Česká pobočka Hnutí Greenpeace se chce obrátit na soud kvůli vývoji kolem polského dolu Turów.
Těžařská společnost PGE získala od polského Generálního ředitelství ochrany životního prostředí kladné stanovisko při posuzování vlivu těžby na životní prostředí.
Bez tohoto dokumentu by nebylo možné rozběhnout řízení o povolení těžby až do roku 2044, tedy prakticky do vytěžení celého dolu.
Že toto povolení těžaři od polských úřadů získají, je víceméně jasné. Podle Greenpeace ale postupy úřadů odporují evropské i polské legislativě.
Úředníci při posuzování nezohlednili připomínky veřejnosti, které poukazují na negativní dopady těžby. Jen z ČR přišlo do Polska na 5000 připomínek. Celý proces je navíc podle Greenpeace postaven na neaktuálních datech.
Zastaralý je odhad pro odtok vody z českého území, který realita dávno překonala. Z neaktuálního hydrogeologického modelu pak vychází i návrh na preventivní opatření.
„Polské úřady opět rozhodly, že vliv Turówa na životní prostředí není tak velký, aby další těžba nemohla probíhat. Důl přitom způsobuje škody, které jsou nenahraditelné. Těžba probíhá na úkor zásob české vody, zdraví a kvality života českých, německých i polských obyvatel i globálního klimatu. Navíc ztráta vody z českého příhraničí není dostatečně kompenzovaná. Miliarda korun, kterou Polsko poslalo Česku, nestačí ani zdaleka na výstavbu potřebných vodovodů pro místní obyvatele, natož aby řešila mizející vodu v krajině,“ vysvětluje za Greenpeace Nikol Krejčová.
Organizace se chce proto obrátit na soud. Další stížnost připravuje Greenpeace k Evropské komisi kvůli českopolské dohodě narychlo uzavřené letos v únoru.
Právníci varují před porušením legislativy
Na porušování evropské legislativy kolem Turówa upozorňuje i právnická organizace Frank Bold. Tu si zprvu najal Liberecký kraj, aby bránila zájmy českých občanů.
Později došlo k názorovým neshodám, kdy kraj dával přednost dohodě s Polskem před tím, aby spor řešil Evropský soud, jak požadoval Frank Bold.
„Česko uzavřením smlouvy s Polskem o další těžbě v dole Turów kryje porušování evropského práva. Navíc je dohoda tak špatná, že obyvatele před úbytkem vody neuchrání, ani nezajistí dost peněz na zajištění náhradních vodovodů. Obzvláště v těchto náročných časech, jakým dnes v Evropě čelíme, je nezbytné chránit základní pilíře, na kterých Evropská unie stojí, a to je zejména dodržování vlády práva. Vypuknutí války na Ukrajině navíc ukazuje, jak zranitelný je stát, pokud nemá k dispozici vlastní strategické zdroje. Je proto nutné chránit vodu na českém území kvalitní dohodou, která zajistí nejen dočasné kompenzace, ale i skutečně zamezí odtoku vody,“ uvedla právnička Frank Bold Petra Kalenská.
České ministerstvo životního prostředí zatím žádné informace o kladném stanovisku polských úřadů neobdrželo.
„Podle mezivládní dohody má polská strana výsledky přezkumu české straně poskytnout. Vyjádříme se proto, až dokumenty obdržíme a prozkoumáme,“ uvedla mluvčí ministerstva Beata Berníková.
Podle ní navíc stále probíhá testování funkčnosti podzemní stěny v dole, která má zabránit odtoku vody z českého území. Pokud úroveň hladin podzemní vody nezačne nejpozději do 30. června 2023 na čtyřech vybraných vrtech stoupat nebo nepřestane klesat, není podle dohody možné, aby těžba dál pokračovala.
