O tom, že Karel des Fours Walderode je oprávněnou osobou a na majetek zkonfiskovaný Benešovými dekrety má nárok, rozhodl v září 2017 Okresní soud v Semilech. Státní instituce a další subjekty se odvolaly, odvolací soud nicméně dnes rozsudek okresního soudu potvrdil. Rozhodnutí je tak pravomocné.
Zámek Hrubý Rohozec |
„Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně, že Karel Des Fours Walderode splnil všechny podmínky stanovené restitučními zákony pro vrácení zkonfiskovaného majetku,“ řekl tiskový mluvčí Krajského soudu v Hradci Králové Jan Kulhánek.
„Okresní soud v Semilech nyní bude u jednotlivých věcí zkoumat, jaký je jejich současný stav a zda jsou dány předpoklady pro jejich vydání žalobkyni.“
Majetek, o který se hlásí, vlastní například Lesy České republiky, Národní památkový ústav nebo Turnov na Semilsku. Jde především o zámek Hrubý Rohozec a 300 hektarů lesa a pozemky u Turnova.
Podle kastelána Jiřího Holuba by bylo pro zámek nejlepší, kdyby už kauza skončila. „Stát nechce do památky investovat, protože není jisté, že mu zámek zůstane i v budoucnu. Proto tam probíhají jen drobné havarijní opravy, letos se dělníci zaměří na římsy,“ říká Holub.
Kromě Hrubého Rohozce a dalšího majetku na Turnovsku rod požadoval i navrácení pozemků a nemovitostí na Jablonecku. Původně žádal i o renesanční zámek a velkostatek Dřínov na Kroměřížsku s lesy a polnostmi a majetek ve Vrchoslavicích na Prostějovsku (dědictví Karla Des Fours Walderode po strýci), později se však nároku vzdal. Rod požadoval i majetek na Liberecku.
Vydání rodového panství se domáhá vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová. Ta dle slov Jiřího Holuba zámek pravidelně navštěvuje. V průběhu kauzy se objevila tvrzení odborníků, že Walderode žádá o vydání majetku za tři a půl miliardy korun.
Současný právní zástupce Roman Heyduk však hovoří o částce 120 milionů bez zámku Hrubý Rohozev.
Walderode přišel o majetek jako Němec na základě Benešových dekretů a spor se týkal i toho, zda se za druhé světové války proti československému státu neprovinil. Legitimitu nároku rodu Walderode založil semilský soud na tom, že Karlu Walderode bylo české občanství po válce v roce 1947 vráceno.
Zabraný majetek Walderode už ale po roce 1947 nestihl získat zpět, po komunistickém puči v únoru 1948 emigroval a o občanství znovu přišel. V roce 1992 ministerstvo vnitra Walderodemu československé občanství opět vrátilo. Šlechtic pak zažádal o vydání bývalého majetku svého rodu.
Vzápětí se však objevila svědectví, že za války spolupracoval s nacisty. Z provedených důkazů ale podle semilského soudu vyplývá, že se Karel des Fours Walderode neprovinil za války proti českému státu, a proto mu bylo občanství vráceno. Tím je podle něj splněna podmínka pro navrácení majetku jeho rodině, který po Karlově smrti v roce 2000 vymáhá jeho manželka.
Protistrany mohou podat ještě dovolání k Nejvyššímu soudu, to ovšem nemá odkladný účinek. Odvolání proti rozhodnutí semilského soudu podaly Státní pozemkový úřad, Národní památkový ústav, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, město Turnov, Ředitelství silnic a dálnic ČR a společnost Kadlec. Celkem na žalované straně stojí 15 subjektů, z toho čtyři jako vedlejší účastníci.
