Zákon o elektronických komunikacích totiž podle ČTÚ při posuzování některých účastnických sporů, což je jedna z jeho stěžejních kompetencí, nenabízí vždy jednoznačné řešení.
„V takových případech ČTÚ postupuje v rámci zásad poctivého obchodního styku vyplývajících ze soukromoprávních předpisů, především z občanského zákoníku, a zohledňuje kontext celé situace, jakož i obecné právní zásady,“ informuje úřad v prosincové monitorovací zprávě.
Jedním z příkladů, kdy toto platí, je fakturace paušálních služeb ve chvíli, kdy zákazník mění poskytovatele služeb během zúčtovacího období, tedy dojde k přenosu čísla mezi operátory před jeho koncem. Zákon o elektronických komunikacích totiž výslovně nestanovuje postup, jakým má opouštěný operátor v takovém případě fakturovat služby. Tedy má-li účtovat celé zúčtovací období, nebo jen jeho poměrnou část k datu přenosu čísla.
„ČTÚ tuto otázku v rámci své rozhodovací praxe konstantně posuzuje z hlediska zásad poctivého obchodního styku vyplývajících ze soukromoprávních předpisů, především z občanského zákoníku, jenž zakazuje ujednání odporující dobrým mravům a zároveň ukládá každému povinnost jednat v právním styku poctivě,“ vysvětlil úřad.
Případy, kdy by opouštěný operátor požadoval úhradu celého zúčtovacího období, přestože by zákazník kvůli přenosu čísla k jinému poskytovateli jeho služeb využíval jen po jeho část, tak podle ČTÚ nelze považovat za postup zohledňující zájmy zákazníka. A to hlavně z důvodu, že v daném období je zákazník již povinen hradit služby přejímajícího operátora. Taková smluvní ujednání považuje úřad za neplatná.
