S časovým odstupem je možné jasněji zhodnotit, jak se pandemie covidu-19 podepsala na evropském trhu práce. Pandemie stála za poklesem poptávky po pracovnících v online inzerci práce v roce 2020. Z dnešního pohledu se však tento propad jeví jako zanedbatelný. Od začátku pandemie totiž online inzerce práce dramatickým způsobem narostla. Zatímco v roce 2019 Cedefop registroval přibližně 10 milionů online pracovních nabídek, za prvních devět měsíců roku 2022 jich bylo už 25 milionů. Rovněž struktura online nabídek práce se příliš neliší od toho, jak vypadala před pandemií.
Celý magazín |
Nárůst online inzerce práce však nutně neznamená vzestup zaměstnanosti. Proto odvětví, která zažila podobný nárůst online inzerce práce, mohou procházet odlišným vývojem v oblasti zaměstnanosti. Od propadu během pandemie si nejlépe vedla oblast služeb, a to jak v nárůstu online inzerce, tak i v zaměstnanosti. Je to způsobeno mimo jiné tím, že služby jsou oproti jiným oblastem vhodnější pro práci z domova. „Překvapením je, že nárůst online inzerce i zaměstnanosti byl poměrně malý v oblasti bankovnictví a pojišťovnictví, dokonce menší než například ve stavebnictví. Málokdo také čekal, že odvětví ubytování a stravování se nejen zotaví, ale dokonce překoná v zaměstnanosti a počtu pracovních míst covidovou dobu a dostane se na úroveň, na níž bylo před ní. Ubytování a stravování bylo krizí zasaženo velmi tvrdě a k obnově došlo částečně v roce 2021, ale zejména v roce 2022,“ uvádí odborník Cedefop Jiří Braňka.
V roce 2022 docházelo k mírnému, avšak nijak zásadnímu poklesu online inzerce práce. Její míra se v zásadě příliš neliší od úrovně z roku 2021. Ačkoliv jsou počty pracovních nabídek stále vysoké, válka na Ukrajině se výrazně podepsala zejména na energeticky náročných odvětvích. Jedná se například o průmysl či těžbu a dobývání. Největší pokles růstu pracovních nabídek však zažily pracovní agentury a oblast zprostředkování práce (o 46,1 %), kde se často odehrává nábor pracovníků do zpracovatelského průmyslu na krátkodobé úvazky. Tato oblast bývá prvním indikátorem změn na trhu práce.
Výrazným faktorem období pandemie covidu-19 je rostoucí poptávka po ICT specialistech a digitálních dovednostech.
Online inzerce poptávající ICT specialisty narostla jen za prvních devět měsíců roku 2022 oproti době před pandemií o více než dvojnásobek, tedy na téměř tři miliony nabídek. V kterých profesích poptávka nejvíce rostla? Nejvíce vzrostl zájem o ICT obchodníky (s nárůstem o téměř 200 %), ale i o vývojáře webu. Souvisí to s rostoucí digitalizací ekonomiky a čím dál častějším přesunem firem k online práci. „Nejvíce poptávanou skupinou na trhu práce jsou vývojáři, ať už webu, softwaru a aplikací, nebo elektroniky. Naopak středně kvalifikované technické profese v ICT jsou poněkud na ústupu. Poptávka po nich sice narostla, ale méně. Profese vyžadující vyšší úroveň dovedností a vyšší kvalifikace byly jednoznačně poptávány více,“ doplňuje Jiří Braňka.
Nejvíce ICT specialistů obvykle pracuje v odvětví informačních a komunikačních technologií. Právě tam došlo od roku 2019 k největšímu nárůstu: z 28 % v roce 2019 na 38 % v roce 2022. Zajímavostí také je, že v roce 2019 vycházelo 20 % pracovních nabídek pro ICT specialisty z oblasti průmyslu, zatímco v roce 2022 už je to pouze 9 %. Není to tím, že by v průmyslu ICT místa ubývala, ale spíše výrazným nárůstem poptávky v ostatních odvětvích, jako například ve vzdělávání, finančních službách nebo v obchodě. V souvislosti s rychle rostoucí poptávkou po ICT specialistech napříč ekonomikou se ukazuje jako trend outsourcování – firmy preferují nezakládat interní ICT pozice, nýbrž spoléhají na externí zajištění od specializované firmy.
Pandemie také akcentovala roli digitálních technologií u ostatních pracovníků. Ve srovnání s dobou před pandemií firmy využívají o 46 % více nástroje pro online komunikaci, o 39 % více digitální technologie pro alespoň některé pracovní činnosti a o 36 % více online vzdělávání související s prací.
Úroveň digitalizace pracovních míst sice roste, ale celkově je stále nízká. Pouze 13 % pracovníků dokáže vyvíjet a spravovat IT systémy, hardware či software a jen 7 % pracovníků umí programovat. Naopak nejvíce lidí (72 %) využívá k práci internet pro prohlížení webových stránek, posílání e-mailů nebo používání sociálních sítí. 65 % pracovníků píše nebo edituje text a 57 % používá tabulky. Téměř polovina pracovníků (48 %) pak používá nějaký specializovaný software vyžadovaný v daném odvětví nebo povolání.
