Podle Eurostatu se hodnota nemovitostí v Polsku za posledních deset let zdvojnásobila. Údaje centrální banky ukazují, že inflace cen nemovitostí opět zrychluje. Průměrná cena bytu o rozloze 70 m2 ve Varšavě se vyšplhala na více než 1,1 milionu zlotých, v přepočtu téměř 6,4 milionu korun z 671 tisíc zlotých před pěti lety. Zájemce o nákup nemovitosti, který si na ni chce půjčit, pak musí počítat také s vysokou cenou peněz. Průměrná úroková sazba u nových hypoték v zemi překračuje sedm procent.
Dostupnost bydlení je v Polsku, kde se vlastnictví domu stalo v postsovětské éře symbolem statusu a způsobem, jak vybudovat bohatství, dlouhodobým problémem. Vláda proto přišla s poměrně svérázným řešením – s dotovanými hypotékami. Plán je výsledkem politického boje během loňské volební kampaně. Poté, co tehdy vládnoucí strana Právo a spravedlnost nabídla půjčky s úrokem zastropovaným na dvou procentech, oznámila Občanská platforma Donalda Tuska, že půjde ještě dál a nabídne dokonce zcela bezúročné hypotéky.
Poté, co Tusk a jeho spojenci volby skutečně vyhráli, prosadili tuto myšlenku na začátku letošního roku. Na rozdíl od předchozího stimulu nemá nový program žádné omezení ohledně kupní ceny nemovitosti, ale stanovuje hranici dostupnosti na základě příjmu. Program má být spuštěn na podzim, čeká se ještě na schválení vládou a parlamentem.
Podle ministra, který za tímto nápadem stojí, byla ale reakce veřejnosti intenzivní a na tamní ministerstvo bydlení kvůli návrhu cílily výhružné a urážlivé telefonáty. O polském plánu informovala agentura Bloomberg.
Pomáháte developerům, ne lidem
Ve Varšavě většina nedávných protestů vytýkala politikům, že pomáhají bankám, developerům a vlastníkům nemovitostí. Volala po iniciativách v oblasti sociálního bydlení a větší regulaci trhu s nájemními byty. Někteří chtěli zkrátka jen méně státních zásahů.
„To, že se vláda opět vměšuje do trhu s bydlením, nepomáhá,“ řekl agentuře Bloomberg třicetiletý Piotr, který se protestu zúčastnil se svou manželkou. „Chceme si vzít půjčku a koupit si vlastní byt, takže bychom teoreticky měli být vděční, ale ceny na trhu opět prudce rostou.“
Obavy Poláků, že by dotované hypotéky vedly k nárůstu cen, nejsou ani zdaleka přehnané. Když byl v roce 2023 zastropován dvouprocentní úrok, kupující se hrnuli, aby se levný úvěr dostali. Poptávka po hypotékách rekordně vzrostla a vyčleněné státní prostředky byly během několika měsíců vyčerpány, Ceny kvůli tomu vzrostly nejvíce ze všech evropských zemí.
„Není pochyb o tom, že nový plán může vytvořit dodatečnou poptávku na trhu s bydlením,“ uvedl Kazimierz Kirejczyk, hlavní poradce realitní poradenské společnosti JLL ve Varšavě. Investoři, kteří mají potřebné peníze v hotovosti, mohou podle něj urychlit své nákupy, aby předběhli případný nával. „Zároveň se obávají, že absence cenových limitů pro čerpání podpory představuje riziko pro soutěž o nemovitosti ve všech cenových segmentech,“ dodává.
Česká národní banka znovu snížila úroky. Hypoteční úvěry přesto nezlevňují |
Tentokrát vláda plánuje stanovit alespoň čtvrtletní kvóty na poskytnuté hypotéky, aby se pokusila zabránit jejich prudkému nárůstu. Dopad regulace se však již stihl projevit.
