Ne všem se ale nápad líbil. Mnozí místní lidé nápad odsoudili. Nelíbí se jim hlavně to, že lavička veteránů je v těsném sousedství pomníku hrdinů Rumburské vzpoury, jejíž představitelé byli dnešním pohledem dezertéři. Odmítli totiž v roce 1918 poslušnost rakouské armádě a chtěli ukončení první světové války.
„Afghánskou lavičku, kterou odhalili za přítomnosti maskáčovaných záloh, považuji za zneuctění pietního místa u hrobu rumburských hrdinů. Hrdinové Rumburské vzpoury nebyli přece žádní váleční veteráni. Nesouhlasím, aby toto místo bylo spojováno s oslavami válečných veteránů,“ vzbouřil se proti lavičce Pavel Danys, novoborský aktivista a výtvarník.
Velitel 141. pěší roty při krajské vojenském velitelství v Liberci Miroslav Peša u Lavičky válečných veteránů v Novém Boru.
Některé názory jsou ale ještě ostřejší. „Afgánská lavička symbolizuje vrstvy, které se přiživují na nechtěné popularitě rumburských hrdinů. Placatý mozky (vojenské zálohy) se neustále snaží vydobýt si nezaslouženou slávu. Už jim ty barevný plíšky a hvězdičky nestačí a potřebují se dostat do centra pozornosti,“ zlobí se Zdeněk Zahradníček z Nového Boru.
„Žádné jiné zaměstnání, nemá v popisu práce smrt, přesto jejich „úmrtnost“ je podstatně nižší, než u profesí bez tohohle tyjátru, jako jsou řidiči, stavební dělníci, horníci. Zato si neustále nárokují pověst hrdinů, přitom to jsou vymyté mozky, provozující většinu času od nepaměti chlast a vrhcáby! Všechna sláva, polní tráva, ta lavička brzo shnije a je po slávě,“ dodává Zahradníček.
Názory popudily vojáky v záloze
Tyto názory ovšem popudily vojáky v záloze, kteří se na lavičku složili. Podle Miroslava Peši, velitele 141. pěší roty při krajské vojenském velitelství, nemají dnešní „záložáci“ nic společného s dobou komunismu, kdy snad mohli mít vojáci v záloze takovou pověst.
„Už je rok 2016 a ne 80. léta minulého století. Máme profesionální armádu kterou doplňují aktivní zálohy, jejíchž výcvik je na úplně jiné úrovni, o čemž se kritici mohou sami přesvědčit. Pak by snad neuráželi kluky, kteří chtějí pro tuto zemi něco udělat a dělají to - třeba při povodních - a věnují tomu spoustu svého osobního času,“ reaguje Peša.
Lavička veteránů prý neodkazuje pouze na moderní veterány válek vedených pod hlavičkou NATO.
„Lavičky začaly vznikat po tragické události v Afghánistánu, kdy byl po sebevražedném útoku těžce zraněn voják Jiří Schams. Ale naopak má připomínat oběti všech válečných konfliktů, včetně první světové války, takže i vojáků popravených v Novém Boru,“ vysvětluje Miroslav Peša.
Zástupce velitele pěší roty dokonce kritiky lavičky vnímá jako jednodušší lidi. „Pro zjednodušení se lavičce někdy říká afghánská lavička, protože první byla umístěna na základnu Bagram v Afghánistánu a jednodušší lidé tím pádem mají automaticky rudo před očima. Co jiného jsou ale účastníci rumburské vzpoury než váleční veteráni, jejichž čin si můžeme 11.11. připomenout?,“ ptá se Daniel Opatrný.
Lavička před pomníkem stála i v minulosti
Jak redakce MF DNES zjistila, před původním pomníkem rumburským hrdinům kdysi lavička stávala také, jenom se to dnes neví. Potvrdil to Josef Doškář, člen Svazu bojovníků za svobodu a Československé obce legionářské.
„Byla tam instalována někdy po druhé světové válce. Jsem přesvědčen, že podobná lavička byla i u památníku rumburských hrdinů na hlavním hřbitově před válkou. Zlikvidována byla nacisty v roce 1942, kdy byly hroby i památník srovnány se zemí. Po válce už odhalena nebyla. Vojáci v záloze tedy pouze obnovili to, co tam dlouhodobě bylo,“ vysvětluje Doškář.
Kritiku odmítl i starosta Nového Boru Jaromír Dvořák. „Připomíná statečnost lidí, kteří bojovali ve prospěch míru. Zaslouží si úctu a ne urážky,“ neuznal argumenty pomlouvačů starosta.
