Nejvyšší soud (NS) vyhověl dovoláním Lesů ČR, města Turnov a Státního pozemkového úřadu. Rozhodnutí zveřejnil na elektronické úřední desce. Plyne z něj, že Karel des Fours Walderode po válce nezískal zpět řádně československé občanství. Dovolání památkového ústavu soud odmítl, bylo podle mluvčího soudu věcně neprojednatelné.
Soud v Semilech mezitímním rozsudkem uznal Karla des Fours Walderode za oprávněnou osobu z hlediska restitučního nároku. Neznamenalo to automatické navrácení majetku.
Justice měla u každé nemovitosti či parcely zkoumat, jaký je současný stav a zda jsou dány předpoklady pro vydání. Postup semilského soudu potvrdil jako správný také Krajský soud v Hradci Králové.
Nejvyšší soud ale nesouhlasí. „Podmínky k vydání mezitímního rozsudku v nyní posuzované věci splněny nebyly,“ konstatoval ve svém rozsudku. Ve sporu jde například o zámek Hrubý Rohozec, lesy a pozemky na Turnovsku.
Walderode přišel o majetek jako Němec na základě Benešových dekretů. Justice se proto zabývala také tím, zda se za druhé světové války neprovinil proti československému státu. Legitimitu restitučního nároku založil semilský soud na tom, že Walderode po válce, v roce 1947, znovu získal československé občanství.
NS ale nyní vyjádřil přesvědčení, že Walderode oprávněnou osobou nebyl, protože po válce nebylo řádně rozhodnuto o zachování jeho československého občanství. Osvědčení ministerstva vnitra z roku 1947 označil NS za „paakt, jenž nemohl vyvolat zákonem předvídaný právní účinek“.
Rodina Walderode se majetku v hodnotě kolem tří miliard korun domáhá od roku 1992, nyní nárok uplatňuje vdova po Karlovi des Fours Walderode, Johanna Kammerlanderová.
I když Nejvyšší soud dovolání památkářů odmítl, ředitel Územní památkové správy na Sychrově Miloš Kadlec jeho rozhodnutí vítá.
„Podrobnosti sice zatím neznám, jsem ale rád, že se to vrací, že to bude znovu prošetřeno, protože se domníváme, že restituce není oprávněná. Ale samozřejmě doufáme, že soudy budou rozhodovat rychle, protože ten soud se vleče už skoro třicet let a je tam problém s investováním do objektu (zámek Hrubý Rohozec). I když nějaké finance tam plynou, tak je to pořád jen odstraňování havarijních stavů,“ řekl Kadlec.
Starosta Turnova rozhodnutí vítá
Starosta Turnova Tomáš Hocke (Nezávislý blok) rozhodnutí soudu vítá a zároveň si přeje, aby se kauza co nejdřív uzavřela. Spor trvající skoro už 30 let brání patnáctitisícovému městu v rozvoji.
„Samozřejmě vždy strana, která u soudu vyhraje, je spokojenější, aspoň v daném okamžiku. Jinak bych samozřejmě byl rád, kdyby naše soudnictví došlo k nějakému závěru. A byl bych rád, kdyby justice rozhodla brzy,“ řekl ČTK. Podle něj nejistota trápí všechny účastníky sporu. „Jak paní hraběnku, tak samozřejmě město Turnov, protože nám to brání v rozvoji města,“ dodal.
Neuzavřený spor brání v Turnově v rozvoji obchodně průmyslové zóny Vesecko. „Je to území, na které bychom normálně mohli čerpat dotace. V této chvíli se ale pohybujeme opatrněji, nechodíme do žádných věcí, kde bychom mohli být následně postihování třeba kvůli udržitelnosti projektu. Pokud bychom totiž museli vydat pozemky na základě soudního rozhodnutí, tak bychom nemuseli být schopni podmínky udržitelnosti splnit a museli dotaci vracet,“ uvedl Hocke.
Spor podle něj komplikuje i rozvoj bytové zóny na Daliměřicích či směnu pozemků v jiných lokalitách. „Abychom mohli třeba scelit vlastnictví, vyřešit komunikační sítě. Teď nemůžeme měnit, to je obrovský problém, protože spousta vlastníků nechce peníze. To nás tíží na katastrálních území Daliměřice, Malý Rohozec, Bukovina,“ dodal starosta.
