Mobilní telefony již dávno neslouží jen k volání či psaní textovek. Internetové připojení, podpora hudebních a videosouborů či nespočet aplikací i her z nich dělají multimediální záležitost. A tím i nedílného společníka většiny z nás. Sáhnout po mobilu je mnohdy rychlejší než hledat dálkový ovladač k televizi nebo čekat na start počítače.
Nokia uskutečnila v roce 2010 studii, v níž zjistila, že průměrný uživatel soustředí pohled na svůj mobil až 150krát za den. Pokud průměrný člověk naspí denně 8 hodin, podívá se ve zbývajících 16 hodinách na displej svého telefonu v průměru každých 6,5 minuty.
Ke stejnému zjištění jako dříve Nokia došla loni i americká pobočka T-Mobilu, která provedla srovnatelný průzkum na tamním trhu. Výhradně na uživatele smartphonů se pak soustředila obdobná britská studie. Britům sklouzne pohled na telefon v průměru 200krát denně.
Analytik Tomi Ahonen, bývalý manažer Nokie, se na svém blogu Communities Dominate Brands rozhodl prokázat, že Nokií publikovaný výsledek není nereálný. Vycházel přitom nejen z dostupných statistik, ale také z vlastních zkušeností a z diskusí s odborníky.
Nejčastějším důvodem jsou stále SMS a hovory
Prokazatelně největší podíl na výsledném čísle mají stále textové zprávy a hovory. Není to nic překvapivého, přeci jen k těmto účelům mobilní telefony slouží. Z těchto důvodů tak lidé soustředí pohled na mobil celkem 45krát za den (textovky 23krát, hovory 22krát).
Ze statistik však vyplývá, že průměrný uživatel odešle denně šest SMS a stejný počet za den obdrží. Dostáváme se tedy na číslo dvanáct. Zbývající případy podle Ahonena připadají především na minimálně jednu rozepsanou zprávu denně, kterou pak jen uložíme. Často se také vracíme k již dříve přečteným zprávám a podíl na upoutání naší pozornosti mají i reklamní zprávy. Často také telefon sledujeme jen kvůli kontrole, zda jsme nepřeslechli důležitou SMS.
Podobné je to i s hovory, kdy podle statistik denně uživatel uskuteční i přijme po třech hovorech. Zbývajících šestnáct případů pak připadá nejen na neúspěšně uskutečněné, zmeškané či záměrně odmítnuté hovory, ale také na kontrolu jejich ukončení. Až pětkrát denně pak podle Ahonena kontrolujeme telefon kvůli očekávanému hovoru.
Dalším nejčastějším důvodem je kontrola času (celkem 18krát denně). Děje se tak například ráno, abychom včas odešli do práce, ale také během dne při schůzkách, v práci či ve škole. Hodiny na mobilu kontrolujeme o to častěji, čím blíže je čas odchodu zpět domů.
Ahonen také zmiňuje, že ověření času je často podvědomým činem. Například při dotazu na aktuální čas jsme nuceni se na mobil podívat, přestože jsme si čas zjišťovali před chvílí.
Budík či fotoaparát strhnou naši pozornost k mobilu průměrně až osmkrát za den. Že to není v případě budíku možné? Omyl. Zapnutí, kontrola jeho nastavení, funkce vícenásobného buzení či opakované odkládání budíku tento počet bez problému naplní. Ahonen poukazuje i na využití budíku k upomínkám, které je opět nutné nastavit a pak vypnout.
Podobné je to s fotoaparátem, přestože spotřebitelské průzkumy prokázaly, že průměrný majitel mobilního telefonu pořídí pouze jeden snímek za den. Analytik však poukazuje na to, že fotoaparát je opět nutné spustit, zaostřit a pořídit snímek. Mezi jednotlivými kroky totiž náš pohled upoutá i okolní dění.
Následuje i kontrola fotografie, kdy často dojde k jejímu odstranění a poté k pořízení nového snímku. Po kontrole nové fotky se k ní uživatel podle statistik ještě během dne minimálně jednou vrátí. Na displej telefonu se tak ve spojení s pořízením jednoho snímku podíváme až osmkrát.
Jelikož se studie týkala všech uživatelů mobilních telefonů, a nesoustředila se tedy jako britská studie pouze na uživatele smartphonů, tak nepřekvapí relativně nízký počet případů, kdy se na displej telefonu podíváme kvůli sociálním sítím. Průměrný uživatel z tohoto důvodu soustředí svůj pohled na mobil pětkrát za den.
Ahonen ve svém rozboru upřesňuje, že byli zohledněni běžní uživatelé, tedy ne jen mládež, která je na sociálních médiích téměř závislá. Jediným omezením pro mladé mobilní uživatele je často jen datový objem jejich tarifu.
| Průměrný počet případů za den | |
|---|---|
| Textové zprávy | 23 |
| Hlasové hovory | 22 |
| Hodiny | 18 |
| Hudební přehrávač | 13 |
| Hry | 12 |
| Sociální média | 9 |
| Budík | 8 |
| Fotoaparát | 8 |
| Zprávy (novinky) | 6 |
| Video | 6 |
| Kalendář | 5 |
| Webový prohlížeč | 3 |
| Vyhledávání na internetu | 3 |
| Nabíjení baterie | 3 |
| Hlasová schránka | 1 |
Smartphony průměr výrazně zvýší
Tomi Ahonen se svým vlastním rozborem dostal ke 140 důvodům, kdy během dne sklouzne pohled uživatelů na displeje jejich mobilů. Sám přitom poukázal, že je zde i řada dalších případů, kdy se lidé podívají na displej telefonu. Nokií zjištěných průměrných 150 případů denně je tak podle jejího bývalého manažera naprosto reálných.
Zmínil například aktivování wi-fi připojení, kontrolu stavu baterie, přenosy souborů přes Bluetooth, ale také stahování map, mobilní platby nebo také přepínání mezi SIM kartami u dvousimkových telefonů.
Jakkoli se tak v počátku jevilo 150 případů denně jako nereálných, bude toto číslo v následujících letech vlivem rostoucí oblíbenosti smartphonů zřejmě ještě výrazně růst. Brzy tak může být málo i průměrných 200 případů z britské studie mezi uživateli chytrých telefonů.
