Nějakou dobu to vypadalo, že hudební telefony z N Series zmizely a po N91 se Nokia soustředila spíše na focení a natáčení videa. Pak ale přišla N76 a my jsme se dočkali plnokrevného hudebního telefonu od Nokie. No, plnokrevného. Jaký je to hudební telefon, když mu chybí podpora Stereo Bluetooth profilu (A2DP)?
Radost nám ale udělalo, že podobně jako u N95 i v tomto telefonu už najdeme nejnovější (používanou) verzi Symbian S60, tedy Feature Pack 1, který konečně umožňuje vytvářet si podsložky, nabídne normální budík a spoustu dalších užitečných vylepšení.
Vybíráme z katalogu:
První hudební telefon z řady N Series - Nokia N91, nová hudební N76 a Motorola E2 ROKR, hudba s M ve znaku.
Kapitoly recenze:
Stručná charakteristika:
Stylové tenké véčko výjimečné tím, že má otevřený operační systém (Symbian).
Vzhled a konstrukce
Nutno ale říct, že po delší době nás zase nějaká Nokie na první pohled zaujala zjevem. Vlastně ne na první, když Nokia předvedla poprvé tenhle telefon na tiskové konferenci, byli jsme z jejího vzhledu spíše trochu rozpačití. Možná to bylo ale tím, že veškerou pozornost na sebe strhávala designově velmi podařená N93i. Když k nám ale dorazila do redakce, museli jsme uznat, že tentokráte Nokia opravdu zabodovala. Pravda, inspirací už trochu zašlou slávou Motoroly V3 RAZR je na telefonu více než dost. Přesto ale nejde o pouhou kopii a telefon má opravdu svěží vzhled. K tomu určitě přispívá i to, že na rozdíl od většiny svých sourozenců v N Series má N76 velmi příjemné rozměry – 106 x 52 x 13,7 mm, byť 115 gramů váhy není na tento typ telefonu zrovna málo.
 |
|
Klasické véčko dolním hrbem připomíná již zmíněný RAZR a podobně jako u něj i tady je trochu problém otevřít telefon jednou rukou. Kloub je ale poměrně pevný a nezdá se, že by byl slabým místem telefonu. Vůbec dílenské zpracování na nás zanechalo poměrně dobrý dojem a telefon bez újmy přežil i občasné pády na zem. Slot pro paměťovou kartu je umístěn na levém boku ve stříbrném pásu, takže jej budete možná chvíli hledat.
Kromě černé varianty, kterou jsme dostali k recenzi, je na českém trhu dostupná i červená. Ta zřejmě zaujme spíše ženy nebo ty, kteří mají u telefonu rádi výraznější barvy. My jsme se v redakci rozdělili zhruba na polovinu, já osobně bych asi preferoval černou, která v kombinaci se zrcadlovou přední částí a stříbrným pruhem vzadu vypadá opravdu elegantně, a přesto ne přehnaně výrazně. Některým z kolegů ovšem přišla oproti červené nudná. Je to asi věc názoru.
Příjemným překvapením pro nás bylo pochopení Nokie, že hudební telefon se nemusí ovládat jen velkou klávesnicí při otevřeném telefonu. Pod vnějším displejem se nachází trojice kláves, které umožňují spustit přehrávání hudby, výběr alba či FM rádio. Zřejmě právě kvůli těmto klávesám se při zapnutí telefonu automaticky spustí i hudební přehrávač, který nelze vypnout. Telefon má poměrně dost uživatelské paměti (26 MB), takže neustále běžící přehrávač příliš nezpomaluje přístup k ostatním aplikacím.
 |
|
Naprosto skvělé je, že vnější klávesy neslouží jen pro ovládání hudby, ale podle potřeby je lze použít i jinak – například si na předním displeji můžeme přečíst SMS. Podobnou funkci nabízelo jedno starší véčko od Motoroly a také pár dalších telefonů, rozhodně to je ale možnost spíše řídká. Přitom je docela praktické moci si zprávu rychle přečíst a nezdržovat se otevíráním telefonu. Na rozdíl od ostatních véčkových telefonů musíme u N76 při nošení v kapse myslet na zamykání kláves.
Kromě kláves pod displejem najdeme na pravém boku ještě tlačítka pro regulaci hlasitosti a také klávesu pro přístup ke galerii a aktivaci fotoaparátu. Vnitřní klávesnice vypadá sice na první pohled velmi efektně a telefonu doopravdy sluší. Jenže efektnost tentokráte přebila efektivitu. Psát na téhle klávesnici je pro člověka s většími prsty naprosté utrpení. Skoro se chce říci, že konstruktéři klávesnice N76 chtěli trumfnout ty, co vytvořili N93i. Leptaná klávesnice je téměř úplně rovná a ohraničení kláves je na dotek jen těžko znatelné.
