Z domova v Petrovicích, novoměstské místní části, to mají Josef a Alena Marečkovi do Vysočina Areny vzdušnou čarou necelé čtyři kilometry. Je zřejmé, kdo je na zdejších tratích jako doma. Jejich syn Jonáš, juniorský mistr světa z roku 2022, patří mezi české biatlonisty, kteří by se měli v únoru objevit na světovém šampionátu.
Celý magazín |
Na tribuně mu bude fandit početný hlouček příbuzných, i když samotní rodiče mezi biatlonové fanatiky nepatří. „Naši příbuzní jsou v tomhle pečlivější než my,“ glosují Marečkovi. „Loni si nechali na Světový pohár v Novém Městě udělat prapor s Jonášovou fotografií a nápisem mistr světa, tehdy nás hodně překvapili,“ vzpomínají.
Sami doma při všech velkých biatlonových závodech (a také o státních svátcích) vyvěšují z okna českou vlajku.
Největší fanynkou z rodiny je však nejspíš Jonášova babička. „Moje maminka bydlí v Březinkách u Jevíčka. Když začal Jonáš jezdit Světový pohár, má připravený kalendář závodů a na ráhno před dům vyvěšuje vlajku s jeho fotkou. A občas také rozdává podepsané kartičky. Maminka biatlonem žije asi víc než my,“ má jasno paní Alena.
Výkony svého syna, který bude mít v době konání šampionátu 23. narozeniny, ale samozřejmě sleduje. „Žasnu, že závodí s nejlepšími. K ničemu se neupínám. Jezdí stabilně, nemá výkyvy, nezáří ani nepropadá,“ hodnotí. „Manželka je shovívavější. Já na to koukám víc jako sportovec a fandím, aby to vyšlo. Letos se zlepšil v běhu, ale občas ho nepodrží střelba,“ přidává se táta Josef, který je nadšeným amatérským cyklistou.
Naděje: Juniorský mistr světa z roku 2022 Jonáš Mareček pochází z Nového Města. Postupně si buduje pozici i ve světovém poháru, v němž letos získal zatím 28 bodů. | foto: Jiří Bárta
Podle obou rodičů jde Jonáš správnou cestou. Už loni oceňovali, že po přechodu z juniorů mezi muže dělá postupné krůčky. Nejlepším Jonášovým individuálním výsledkem je zatím 28. místo ve vytrvalostním závodu ve švédském Östersundu. Ano, byl to ten památný závod, do něhož Mareček odstartoval s malorážkou Mikuláše Karlíka a musel si ji pak během závodu komplikovaně měnit.
„Viděl jsem to v přímém přenosu a pak ještě několikrát, taky i s hudebním doprovodem z večerníčku Pat a Mat,“ říká s úsměvem táta Josef.
Rodiče ovšem nekoukají jen na výsledky. „Vášeň a radost je základ, aby byl v životě šťastný. Dělá, co ho baví, sport si vybral sám. Je to krásný, ale strašně náročný život. Musí na sebe být hodně přísný,“ líčí Marečkovi.
Jonáš hodně dbá na odpočinek a spánek, podle rodičů se také hlídá v jídle, protože to dělá velké procento výkonu. „Už to po něm okoukal i náš mladší syn Filip, který se nadchl pro silniční kolo,“ zmiňují.
Jonáš začínal v dětství s atletikou, ale pak si při jedné sportovní akci vyzkoušel střelbu ze vzduchovky. „Šlo mu to, pořadatel ho pochválil a to ho strašně motivovalo. Biatlon si vlastně našel sám,“ vypráví táta Josef.
Do oddílu však synka mohl přivést až v době, kdy mu bylo deset let. Tehdy ještě nebyl biatlon tolik v kurzu, boom přišel až později.
