Podle poslední zprávy společnosti IoT Analytics počet připojených zařízení k internetu věcí (IoT) vzrostl v roce 2022 o 18 % a přesáhl 14 miliard aktivních koncových bodů. Letos se očekává nárůst o více než 15 procent, což představuje téměř 17 miliard zařízení. I když bude nárůst v dalším období pomalejší, už za pět let by mohlo být zapojeno do sítě internetu věcí kolem 30 miliard zařízení.
Mezitím probíhá souboj mezi různými formáty, nejvíce se mluví o francouzském Sigfoxu, který fungoval jako rádiová síť pro internet věcí na frekvenci 868 MHz. Přes ni byly připojeny desítky milionů zařízení ve více než 70 zemích světa. V Česku firma Sigfox spolupracovala s T-Mobilem. Na přelomu roku však mateřská společnost požádala o ochranu před věřiteli. Nyní se systém snaží zachránit singapurská společnost UnaBiz. Konkurence je však veliká, včetně některých vrstev 5G sítí.
Celý magazín |
IOT VE VESMÍRU
Přesto jsou místa, kde by se využití IoT hodilo, ale není tam dostupné připojení. Pohled se tak upírá na satelitní sítě, které jsou často spojovány s poskytováním globálního širokopásmového připojení, ale budou také nedílným přenosovým médiem pro zajištění bezproblémových a globálních sítí internetu věcí.
Nemusí přitom jít pouze o oblasti, kde vůbec není signál, i v méně vzdálených místech může být satelitní připojení důležitou součástí komplexní konektivity – spoluprací s pozemními sítěmi se tak vytváří lepší pokrytí a vyšší odolnost. Využití satelitních systémů a čipových sad, které podporují pozemní i satelitní připojení, umožní mnohem stabilnější spojení a zároveň poskytne možnost přenášet data pomocí jednoho cenově dostupného systému a tarifu.
STÁLE VÍCE ÚTOKŮ
Všechna zařízení připojená k internetu se potýkají s problémem útoků hackerů. Ti mohou chtít získat určitá data, která přístroje zapojené do IoT sítí odesílají, ale také zařídit, aby se staly součástí „zombie“ sítě, která je pak zneužitelná k různým DDoS útokům, tedy k hromadným odesíláním požadavků na server napadené organizace.
Stále více se tak klade důraz na zabezpečení jednotlivých prvků. I když vestavěné zabezpečení není pro internet věcí žádnou novinkou, stále více se prosazuje integrace vysoce výkonného hardwaru, který má IoT sítě chránit.
Tam, kde se již nyní využívá zabezpečené prvky a integrované obvody, které nabízejí bezpečné ukládání certifikátů a klíčů, se patrně budou možnosti rozšiřovat. Tyto oblasti zahrnují především veřejné služby, průmyslový internet věcí (IIoT), maloobchod, dodavatelské řetězce, chytrou domácnost a automobilový průmysl.
„Zabezpečení spouštění aplikací, například prostřednictvím technologie důvěryhodného prostředí pro spouštění (TEE), je u zařízení internetu věcí žádanější než kdykoli předtím,“ myslí si Michela Menting z ABI Research.
Nebezpečí potvrzuje i analýza kyberbezpečnostní společnosti Check Point Software Technologies. Podle ní v prvních dvou měsících roku 2023 se každý týden stalo obětí kyberútoků zaměřených na IoT zařízení v průměru 54 % organizací. Jedna taková organizace čelila týdně téměř 60 útokům zaměřeným na IoT zařízení, což je o 41 % více než v roce 2022 a více než trojnásobek oproti roku 2021. Nejčastěji jsou napadaná evropská IoT zařízení. Nejvyššímu počtu útoků na IoT zařízení čelí vzdělávací a výzkumné instituce.
„Kyberzločinci si dobře uvědomují, že IoT zařízení jsou jednou z nejzranitelnějších částí sítě, přičemž většina z nich není řádně zabezpečena ani spravována. A úspěšný útok umožní následně proniknout i do podnikové sítě,“ uvádí analýza firmy.