To způsobí, že jakmile začneme psát rychleji, lehce se umáčkneme. Navíc kolem směrového kříže je poměrně málo místa, takže se místo stisku středové potvrzovací klávesy posuneme na jinou položku menu. K dovršení všeho jsou malé klávesy pro editaci a také C. To je navíc opět v těsném sousedství červené klávesy, ta totiž nejenže ukončí hovor, ale také vypne Java aplikaci. Právě tohle nás při recenzování dovádělo občas k naprostému šílenství.
 |
|
Téměř totéž co o vnitřní klávesnici lze říct i o vnějším displeji. Ten je ukryt do zrcadlového rámečku, díky němuž telefon vypadá o kus lépe. Jenže podobně jako u N93i nebo třeba LG Shine i v tomto případě zrcadlový povrch velmi negativně ovlivňuje čitelnost. Stačí jen trochu silnější slunce a na displeji neuvidíte vůbec nic. Přitom displej samotný je poměrně jasný a kontrastní, pracuje v rozlišení 128 x 160 bodů a zvládne 262 tisíc barev.
Naopak vysoké hodnocení si zaslouží vnitřní displej, ten pracuje ve standardním symbianovém rozlišení 240 x 320 bodů a zobrazí 16,2 milionu barev. Pokud si prohlížíme fotky na vnitřním displeji, vypadají opravdu dobře. Přitom oceníme příjemný detail – při prohlížení se displej automaticky přepne na šířku, a plně se tak využije možností displeje. Ten je totiž vzhledem k rozměrům telefonu poměrně velký.
Zadní kryt přístroje se sundavá jen hrubou silou, z počátku nám to dělalo trochu problém. Ale pokud nevyměňujete SIM karty tak často jako my, asi vám to vadit nebude. Pravda je, že díky tomu drží kryt pevně na svém místě i bez přídavných tlačítek pro aretaci. Pod krytem se ukrývá Li-Ion baterie BL-4B s kapacitou 700 mAh.
Ta by měla udržet přístroj při životě po 120 minut hovoru nebo přes 200 hodin v režimu stand-by. Podobně jako u ostatních symbianových Nokií, i v tomto případě se vyplatí vypnout si podporu 3G, pokud ho nepotřebujete pro datové přenosy nebo video volání. Životnost baterie to totiž výrazně prodlouží. Výrobce udává v GSM síti výdrž 165 minut, tedy skoro o třetinu více.
 |
|
Pravda je, že při reálném používání vydržela Nokia N76 z testovaných modelů N Series asi nejdéle. Při rozumném zatížení zvládla asi 3 dny, což není úplně špatný výsledek. Překvapivě přehrávání muziky přístroj nevysává tolik, jak by se možná dalo čekat. Hodně záleží na tom, jak často bude svítit vnitřní displej. Ten se zejména v kombinaci s připojením k datům umí postarat o naprosté vybití přístroje během jediného dne.
Přestože k propojení s počítačem používá Nokia N76 USB port, při nabíjení jsme stále odkázáni na klasický nokiácký mini jack. Je sice pravda, že shodné nabíječky jsou jedním z velkých plusů téhle značky, přesto už by si designéři Nokie mohli uvědomit, že proud teče i do USB portu, takže při připojení k počítači by se mohl telefon i nabíjet.
Pro uživatele ostatních symbianových Nokií není asi v této kategorii nic nového. Kontakty sdílí paměť s ostatními aplikacemi. Výhoda je, že zprávy lze ukládat nejen do vnitřní paměti telefonu, ale také na paměťovou kartu. To usnadní nejen přechod mezi jednotlivými telefony na této platformě, ale vzhledem k poměrně neúspornému nakládání Symbianu se zprávami v paměti i výrazně ušetří uživatelskou paměť.
 |
|
Nad vnitřním displejem najdeme malou kameru, což nám prozradí podporu videotelefonie. U nás si ji užijí sice jenom zákazníci O2, ale pochybujeme, že to ty ostatní bude příliš mrzet. Jak už jsme si u symbianových telefonů zvykli, kontakty nabízejí opravdu dostatečný komfort pro zaznamenání prakticky všech detailů, které můžeme potřebovat – pochopitelně nechybí několik telefonních čísel, adresy, e-maily nebo poznámky.
Přestože je N76 především stylovým telefonem, manažerské funkce jí díky Symbianu nechybí. Kalendář ničím nepřekvapí, ale samozřejmě ani nezklame. Poskytuje komfort podobný Outlooku a díky Nokia PC Suite je synchronizace dat mezi telefonem a Outlookem skutečně bezproblémová. Pokud chcete použít vzdálenou synchronizaci se serverem, může N76 nabídnout podporu SyncML.