Několik dní po zveřejnění návrhu totiž prudce vzrostly nabídkové ceny bytů na realitních webech, informovala místní média. Developeři, jako je Atal SA, nabízeli zákazníkům rezervace před dotovanými úvěry, přičemž podle výzkumné společnosti OtoDom Analytics počet těchto předprodejních dohod vzrostl. Z toho těžili i stavitelé domů. Polský realitní index WIG letos vyskočil již o 24 procent.
Část těchto zisků by se však mohla zvrátit, pokud vláda zareaguje na volání mladých Poláků a změní kurz. Podle Kirejczyka bude osud programu politickým rozhodnutím, zejména proto, že se strany vládnoucí koalice rozcházejí v názorech na řešení bytové problematiky, což vytváří nejistotu na trhu. Navíc ministr, který měl projekt na starosti, odešel, aby se stal kandidátem do červnových voleb do Evropského parlamentu. Místopředseda vlády Krzysztof Gawkowski koncem minulého týdne uvedl, že názor vlády na tento program se „vyvíjí“.
„Politici vyzvali stavitele a kupující domů k jakési ruletě ve městech, kde je stále omezená nabídka. Musí se rozhodnout, zda urychlit výstavbu a nákupy v návaznosti na další zvýšení cen, nebo počkat, zda bude plán zrušen nebo výrazně omezen, což by mělo trh ochladit,“ řekl dále Kirejczyk.
Nápad zaznívá i v Česku
Špatně dostupné bydlení trápí i Česko. Ve srovnání s Evropou skončilo na předposledním místě v dostupnosti vlastního bydlení. Hned po Slovensku je v poměru ke mzdám bydlení nejdražší. Na byt o rozloze 70 m2 potřebují Češi ekvivalent 13,3 průměrných hrubých ročních platů. Česká republika se tak dlouhodobě řadí mezi evropské země s nejméně dostupným vlastním bydlením, ukázal průzkum poradenské společnosti Deloitte.
Z mezinárodních srovnání vychází, že dostupné v Česku není ani nájemní bydlení. Mladí Češi od 25 do 35 let zaplatí za nájemné ze své mzdy více než ve většině vybraných států západní Evropy. Za nájemné bytu o velikosti 60 metrů čtverečních vynaloží necelých 40 procent z mediánu hrubé mzdy. To je procentuálně o polovinu více, než mladí lidé zaplatí v Německu, Rakousku nebo Francii.
Na jaře tak nápad na dotované hypotéky opět ožil. Po tom, aby stát úvěry podporoval, začaly volat bankovní domy. Nápad obhajují právě snahou o zvýšení dostupnosti bydlení. Myšlenka zazněla na summitu stavebního rozvoje letos v březnu. „Dotace by byly určené pro cílovou skupinu mladých lidí, kteří by jinak na hypotéku nedosáhli,“ řekl během summitu Marek Blaha, který má v České spořitelně na starosti právě projekty dostupných bytů.
Chtěli byste, aby český stát dotoval hypotéky?
Na ministerstvu financí ale nápad oporu nemá. Rovněž tuzemští experti jsou proti. Stejně jako demonstrující Poláci, i oni se obávají, že by vládní zásah do trhu s bydlením ceny vyhnal ještě výš.
Podle Hypoindexu se průměrná úroková sazba u hypoték v květnu dostala na 5,52 procenta. Její pokles v následujících měsících přitom nebude tak rychlý, jak se ještě nedávno čekalo. Zpomalí jej totiž inflace, která v dubnu zrychlila na 2,9 procenta. Trh přitom čekal zrychlení ne vyšší než na 2,5 procenta meziročně.
ČNB tak bude se snižováním své klíčové sazby, která cenu hypoték ovlivňuje, s největší pravděpodobností velice opatrná. Jít s cenou úvěrů výrazně níž bankám nedovoluje ani cena peněz na mezibankovním trhu, která v poslední době roste.
