právní úpravou dotčeny, neboť nebudou-li moci být ze zákona příjemci doplatku na bydlení, může to u nich vést k životu ‚na ulici‘, umísťování dětí do dětských domovů, ke zvýšené míře trestné činnosti a dalším sociálně nežádoucím jevům,“ vysvětlila mluvčí soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková.
Šternberk vyhlásil bezdoplatkovou zónu v únoru 2019 v pěti nájemních domech. Jejich majitelé rozhodnutí napadli a po tři čtvrtě roce zónu zrušil krajský úřad.
V polovině minulého roku pak město znovu vyčlenilo dva domy. „Asi dvě třetiny nemovitostí se nám tímto způsobem podařilo dát do pořádku. Poslední rok už to pak žádný vývoj nemělo. Čekali jsme, že pokud se objeví další místo, bezdoplatkovou zónu tam do budoucna vyhlásíme. Měli bychom tlak na majitele nemovitostí, aby si pohlídali nájemníky, a pracovali jsme s nimi. O tuto možnost jsme teď přišli. Uvidíme, co to udělá, máme z toho obavu,“ shrnul Orság.
O rok dříve možnost využil i Přerov a postupně vyčlenil ulice poblíž vlakového nádraží i ty, kde byly problematické ubytovny. Později zahrnul také náměstí či některé domy v centru a tento měsíc chtělo město přidat další adresu.
Dohromady šlo zhruba o desítku míst. „Opatření jsme využívali v lokalitách, kde byl objektivně problém se skupinami nepřizpůsobivých občanů, někdy se jednalo jen o konkrétní domy. Teď jsme přišli o jeden z mála nástrojů, jak se bránit přílivu problémových lidí,“ řekl primátor Petr Měřínský pro ČTK.
Protiústavnost zákona byla od začátku zřejmá
Zákona využívaly i malé obce jako třeba Stražisko na Prostějovsku se čtyřmi stovkami obyvatel, kde v centru stojí ubytovna. Opatření vyhlásili hned v roce 2017, protože v předchozích letech sem policejní hlídky vyjížděly až osmdesátkrát za rok. Starostka Markéta Dvořáková krok hodnotí jako úspěšný.
„Sociální případy už tady nemáme. Majitel jich loni nechal převážnou část odstěhovat, protože mu například neplatili nájmy. Několik lidí tam teď bydlí trvale a také tam přespávají různí pracovníci,“ uvedla s tím, že v nedávné době jí volali z jiných obcí, kde se snaží vyřešit podobnou situaci.
Bezdoplatkové zóny naopak dlouhodobě kritizovaly organizace pomáhající lidem v nouzi, jako je Institut pro sociální inkluzi.
„Konečně může zaznít to, co si od samotného schvalování tohoto legislativního paskvilu myslí pomáhající organizace, obce včetně těch, které do toho šly, Krajský soud v Praze a všichni, kdo kdy nahlédli do Listiny základních práv a svobod. Bezdoplatkové zóny jsou protiústavní, a proto musí být zrušeny,“ reagoval institut na Facebooku.
Odborníci poukazovali i na to, že lidé se z míst, kde zóny zavedli, jen přesouvali do jiných měst a obcí. A potřeba sehnat peníze na bydlení jinde je vedla ke kriminalitě.