Jak už jsme se zmínili dříve, pro propojení s počítačem slouží standardně dodávaný USB kabel, jehož konektor je umístěn na horní straně přístroje – pokud ho připojíte, nepůjde telefon otevřít, naštěstí typ připojení lze zvolit i při zavřeném telefonu pomocí tlačítek pod vnějším displejem. Další možností je samozřejmě použití Bluetooth. Pro připojení k internetu může Nokia N76 nabídnout podporu GPRS, EDGE a také 3G. Je možná trochu škoda, že chybí HSDPA. U zábavného telefonu se to dá ale tolerovat.
Kromě klasického webového prohlížeče shodného s Nokií N95 najdeme přímo v základním menu i Yahoo oneSearch, vyhledávač, který je optimalizován pro displeje mobilů a umí vyhledávat místo podle vaší aktuální polohy. Přesněji řečeno, podle země operátora, do jehož sítě jste přihlášeni.
Velkým plusem Feature Pack 1 je konečně normální budík. Na rozdíl od jednorázového u předchozích verzí S60 si už konečně můžeme nastavit opakované buzení nebo buzení jen ve vybrané dny. Trochu zvláštní, že na něco, co je u většiny lowendových telefonů dávno samozřejmostí, jsme museli u manažerských modelů čekat tak dlouho.
Většinu zábavních funkcí už jsme na N76 prozradili v předchozím textu. Nutno dodat, že hudební přehrávač nabízí komfort srovnatelný s většinou MP3 přehrávačů. Díky podpoře ID3 tagů si nemusíme příliš lámat hlavu s tím, jak nakopírujeme skladby na paměťovou kartu. Podobně jako ostatní telefony s Micro SD, i u N76 musíme vystačit s 2GB kartami, přestože na trhu jsou už dostupné karty s dvojnásobnou kapacitou.
 |
|
Když už Nokie zapomněla na Stereo Bluetooth, je dobré, že vedle USB konektoru najdeme standardní 3,5mm stereo jack. Nejsme tak odkázáni na dodávaná (a spíše průměrná) sluchátka, ale můžeme si připojit libovolná vlastní. Problém je ale stejný jako u USB – jakmile zapojíme sluchátka do jacku, telefon nejde otevřít. Jsme tak opět odkázáni na tlačítka pod vnějším displejem. Plusem ale je, že některé funkce (a to včetně hudebních) jsou k dispozici i bez vložené SIM karty.
To může usnadnit použití v letadle, kde některé letušky o módu letadlo nikdy neslyšely. Přitom kromě hudebních formátů MP3, WAV, MIDI, AAC, eAAC, eAAC+, M4A a WMA si Nokia N76 díky RealPlayeru poradí i s řadou videoformátů, včetně populárního MP4. Místo notebooku si tak lze film v letadle pustit i na displeji telefonu. Notebook je totiž především pro větší postavy trochu obtížné nacpat před sebe v ekonomické třídě. Telefon se naopak vejde bez problémů.
Na zadní straně telefonu se nachází objektiv 2Mpx fotoaparátu. U zábavného telefonu bychom očekávali propracovaný foťák, skutečnost bohužel za očekáváními zaostává. Kdyby byl vnější displej čitelnější na slunci, zasloužilo by si pochvalu jeho použití jako hledáčku při focení. Telefon se tak drží opravdu dobře, i když občas si musíte hlídat prst, který má občas tendenci do displeje vlézt. Jenže na přímém slunci fotíte spíše po paměti, protože obraz z displeje prakticky zmizí.
I to by se dalo přístroji odpustit, ne už tak absence automatického ostření, které by mělo být u telefonu této kategorie naprostou samozřejmostí. Zejména absence autofokusu pak způsobuje spíše podprůměrnou kvalitu fotek, které N76 produkuje. Tenhle telefon by si jistě zasloužil více.
Nokia N76 v nás zanechala poměrně příznivý dojem. Zejména vzhledem a komfortním ovládáním hudebního přehrávače si nás během testování skutečně získala. Je opravdu škoda, že se designérům příliš nepovedla klávesnice. I kdybychom připustili, že tenhle telefon je určen především éterickým dívkám s útlými prstíky, téměř nerozeznatelné přechody mezi jednotlivými klávesami asi budou dělat problémy i jim.
Přesto se dá po nějaké době používání na klávesnici zvyknout, a pokud chcete dobře vybavený telefon s kompletní sadou manažerských funkcí, který navíc ještě docela dobře vypadá, o N76 zauvažujte. Tahle stylovka vás v tomto směru plně uspokojí. Pokud vám tedy nepřipraví srdeční záchvat její hodně vysoká cena.
Proč koupit? |
|
Proč nekoupit? |
|
Kdy? |
| Na trhu |
Za kolik? |
| 14 990 Kč |
