Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Shutterstock

IoT se nevyhýbá ani vesmíru, ale pozor na zabezpečení

Množství zařízení, která jsou připojená na internet, už dávno přesáhlo množství lidí na této planetě. Systémy jsou využívány ke shromažďování a přenášení dat o svém okolí, která lze využít ke zvýšení efektivity, bezpečnosti a produktivity.

Podle poslední zprávy společnosti IoT Analytics počet připojených zařízení k internetu věcí (IoT) vzrostl v roce 2022 o 18 % a přesáhl 14 miliard aktivních koncových bodů. Letos se očekává nárůst o více než 15 procent, což představuje téměř 17 miliard zařízení. I když bude nárůst v dalším období pomalejší, už za pět let by mohlo být zapojeno do sítě internetu věcí kolem 30 miliard zařízení.

Mezitím probíhá souboj mezi různými formáty, nejvíce se mluví o francouzském Sigfoxu, který fungoval jako rádiová síť pro internet věcí na frekvenci 868 MHz. Přes ni byly připojeny desítky milionů zařízení ve více než 70 zemích světa. V Česku firma Sigfox spolupracovala s T-Mobilem. Na přelomu roku však mateřská společnost požádala o ochranu před věřiteli. Nyní se systém snaží zachránit singapurská společnost UnaBiz. Konkurence je však veliká, včetně některých vrstev 5G sítí.

Celý magazín

tit

IOT VE VESMÍRU

Přesto jsou místa, kde by se využití IoT hodilo, ale není tam dostupné připojení. Pohled se tak upírá na satelitní sítě, které jsou často spojovány s poskytováním globálního širokopásmového připojení, ale budou také nedílným přenosovým médiem pro zajištění bezproblémových a globálních sítí internetu věcí.

Nemusí přitom jít pouze o oblasti, kde vůbec není signál, i v méně vzdálených místech může být satelitní připojení důležitou součástí komplexní konektivity – spoluprací s pozemními sítěmi se tak vytváří lepší pokrytí a vyšší odolnost. Využití satelitních systémů a čipových sad, které podporují pozemní i satelitní připojení, umožní mnohem stabilnější spojení a zároveň poskytne možnost přenášet data pomocí jednoho cenově dostupného systému a tarifu.

STÁLE VÍCE ÚTOKŮ

Všechna zařízení připojená k internetu se potýkají s problémem útoků hackerů. Ti mohou chtít získat určitá data, která přístroje zapojené do IoT sítí odesílají, ale také zařídit, aby se staly součástí „zombie“ sítě, která je pak zneužitelná k různým DDoS útokům, tedy k hromadným odesíláním požadavků na server napadené organizace.

Stále více se tak klade důraz na zabezpečení jednotlivých prvků. I když vestavěné zabezpečení není pro internet věcí žádnou novinkou, stále více se prosazuje integrace vysoce výkonného hardwaru, který má IoT sítě chránit.

Tam, kde se již nyní využívá zabezpečené prvky a integrované obvody, které nabízejí bezpečné ukládání certifikátů a klíčů, se patrně budou možnosti rozšiřovat. Tyto oblasti zahrnují především veřejné služby, průmyslový internet věcí (IIoT), maloobchod, dodavatelské řetězce, chytrou domácnost a automobilový průmysl.

„Zabezpečení spouštění aplikací, například prostřednictvím technologie důvěryhodného prostředí pro spouštění (TEE), je u zařízení internetu věcí žádanější než kdykoli předtím,“ myslí si Michela Menting z ABI Research.

Nebezpečí potvrzuje i analýza kyberbezpečnostní společnosti Check Point Software Technologies. Podle ní v prvních dvou měsících roku 2023 se každý týden stalo obětí kyberútoků zaměřených na IoT zařízení v průměru 54 % organizací. Jedna taková organizace čelila týdně téměř 60 útokům zaměřeným na IoT zařízení, což je o 41 % více než v roce 2022 a více než trojnásobek oproti roku 2021. Nejčastěji jsou napadaná evropská IoT zařízení. Nejvyššímu počtu útoků na IoT zařízení čelí vzdělávací a výzkumné instituce.

„Kyberzločinci si dobře uvědomují, že IoT zařízení jsou jednou z nejzranitelnějších částí sítě, přičemž většina z nich není řádně zabezpečena ani spravována. A úspěšný útok umožní následně proniknout i do podnikové sítě,“ uvádí analýza firmy.


Témata: Články