Garáž, obyčejná dílna v suterénu rodinného domku či pár pronajatých kanceláří. Před více než třemi desítkami let obdobně byznys rozjížděly stovky podnikatelů nejen v metropoli. Jen menší část z nich prorazila na prudce se měnícím trhu, přizpůsobovala se i vkusu a požadavkům klientů a zdárně prosperuje také v současnosti.
„Největší nárůst počtu ekonomických subjektů jsme zaznamenali v první polovině devadesátých let 20. století, kdy v národním hospodářství České republiky začaly vznikat zcela nové podnikatelské struktury. A to jednak transformací velkých podniků státního sektoru, jednak vytvořením podmínek pro podnikání jednotlivých osob nebo malých skupin,“ shrnula obsáhlá Struktura ekonomické základny hl. m. Prahy, kterou vypracovali odborníci z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR).
Prudké tempo pokračovalo také na počátku 21. století. Mezi roky 2000 a 2005 se zvýšil počet registrovaných subjektů jen v Praze o 50 tisíc a v následujícím období do roku 2010 dokonce o více než 80 tisíc. Změna a postupná stagnace nastaly po roce 2012, a to zejména v kategorii živnostníků, počet v rubrice právnických osob dál rostl.
Sen o bydlení
Roky čekání a pomalé posuny v pořadníku na bydlení v obecní režii nebo placení nezbytných podílů a odpracované výrazné porce brigádních hodin ve stavebních družstvech po roce 1989 zvyšovaly touhu Čechů po novém a lepším bydlení. Nejlépe ve svém. Už tehdy se na realitním trhu objevilo několik společností, které zde úspěšně prosperují dodnes.
Celý magazín |
Městský soud v Praze v roce 1992 například zanesl do obchodního rejstříku společnost Ekospol. „Firmu jsem zakládal s tím, že jsem chtěl využít znalostí a zkušeností z Německa. Zde jsem měl možnost zblízka sledovat, jak tento vyspělý realitní trh funguje. Právě tohle know-how bylo největším bohatstvím nově vzniklé společnosti,“ uvedl Evžen Korec, generální ředitel a zakladatel Ekospolu. Společnost se věnovala hlavně výstavbě vodovodů, kanalizací či plynofikačních sítí pro metropoli a Středočeský kraji. Od roku 1996 rozjel realitní byznys s pozemky v Šestajovicích či Ďáblicích, o třiroky později účetnictví zmíněné společnosti vykázalo v kolonce kumulovaných výnosů první miliardu. V 90. letech na trh vstoupily další dnešní velcí hráči ve sféře developmentu, jako Sekyra group a další.
Líheň profesionálů
Kdo chtěl stavět a pohodlně bydlet, musel myslet také na nezbytné technické vybavení budov. Sehnat před listopadem 1989 třeba vodovodní baterie či vybavení k rozvodu elektřiny a zajistit nezbytné odborníky k jejich instalaci, to musel zpravidla zapojit konexe a nešetřit. Branže zvaná technické zařízení budov (TZB) také postupně vychovala řadu „dinosaurů“, kteří dodnes na trhu úspěšně hrají důležitou roli. Jejich velkou přehlídkou se stal od roku 1994 například veletrh Aquatherm, jenž se v Praze postupně během 25. uskutečněných ročníků přesunul z nyní rekonstruovaného komplexu bubenečského Výstaviště do areálu PVA v Letňanech.
K vidění zde třeba býval stánek rodinného velkoobchodu Ptáček, založeného poměrně nenápadně v roce 1992. Dnes společnost se sídlem v brněnských Modřicích po rozsáhlé expanzi pokrývá sítí poboček v oboru topení, plyn, voda, vybavení koupelen, inženýrských sítí, krbů a kamen všechny regiony Česka a Slovenska.
Kdo nemá za sebou desítky let zkušeností, na stole adresář plný užitečný kontaktů a stabilní kapitál na účtu, musí se do světa byznysu probojovat odhodláním, zápalem a často i vírou v úspěch. Těmito vlastnostmi jsou charakterističtí zakladatelé start-upů, tedy nových podnikatelských subjektů, které jsou inovativní a mají velký ekonomický potenciál.
Že se jedná především o doménu „mladých dravců“ svědčí například i průměrný věk start-upistů, kteří v loňském roce získali investici na rozjetí svého byznysu, který byl 37 let. Zároveň zde nacházejí uplatnění především muži, jelikož pouhých osm procent z toho byly ženy. Celkem takto české start-upy získaly loni na svůj rozvoj investice ve výši 11,4 miliardy korun.
Pro každého zakladatele start-upu jsou přirozeně nejnáročnější samotné začátky. „Jak jednou řekl Sean Parker, zakladatel Napsteru a první prezident společnosti Facebook’ „být podnikatelem je jako dostávat ránu pěstí do obličeje znovu a znovu. Nakonec začnete mít rád chuť vlastní krve.“ A je to přesně tak. Jako nový start-up čelíte překážkám každý den – nejistotě, zda to, co děláte, dává smysl a někdo za to bude chtít zaplatit, skepsi vašeho okolí, ale i vlastním pochybnostem, nutnosti opustit komfortní zónu a rychle se naučit nové věci,“ říká Jan Čurn, spoluzakladatel a CEO start-upu Apify.
Ten se zabývá stahováním a posuzováním dat z webových stránek. Kromě komerčního sektoru využívá řešení od Apify i ten neziskový, a to například při boji s pašeráky dětí, kdy systém shromažďuje data z eskortních stránek a informace o případných podezřelých inzerátech zasílá vyšetřovatelům.
Těžké čekání na zisky
Tvrdé začátky popisuje také Michal Kočí, spoluzakladatel a CEO start-upu Trime, který vyvinul multivitamin přesně na míru českému organismu. Úspěchu totiž podle jeho slov předcházela dlouhá doba vývoje s nulovými příjmy a výraznými náklady.
„Vypuštění prvního produktu na trh pro nás proto bylo velkou úlevou a každý další zcela zásadní pro rozvoj našeho byznysu. Prošlapání této cesty nám pomohlo k tomu, abychom dnes nové a složitější produkty vypouštěli výrazně rychleji,“ popisuje Kočí.
To zakladatelé start-upu Iterait, a zároveň spolužáci z vysoké školy, se potýkali s jinými problémy, než je financování. Společnost například díky svojí unikátní kameře pro město provozuje auta monitorující parkování v modrých zónách.
Podle svého šéfa Adama Blažka byl v začátcích hlavní překážkou nedostatek zkušeností v obchodní stránce věci, jako byznysová strategie nebo marketing, s čímž se částečně firma potýká dodnes.
„Zvenku to často působí, že být zakladatelem úspěšného start-upu je radost, nic vás netrápí a jste za vodou. Realita je ale taková, že boj, který na startu začne, nikdy nekončí. Jen se mění druh problémů, které řešíte,“ uzavírá Čurn.
