Obce napínají síly, aby sehnaly nové lékaře nebo udržely stávající. Neváhají sáhnout do svých rozpočtů a zmodernizovat ordinace, dopřát lékařům výhodnější nájem nebo je ubytovat v městských bytech. Ani to však není spásné řešení a na spoustě menších měst lékaři chybějí.
„Občané chtějí to, co bylo v jejich obci dosud běžné. A chtějí to po obci. Pokud tu byli dříve čtyři stomatologové, domnívají se, že má vedení obce povinnost opět zajistit čtyři stejné lékaře. My jim nejsme schopní vysvětlit, že to, jestli u nás budou, nebo ne, nezávisí na nás,“ komentuje situaci v Lomnici nad Popelkou starosta Josef Šimek, podle kterého samospráva v této věci moc nezmůže.
„Vzdělávání je tak složité, že noví lékaři nestačí nahrazovat starší kolegy, kteří odcházejí do důchodu,“ doplňuje.
„Mladí praktičtí lékaři, kteří jsou na rezidenčních místech, dostávají plat kolem třiceti tisíc. Živí rodinu, hradí nájem a z toho si ještě musí platit stáže v nemocnicích. Takže platí za to, že mohou někde pracovat, což je trochu zvláštní,“ popisuje krkolomný systém vzdělávání Irena Moravíková ze Sdružení praktických lékařů.
Podle ní chybí na malých městech hlavně praktičtí lékaři pro dospělé a praktičtí lékaři pro děti a dorost. „My se budeme snažit do budoucna tuto situaci nějak ovlivnit nebo na ni upozorňovat, protože takhle praktiky nezískáme,“ říká Moravíková. Zároveň dodává, že za posledních deset let se toho příliš nezměnilo.
Nedostatek se dotýká všech oborů
Praktická lékařka Petra Dvořáková ze Skalice u České Lípy ordinuje na dvou místech. Jednak ve Skalici, kde otevírala novou ordinaci takřka na zelené louce, a ve Stráži pod Ralskem, kde převzala asi 2,5 tisíce pacientů po sedmdesátiletém doktorovi.
„Jediní mí kolegové tehdy byli obvodní lékaři, kterým bylo sedmdesát šest a sedmdesát devět let,“ vzpomíná. Věk bude do budoucna podle ní velký problém, nedostatek lékařů se dotýká všech oborů.
Liberecký kraj spolu s Karlovarským prý patří k těm, kde mají nejméně praktických lékařů. Její dcera momentálně studuje čtvrtý ročník na medicíně. Začínají se proto poptávat, jak by si mohla udělat atestaci na praktického lékaře a kde nastoupit do ordinace.
Cesta, která studenty po škole čeká, ale není vůbec jednoduchá. „Musela bych sehnat lékaře, který by si ji vzal jako rezidenta a doplácel na ni v ordinaci. A já bych musela být štědrá matka a zaplatit všechny stáže v nemocnici, které má povinné. Bavíme se asi o 250 tisících,“ upozorňuje.
O to více by ocenila přístup, jaký zavedl Karlovarský kraj. Ten vypsal pobídku pro mladé lékaře, kteří mají mít stáže v nemocnicích zdarma. Na zřízení ordinace jim nabídli dotace. „A k rezidenčním platům jim kraj přidá peníze, aby nebrali po vysoké škole almužnu,“ vyjmenovává Dvořáková.
Pronájem a ordinace nestačí
Karlovarsko by tak mohlo mít problémy s lékaři brzy vyřešené. Na vesnicích a v odlehlejších oblastech Libereckého kraje je snadné najít pacienty, leckdy příchozím lékařům navíc obce nabízejí výhodnější pronájem nebo městskou ordinaci. To ale nestačí. Lékař se většinou stěhuje i s rodinou, jeho děti potřebují chodit do školky a do školy, na kroužky, a roli hraje také dostupnost práce pro partnera.
„Zvýhodňujeme nájemné ordinací, podle potřeby bychom dokázali lékařům zajistit i ubytování,“ konstatuje starosta Českého Dubu Jiří Miler, kde dlouhodobě postrádají dalšího zubaře. Před dvanácti lety odešla zdejší stomatoložka do Liberce, kam za ní někteří pacienti i nadále dojíždějí.
Problémy se zubaři řešili i v Lomnici, nakonec se podařilo jednomu ze zastupitelů přemluvit stomatologa, který ve městě zakotvil a nyní na sebe nabaluje další kolegy. „Takže si myslím, že máme tuto otázku do budoucna vyřešenou,“ pochvaluje si starosta.
Lékařům v začátcích nabízeli byt, rekonstruovali jim ordinace a zaručili se na úvěr na vybavení. Čeho se však obává, je stárnutí praktických lékařů. Odejdou do důchodu, zatímco jejich náhrada je v nedohlednu. Také doktoři v Mimoni na Českolipsku se blíží důchodovému věku.
Potřeby pacientů v Hejnicích nedokáže pokrýt jediná zubařka. I její kolegové – pediatr, gynekolog a dva praktičtí lékaři pro dospělé mají naplněné stavy. Zubaře sháněli přes inzeráty i reklamy v rádiích, ani to však nepomohlo.
„V tomto ohledu stát naprosto selhal, neposkytuje nic, ještě jsme pak terčem posměchu a urážek od šéfa zubařů, jak se tu chováme. Kraj alespoň organizuje výběrové řízení na volná místa,“ shrnuje starosta Hejnic Jaroslav Demčák, podle kterého na Frýdlantsku chybí asi 4 až 5 zubařů.
„Problém nastává také s věkem lékařů, oba naši praktici jsou v lehce předdůchodovém věku,“ svěřuje Demčák, podle kterého vesnice na periferii nemají co zajímavého nabídnout ve srovnání s městy nebo velkými aglomeracemi.
Na práci praktika je pozitivní, že je svým vlastním pánem, na druhou stranu je v ordinaci sám, nemá se s kým poradit a chod ordinace musí zajistit sám. „Veškerá administrativa, ekonomické vedení ordinace, zásobování, plánování, všechno leží na jedné osobě,“ líčí Moravíková.
V Kamenickém Šenově, kde lékaři ordinují jak v soukromých, tak v městských prostorech, koncem roku ukončilo město pronájem ordinace jednomu z nich. S odchodem lékařky byla však ohrožena i místní lékárna, která by tím přišla o velký počet zákazníků. Po protestech občanů se nové vedení města s lékařkou dohodlo, že bude o šenovské pacienty pečovat do konce roku 2023.
