Zámek Moravská Třebová
Na Ladislava Velena ze Žerotína, šlechtice a vůdce moravského stavovského povstání, jsou v Moravské Třebové patřičně hrdí. Jen díky němu a pánům z Boskovic se město na severozápadě Moravy stalo významným kulturním, vzdělanostním a hospodářským centrem, jež podobně jako nedaleká Litomyšl za dob Pernštejnů nemělo obdobu. Odkazem na oba slavné rody je zámek, který patří k nejvýznamnějším renesančním památkám. Vstupní portál z roku 1492 je dokonce nejstarší dochovanou renesanční památkou na sever od Alp. Mezi nejikoničtější symboly této památky patří tři rozsáhlá arkádová křídla v manýristickém stylu. Projektantem celého díla byl nejspíše Giovanni Maria Filippi, jenž na Pražském hradě navrhl Matyášovu bránu.
Celý magazín |
Hřebečské důlní stezky
Moravská Třebová neoplývá jenom bohatou historií a památkami. Na své si přijdou i vyznavači turistiky. Působivou okolní krajinu můžete obdivovat hned ze dvou rozhleden. První z nich je Pastýřka nad městem, odkud se z 27 metrů vysoké rozhledny nabízí pohled nejen na město, ale i Orlické hory, Jeseníky, masiv Králického Sněžníku a Zábřežskou vrchovinu. Druhá rozhledna na Strážném vrchu připomíná svým tvarem těžební věž a nejlépe se k ní dostanete po Hřebečských důlních stezkách. Na naučných stezkách pro pěší a cyklisty se seznámíte nejen se zhruba dvousetletou historií hornictví, o těžených surovinách a zajímavých technologických postupech těžby, ale i o přírodních zajímavostech Hřebečovského hřbetu. Nejvhodnějším místem k prozkoumání 70 kilometrů tras pro pěší a cyklisty je parkoviště na Hřebči, kde k odpočinku slouží vyhlídkový altán s posezením.
Moravskotřebovský akvapark
Kdo by se v teplých letních dnech viděl raději někde u vody, může zavítat do moderního akvaparku. Areál vyhledávají zejména rodiny s dětmi, kterým vyhovuje tepelnými čerpadly ohřívaná voda v rozmezí 22 až 26 stupňů Celsia po celou dobu sezony. Kromě velkého plaveckého bazénu se čtyřmi samostatnými plaveckými dráhami se zejména děti vyřádí ve velkém rekreačním bazénu s vodními atrakcemi, jako je vodní hřib, chrliče a stěnové trysky, sedací lavice s celoplošnou vzduchovou masáží, dnový vzduchovač a houpací bazén. Nesporným lákadlem akvaparku je tobogan o délce 51 metrů a skluzavka o délce 29 metrů.
Mladějovská úzkokolejka
Na sklonku první světové války sloužila unikátní trať o rozchodu 600 mm pro dopravu lupku ze zdejších šamotových závodů. Svému účelu sloužila až do zrušení dolů v roce 1991. Dnes je úzkokolejka o víkendech v obležení zejména rodin s dětmi. Nadšencům trvalo znovuobnovit provoz na téměř jedenáct kilometrů dlouhé úzkorozchodné trati mezi průmyslovým muzeem a Hřebčí 15 let. Muzejní jízdy výletních vlaků s dieselovými lokomotivami a původními parními lokomotivami z roku 1918 a 1929 se konají přes letní prázdniny každou sobotu. Parní vlaky z Mladějova na Novou Ves odjíždí od průmyslového muzea čtyřikrát denně (odjezdy v 9.00, 11.20, 13.50 a 16.10), na první tři vlaky přitom navazuje motorový vlak až do konečné stanice Hřebeč. U bývalého šamotového závodu v Mladějově je otevřeno Průmyslové muzeum s železniční, silniční, zemědělskou a stavební technikou.
Zřícenina kláštera Koruna
Augustiniánský klášter s názvem Corona sanctae Mariae, tedy Koruna Panny Marie, nechal v Třebařově v polovině 13. století nechat vystavět majitel moravskotřebovského panství Boreš z Rýzmburka. V pozdějších dobách se stal klášter proslulým poutním místem, kam putovali poutníci ze širokého okolí, dokonce prý až z Polska. Klášter měl v Třebařově svůj dvůr na severním konci vesnice, který v 16. století připadl třebařovské vrchnosti. Klášter na čas zanikl, pak byl za husitských časů obnoven, ale roku 1552 zanikl úplně. Dnes jsou zbytky bývalého kláštera volně přístupné.
