Špatně začala a neslavně i skončila. Od titulu 2015 hokejový Litvínov čeká na výraznější úspěch a ani minulá extraligová sezona na tom nic nezměnila, po jedenáctém místě v základní části Verva vypadla v předkole play off s pozdějším šampionem Třincem 0:3 na zápasy.
Celý magazín |
„Vyšel na nás trojnásobný mistr extraligy. Mediální odhady, že můžeme Třinec v předkole potrápit, se možná částečně naplnily, ale bohužel jsme neurvali ani jedno utkání,“ želel po vyřazení litvínovský kouč Karel Mlejnek.
Ten během sezony 2022/23 povýšil z asistenta na hlavního trenéra, po špatném vstupu do minulého extraligového ročníku vedení klubu odvolalo bývalého reprezentačního kouče a kapitána zlatých hochů z Nagana Vladimíra Růžičku. Změna přišla po sérii sedmi porážek, která seslala Vervu na dno tabulky. Mlejnkovými asistenty se stali Robert Reichel a David Kočí, Růžičku klub poslal k dorostu, ale i tam později skončil.
Léčba Mlejnkem částečně zabrala, Litvínov se vyšvihl mimo barážové příčky, v jednu chvíli to vypadalo, že by mohl zabojovat i o přímý postup do play off. Nakonec ale urval jen předkolo a přes favorita Třinec dál neprošel. „Od chvíle, kdy jsme tým přebírali, tak jsem cítil, že pro nás je nejdůležitější vyhnout se baráži. To se povedlo. Všechno ostatní jsem v tu dobu považoval za nadplán. Za předkolo play off jsme rádi, ale za klubový úspěch bych to nepovažoval. Očekávání před sezonou byla vyšší,“ přiznal trenér.
I proto před začátkem letošní sezony prošel kádr docela výraznou obměnou, odešli tahouni Estephan či Zdráhal, ovšem přišla dvě opravdu velká esa, bratři Ondřej a David Kašovi. Když dorazil ještě nejlepší střelec světového šampionátu Brit Liam Kirk, fanoušci tradiční hokejové bašty začínali věřit v lepší časy. Nikdo si ale asi nedovedl představit, s jakou vervou Verva do extraligy vtrhne. V prvním kole sice prohrála v Pardubicích, pak se ale rozjela k neuvěřitelné sérii jedenácti výher v řadě, čímž překonala svůj klubový rekord. Devět výher v řadě dosáhlo mužstvo Ivana Hlinky ze sezony 1977/78 a mistrovský tým Martina Ručinského z ročníku 2014/15.
„Je obrovská symbolika v tom, že jsme překonali týmy takových lídrů,“ cenil si Ondřej Kaše, lídr současný.
Litvínov se díky tomu probil do čela tabulky a slyšel chválu ze všech stran, Kašovi se okamžitě usadili na čelních pozicích kanadského bodování a udivovali souhrou, jako by spolu hráli odjakživa. Přitom v dospělém hokeji se potkali poprvé. Návštěvy na Hlinkově stadionu rostly, fanoušci byli v extázi z přímočarého a útočného hokeje, jaký tým předváděl. „Strašně děkuju divákům. Město je hokejem zase poblázněné, jako bývalo dřív,“ užíval si Ondřej Kaše.
V Litvínově se začal srovnávat zlatý tým z roku 2015 s tím současným. „Jsem hrozně pověrčivý, je strašně brzy mluvit o medaili. Ale samozřejmě jim to přeju, ne že ne!“ pověděl jeden z pamětníků jediného litvínovského titulu Jiří Šlégr. V čem vidí sílu týmu? „Základ je, že jsou dobře natrénovaní. A potom je důležitý lídr, to se v podobě Ondry Kašeho stalo. Je cítit, že neřeší, jestli udělá jeden, dva nebo žádný bod, ale jestli hraje tým a jestli boduje tým. Což je od lídra to nejcennější, co může být.“
Jenže po senzačním rozjezdu přišly trable, zranil se kapitán Matúš Súkeĺ a také bratři Kašovi přiznali bolístky, kvůli kterým se museli omluvit z reprezentačních akcí, kam je chtěl pozvat kouč Radim Rulík. Litvínov na přelomu listopadu a prosince postupně uvadal a po sérii proher se pohyboval na konci první šestky. Rozjede se znovu na přelomu roku a dočká se po devíti letech medaile?
